Ačkoliv většina se k uprchlíkům staví velmi negativně, ve všech případech opírají svůj názor o domněnky, nepodložené obavy nebo přímo lživé a záměrně zavádějící informace o tom, kolik už znásilnili žen a podřezali dobytka
Zaráží mě, kolik se v lidech bere nenávisti, a velmi mě děsí podobnost s ideologií, kterou se začal na počátku minulého století ohánět Adolf Hitler a která před sedmdesáti lety skončila koncentračními tábory, plynovými komorami a šedesáti miliony mrtvých. Pravda, zatím nejsme až tak daleko, ale když už se na demonstracích proti migrantům objevují šibenice (zatím »jen« makety) a silácké řeči o tom, že by se lodě běženců měly rovnou potápět i s pasažéry, je zjevné, že hrozba opakování historie je velmi reálná.
To, že lidi ráda kastuje pravice, není nic nového, ale je mi opravdu smutno, když tato klišé začnou používat i příznivci levice, někdy dokonce i ti, co se hlásí jako voliči a sympatizanti KSČM. Vždycky jsem se domníval, že komunistický program je o rovnosti všech lidí. Definice »všichni lidé« přece nejsou jen obyvatelé ČR, Evropy, jen bílí, jen nemuslimové… Všichni lidé jsou všichni lidé bez ohledu na rasu, vyznání, etnickou příslušnost, místo narození, politické smýšlení či jakékoliv jiné přesvědčení. Jak je tedy možné, že i »komunisté « volají »Nepomáhat imigrantům, sami máme málo«? Kdo jsou oni a kdo jsou my!? Nejsme náhodou jeden živočišný druh?
Mě také rozčiluje, že v kapitalismu může dojít na to, že nejsou peníze na děti v Klokáncích, že se na mnohé potřebné musejí sbírat plastová víčka nebo že není práce. Ale to jsou důsledky systému, nikoliv vina nějakých migrantů. Lidé, co k nám přicházejí, jsou v zoufalé situaci, ať mi nikdo netvrdí, že riskují utopení na vratkých lodích či udušení v bedně, aby si trochu ekonomicky polepšili! Mnozí deklarují, že raději zemřou, než aby se vrátili do své země. To vše svědčí o velkém zoufalství. Je jasné, že země velikosti České republiky nemůže spasit všechny, ani celá Evropa ne, ale proč tolik hysterie kvůli pár stovkám? Ty nepoloží ani náš sociální systém, ani je nepoznáme v naší půlmilionové nezaměstnanosti…
Mnohé evropské země po léta kolonizovaly země třetího světa, války pod praporci NATO destabilizovaly domoviny uprchlíků a vytvořily příležitost Islámskému státu. A teď, když tito lidé žádají o pomoc, my se k nim obrátíme zády? Musíme si uvědomit, že kdyby žili všichni lidé životním stylem běžného Evropana (natož Američana), jedna zeměkoule by nám nestačila. Naštěstí pro náš blahobyt, většina dalších obyvatel planety žije o poznání skromněji, a tak nám ta jedna zeměkoule stačí… Zatím. A přesto, že my si tu žijeme tak pěkně na úkor rozvojových zemí, tak najednou se Evropan cítí hrozně ublížený, hrozně diskriminovaný a hrozně ohrožený tím, že by měl někomu jinému pomoci?
Fascinují mě »jednoduchá řešení«, jako deportovat je zpět. To by byl jistě pěkný dáreček pro Islámský stát. Už chybí jen mašlička a věnování »Vycvičte z nich teroristy a pošlete zpátky«. Přesně to totiž mnohé čeká, alespoň ty, které teroristické skupiny přesvědčí, že my jsme nepřátelé, kteří nebudou váhat zabíjet, pokud to oni neudělají první. Nutno dodat, že šibenice na našich protimuslimských demonstracích práci náboženským radikálů dost usnadňují. U mnohých je to totiž zjevně pravda a takoví nejsou o nic méně nebezpeční než Islámský stát. Nebojme se domnělých hrozeb, nebezpečných šílenců už máme dávno víc než dost. Nejsou to přistěhovalci, jsou to lidé, kteří se narodili tady. Mají jasno o někom, koho nikdy neviděli, vědí, co kdo spáchá, aniž by se s ním setkali, nenávidí někoho, protože je jiný. Možná je to jen ze strachu z neznámého, ale může být strach omluvou pro takovou nenávist? Ne! Nenávist něčí víry, odstínu pleti nebo původu se nedá omluvit ničím. Ve válkách totiž nezabíjí ani tak pušky a výbušniny - zbraně jsou jen prostředkem. Zabíjí nenávist člověka k člověku a pro ni žádné polehčující okolnosti neexistují!
