Věda a výzkum jako priorita vlády? Ano, ale jen teoreticky!

PaedDr. Alena Gajdůšková

Vždy na Vaší straně!

SOCDEM
Zlínský kraj
krajská zastupitelka

Na výroční konferenci TA ČR jsme slyšeli z úst premiéra Nečase bohulibá slova. Např. že věda a výzkum jsou základem konkurenceschopnosti země, že je to jediné čím budeme moci do budoucna konkurovat světu (když už to nebude nízkými náklady) a proto je ve společenském zájmu vědu a výzkum podporovat jak politicky, tak finančně. Vláda svoji podporu prý vyjádřila mimo jiné tím, že rozpočtová kapitola pro VaV jako jediná nebyla pro příští rok zkrácena. (tedy skoro)

Takovým názorům se nedá ani z pozice stínové mluvčí pro oblast vědy a výzkumu, nic vytknout. To bych nesměla žít v této zemi a být svědkem skutečnosti, že za politickými proklamacemi některých stran praktické činy mírně řečeno zaostávají.

V následném vystoupení místopředsedkyně Rady vlády pro výzkum vývoj a inovace (RVVI) p. Kopicové se totiž dovídáme, že reforma VaV postavená na neoliberálních tržních základech pokračuje, a až na mírná zakolísání se ubírá správným směrem. Směrem, který jasně symbolizuje hlavní heslo reformy: "Věda dělá z peněz znalosti, inovace dělají ze znalostí peníze." Tento zcela pragmatický přístup je naprosto správný v oblasti průmyslového vývoje, ale již méně posouvá vědění a ve svých důsledcích likviduje základní výzkum, bez kterého jsou vývoj a inovace nemožné. Pragmatismus koaliční vlády je z tohoto pohledu prostě hloupost a temno. Redukce společenských funkcí vědy a její hodnocení pouze z pohledu ekonomické užitečnosti ohrožuje vědu samotnou.

Proti líbivým úvodním slovům premiéra pak jasně mluví skutečnost, že zcela chybně nastavená Metodika hodnocení VaV je stále používána a byla schválena vládou i na další rok 2011. Toto rozhodnutí nebylo přehodnoceno ani přes protesty akademické obce ani přes závěry zahraničního auditu, že v současnosti používaná metodika je zcela zrůdná a může vést k likvidaci českého výzkumu a vědy. Pokud RVVI, potažmo vláda, ignoruje doporučení auditu - současnou metodiku hodnocení pozastavit až do doby nalezení lepšího modelu - pak se musíme ptát, jak vážně jsou myšlena slova o podpoře VaV premiéra Nečase.

V odpoledním bloku konference jsme mohli být svědky porovnání rakouského a finského přístupu státu s českým. Nutno předeslat, že Finsko a Rakousko patří mezi špičky evropského výzkumného prostoru. Možná právě proto, že Rakousko například v období krize kompenzovalo z veřejných zdrojů pokles soukromých finančních prostředků do vědy a výzkumu tak, aby ve vědecko výzkumné oblasti nedošlo k recesi. Finsko šlo dokonce ještě dále a rozpočty směřované do vědy a výzkumu značně posílilo a to právě v letech 2009 a 2010. Východiskem pro rozhodnutí finské vlády bylo, že se VaV může stát hybnou silou budoucího růstu a zároveň, že kapacity VaV je třeba budovat v krizi, aby byly k dispozici v čase růstu a prosperity…..

Souhlasím, že je potřeba hledat nejefektivnější a nejhospodárnější cesty pro rozvoj české vědy, výzkumu, vývoje a inovací. Nicméně další, již zcela zjevná systémová pochybení pokračují dále, a pokud nebudou revidována, mohou znamenat ne podporu, ale likvidaci celých segmentů českého vědecko výzkumného prostoru. Slovy auditorů česká vědní politika jaksi postrádá logický rámec.

Normální v organizačním řízení je, že po zavedení do praxe jsou nová opatření pečlivě monitorována a jejich dopady, výstupy či výsledky jsou podrobeny analýze. Pokud se ukáže, že některé nástroje byly nastaveny chybně, je pak na tvůrcích takové nástroje včas zastavit či revidovat. Tento logický a obecně používaný cyklus v ČR chybí nejen v oblasti vědy.