Již nějaký ten pátek provozuje soukromá společnost Magic Bus dvě linky veřejné dopravy na území města Kroměříže. Údajně proto, že chce ukázat, že jde provozovat MHD ekologičtěji a levněji než v současné době činí technické služby, dokonce se zajížděním do místních částí. Snaha jistě na první pohled chvályhodná. Ovšem dát na první dojem nemusí být vždy to nejlepší.
Místní hromadná doprava je zpravidla ztrátová téměř na celém světě. Přeplněné dopravní prostředky v Asii, kde jsou lidé namačkaní jako sardinky, jsou možná určitou výjimkou. Přesto pan Petřík a Magic Bus už skoro rok provozují své městské autobusy po Kroměříži, a to bez jakýchkoliv dotací. Že jsou jeho linky ztrátové, přiznal i sám Petřík. Proč to tedy dělá?
Z dobroty srdce? Jistě, pana Petříka neznám, možná je to lidumil. Ale o humanitárním provozovateli veřejné dopravy jsem ještě neslyšel, proto se pokusím hledat vysvětlení spíše někde jinde.
Čtenáři se zájmem o ekonomické záležitosti jistě znají sousloví cenový dumping. Za cenový dumping může být označováno více obchodních praktik. Jednou z takových praktik je poskytování služeb (či případně zboží) za cenu, která je nižší než náklady poskytovatele na tuto službu.
Jednoduchý příklad: obchodník nakoupí chleba v ceně 20 korun za bochník a pak jej prodává po 15. Takové obchodování bývá samozřejmě za normálních okolností nevýhodné. Pro silnou společnost s finanční rezervou však může být výhodné: zákazníci si raději koupí chleba za 15 korun než za 20. Ostatní prodejci bez finanční rezervy budou tratit a mohou i zkrachovat. Čímž dumping provádějící společnost může získat dominantní postavení na trhu. A poté může ceny zvýšit na částku mnohem vyšší, než si její konkurenti kdy dovedli představit. Zákazníci nemají kupovat kde jinde, a proto cenu zaplatí. Tolik na vysvětlení pojmu dumping a jeho motivace.
Je služba, kterou poskytuje Magic Bus formou cenového dumpingu? Nepochybně ano, za provoz své dopravy inkasuje podnákladové ceny. Zdá se, že svou strategií pan Petřík získal na svou stranu řadu občanů města. Chápu, že pro obyvatele městských částí je zajíždění MHD velmi lákavé.
Dělá to Magic Bus proto, aby po ovládnutí kroměřížské MHD výrazně zvedl ceny (ať už jízdné či dotaci od města)? Pan Petřík bude jistě tvrdit, že ne. Může například namítnout, že pokud by jeho ceny městu nevyhovovaly, může si najmout jiného dopravce. V tom má jistě pravdu. Alespoň zatím, zdá se, autobusových dopravců je v České republice dost.
Než se dostanu k tomu nejzásadnějšímu, zmíním pár otázek, které mi po přečtení Petříkova článku vrtají hlavou. Pan Petřík srovnává cenu kilometru zájezdové dopravy a kilometru oficiální kroměřížské MHD. Proč nesrovnává cenu kilometru své MHD a kilometru MHD KTS? Určitě nejsem takový dopravní odborník jako pan Petřík, ale je mi jasné, že srovnávat zájezdovou dopravu a městskou lze jen velmi orientačně. Nepochybuji totiž, že náklady na mzdu řidiče tvoří podstatnou část nákladů obou typů dopravy. Předpokládám, že pan Petřík neplatí své řidiče od kilometru, ale od hodiny. Zájezdový autobus jedoucí po dálnici nebo silnici první třídy jistě ujede za hodinu více kilometrů než městský autobus neustále zastavující na semaforech. Který z autobusů bude mít tedy větší mzdové náklady na kilometr?
Že má Magic Bus klimatizaci a Wi-Fi je jistě fajn, i když v městském autobuse mi to přijde poněkud méně důležité než třeba v dálkovém.
Co mě zaráží, že pan Petřík tak moc usiluje právě o to, provozovat MHD v Kroměříži. Když je tak vynikající dopravce, má jistě velké šance vyhrát veřejnou soutěž v jakémkoliv jiném městě. Pak by dokonce při snaze obsluhovat MHD v Kroměříži mohl argumentovat, jak jsou s ním v jiném městě spokojeni. Proč to pan Petřík a jeho Magic Bus neudělají?
Takže sečteno podtrženo: město má dvě možnosti – buď provozovat MHD vlastní společností nebo své autobusy (či jejich část) prodat (nebo sešrotovat) a přenechat MHD či její část soukromému dopravci.
Rozhodnutí je to velmi zásadní – čeho se město jednou vzdá, těžko bude někdy později obnovovat. Pokud se tedy vzdá vlastního provozování MHD, bude zcela závislé na soukromých dopravcích. Cena, kterou občané města skrz jízdné a dotace města do dopravy platí, se odvíjí od nákladů. Se soukromým dopravcem se bude odvíjet od výkyvů cen veřejné dopravy na trhu a na rozdíl od městskou společností provozované dopravy bude zahrnovat i zisk dopravce. Možná i tak město ušetří, protože soukromý dopravce třeba sežene naftu levněji nebo méně zaplatí svým řidičům, ale bude to tak navždy? Nevychýlí se trh s dopravou někam do pro město nevýhodných poloh?
To jsou zásadní otázky, na které si musí město odpovědět, pokud se chce vzdát vlastní společnosti provozující MHD a najmout si soukromníka. Neexistuje jednoduchá a samozřejmá odpověď. Své rozhodnutí musí město učinit po zralé úvaze, kdy zváží mimo jiné životnost vlastních autobusů a možné vývoje na trhu veřejné dopravy. Nepochybně nejhorším řešením pro město by bylo bez sebemenší rozvahy kývnout na nabídku prvního soukromníka a po okamžitém sešrotování vlastních autobusů bez ohledu na jejich životnost jej nechat si s dopravou ve městě co on sám chce...
