Nesmírně zajímavé jsou již volební výsledky do zastupitelstev obcí. V komunálních volbách nejlépe uspěla, a to není žádné překvapení – místní sdružení nezávislých kandidátů. Ze 62 178 rozdělovaných mandátů zastupitelů obcí získala přes polovinu. Z velkých politických stran nejvíce hlasů voličů získala ČSSD díky tomu, že se stala nejsilnější stranou ve většině statutárních měst. Sociální demokracie získala 4633 zastupitelů (navýšila tak počty o 251 zastupitelů), volilo jí 19,7% lidí. Poměr hlasů pro ODS a ČSSD byl před čtyřmi lety 36% : 16,6% ve prospěch ODS. Nyní je tento poměr 18,8% : 19,7% ve prospěch ČSSD. Tedy pozice ODS se ve srovnání s rokem 2006 dramaticky zhoršila. A to je samozřejmě její obrovská prohra. Ztráta ODS je tedy ve srovnání s předchozími komunálními volbami zhruba stejně velká jako ve volbách do sněmovny (36 : 20). Nicméně na počet mandátů ODS i tak předstihla ČSSD, neboť získala 5112 zastupitelů (v minulých volbách jich však získala 7033). Dramaticky se zhoršila – s výjimkou několika málo měst, jako je Mladá Boleslav, Teplice, Kladno, Plzeň – pozice ODS ve statutárních městech. V řadě statutárních i dalších měst v zemi se pozice ODS prakticky zhroutila, a to nejen těch, kde se již před volbami ODS de facto rozpadla (např. Č. Budějovice, Písek, Strakonice) a její bývalé přední osobnosti vytvořili nové vlastní politické formace. Pak byla ovšem města, kde ODS nabídla kandidáty málo přijatelné pro veřejnost, zkompromitované. Jako např. v Chomutově, Liberci atd. Fenomenálním způsobem ČSSD zvítězila v Ostravě a v dalších velkých severomoravských městech, zvláště pak v Karviné. Výtečná jsou vítězství ČSSD v Brně, Olomouci, Prostějově, Přerově ad. městech. Přes výborný volební výsledek v Brně však nebude jednoduché sestavit v tomto městě koalici vedenou ČSSD. A taková situace může nastat i v jiných městech. Těžko je totiž možné se vyznat v celé řadě měst v nejrůznějších volebních stranách vzniklých vesměs účelově před těmito volbami. Ale samozřejmě, že v takovém případě by měla vždy být při povolebním vyjednávání ve výhodě strana, která skončí na pomyslné cílové pásce jako první. Měst, ve kterých má levice (ČSSD a KSČM) většinu v zastupitelstvu (Prostějov, severomoravská města, Tachov, Děčín, Příbram), existuje jistota, že se nespojí všichni proti ČSSD. A pak ČSSD může zvolit třeba i nelevicové řešení. Kde existuje pravicová většina, nemusí být ČSSD vůbec v městské radě, byť je třeba nejsilnější stranou ve volbách (může nastat stejný efekt jako po květnových sněmovních volbách).
Pro zajímavost uvedu ještě procentuální volební zisk ČSSD ve statutárních městech v těchto volbách, což je 25%. Před čtyřmi lety to bylo o 1% méně. Takže nárůst podpory nijak grandiózní. Výhodou pro ČSSD je ovšem dramatické zhroucení pozice ODS. Na třetí pozici mezi stranami co do počtu mandátů se umístila KDU-ČSL. V porovnání s předchozími komunálními volbami však přišla o více než třináct set zastupitelů. Nicméně jich získala stále úctyhodných 3738 (5,5% hlasů lidí). KSČM byla na další pozici s 3189 mandáty zastupitelů a potřebovala na ně 9,6% hlasů voličů. KSČM však ztratila 1079 mandátů. TOP 09 získala 1509 zastupitelů, což není zase tak úplně málo. Kromě Prahy se stala TOP 09 lídrem voleb ale jen na radnici města Zlína. Ve statutárních městech měla tato strana jistě představu o mnohem větším volebním úspěchu. Zdá se, že v případě TOP 09 jde v politickém spektru měst – částečně s výjimkou Prahy – o jistou substituci již zmizelých stran: Zelení, Unie svobody a předtím ODA. Je také otázkou, jakou má TOP 09 budoucnost, zda přežije více nežli jedno volební období. Naprostým fiaskem skončily ambice Věcí veřejných.
Velké řeči pana Johna nemohou zakrýt trapnou porážku této politické odnože jedné detektivní agentury. Zdá se, že tento podnikatelský projekt lidé již prokoukli. A produkce hezkých i méně hezkých blondýn i brunet přestala prostě zabírat….
V Praze zaznamenala vynikající vítězství TOP 09. Zdá se však, že TOP 09 a ODS ustaví radniční koalici. ČSSD tak nenaváže na období let 1998 až 2006, kdy byla zastoupena v Radě hl. m. Prahy. Být mimo městskou radu znamená být mimo klíčová rozhodnutí týkající se rozvoje města.
Pokud jde o senát, jestliže jsem analyzoval číselné údaje dobře, ve velké většině volebních obvodů (až na dva či tři) si udržují v souhrnu hlasů majoritu voličů pravicové vládní strany nad levicovými. V případě komunistických voličů lze však očekávat téměř jistě jejich angažmá ve II. kole senátních voleb ve prospěch soc. dem. kandidátů. V tom si tak úplně nemohou být jisti pravicoví kandidáti. Proto očekávám hysterickou mobilizaci voličů pravice proti sociální demokracii ze strany ODS a pravicových médií. Pokud jde o čísla, nejlépe je na tom na startovní čáře pro II. kolo senátních voleb sociální demokracie. Postupuje celkem ve 22 obvodech z 27. ODS postupuje v 19 obvodech, což jen tak mimochodem s ohledem na stav této strany není zase tak málo. Ve čtrnácti obvodech proti sobě stanou reprezentanti ODS a ČSSD. V 5 volebních obvodech stanou kandidáti TOP 09, ve 3 obvodech lidovci, ve dvou kandidáti Severočechů. Dále bude zastoupen 1 reprezentant Věcí veřejných, dva nezávislí kandidáti.
Domnívám se, že přes výtečný volební výsledek sociální demokracie není ve II. kole pro tuto stranu nic jistého. Skvělou výchozí pozici s velkou pravděpodobností hraničící s jistotou mají senátní kandidáti ČSSD ve volebním obvodě Kutná Hora, Bruntál, Olomouc, Hodonín, Brno – venkov. Velmi slušnou výchozí pozici pro druhé kolo mají pak zejména další soc. dem. kandidáti v moravských volebních obvodech. Dvanáct senátorských míst pro ČSSD proto není vůbec nedosažitelných. To by pak v důsledku znamenalo absolutní většinu ČSSD v senátu. A to by se ČSSD ani nemusela obracet pro podporu svých návrhů ke dvěma komunistickým senátorům. Věci veřejné, jak se zdá, začaly následovat Zelené, jako projekt na jedno použití.
Tyto volby, především pak volby do statutárních měst, ukazují krizi ODS. Ta se stává krizí chronickou. Politické spektrum zejména na pravici se tak dále rozostřilo.
Myslím, že se potvrdilo, co jsem několikrát v posledních týdnech napsal ve svých článcích. Tedy: hubené vítězství ve sněmovních volbách není důvodem k hysterii, ani důvodem k nějaké zásadní změně politické linie ČSSD. Chce to klid, i když politická linie a program nenesou momentálně žádoucí výsledek. ČSSD jde dlouhodobě správnou cestou.
