Bez pozornosti českých médií se připravil  teheránský summit-fórum zemí, které vyvážejí plyn. Turecko pokrývá 57% spotřeby země ruským plynem. Rusko má největší zásoby plynu na světě a v těžbě plynu je loni přeskočily Spojené státy jen díky subvencované těžbě břidlicového plynu, což je svého druhu spekulativní bublina.

Před začátkem summitu se sešel Putin s nejvyšším duchovním představitelem Íránu ajatolláhem Chameneím. Diskutovali spolu o vývoji v regionu Blízkého Východu a zejména o Sýrii.

Putin postupně jednal se zástupci zemí, které vyvážejí plyn.

Během fóra Putin mluvil také s prezidentem Turkmenistánu Gurbangulim Berdymuchamedovem. Turkmeni by rádi postavili ropovody a plynovody do Íránu, aby si zjednali nezávislý přístup na světové trhy. Odborníkům je dobře známo, jak obrovský potenciál Turkmenistán má. Do země se snaží proniknout i čínský a japonský kapitál. Rusko v minulém období uzavřelo s Turkmenistánem pět kontraktů, EU jenom jeden.

Putinovým dalším partnerem byl prezident Venezuely Nicolás Maduro (Venezuela má největší registrované zásoby ropy, větší než Saúdská Arábie) a bolivijský prezident Evo Morales (který se snaží o úplnou energetickou nezávislost vlastní země). Putin také podnikl jednání s prezidentem Íránu Hasanem Rúháním a oba politici údajně podepsali dvoustranná ujednání.

V závěrečném dokumentu teheránského summitu je zdůrazněna potřeba vyměňovat si vzájemně informace a data týkající se obchodu plynem, který účastníci fóra prohlásili za nejúspornější a  nejekologičtější zdroj energie. Rovněž upozorňuje na užitečnost praxe dlouhodobých kontraktů a na nutnost posílit transparentnost trhu s plynem, jakož i solidní metody investic do plynové oblasti tak, aby byla zajištěna žádoucí distribuce plynu. 

            V Rusku v souvislosti s přípravou rozpočtu prohlásil významný muž ruské exekutivy Siluanov, že základem střednědobé rozpočtové konstrukce by byl barel za 50 dolarů. Za kritickou mez se pokládá pro ruský rozpočet hranice 40 dolarů za barel. 

S Putinem se sešel také jordánský král Abdulláh II. a oba politici potvrdili odhodlání vést s terorismem nesmiřitelný boj. Jordánsko pravidelně posílá své letce do boje s islamisty. V souvislosti s tím je třeba uvést, že území, kde byl sestřelen ruský letoun Su-24, patří mezi zóny, kde probíhá transport ropy do Turecka (z pěti přechodů v zóně je pouze jeden pod kontrolou Islámského státu, ostatní čtyři jsou pod kontrolou takzvané opozice. Je to území, kde žijí Turkmeni, třetí nejpočetnější etnikum v Sýrii).

Po sestřelení ruského letounu hovořila Federica Mogherini, vysoká představitelka EU ve věci vnějších vztahů, s Jensem Stoltenbergem, generálním tajemníkem NATO. Oba se vyjádřili, že je třeba eliminovat eskalaci napětí mezi Ruskem a Tureckem. Prezident Čečny Razman Kadyrov prohlásil, že navzdory všem žádostem a jednáním s Tureckem zůstávají Uizugov, Umarov  další čečenští teroristé na území Turecka. 

Prezident Institutu Blízkého Východu Ruské federace Satanovskij prohlásil, že Rusko svou iniciativou v Sýrii znemožnilo Turecku  faktickou anexi některých syrských území, zabránilo v obchodu s naftou pod kontrolou Islámského státu, zabránilo šmelení s uměleckými předměty a omezilo podporu lidí, kteří jdou za Islámským státem.

Syrský ministr informací Omrán az-Zowbí prohlásil, že důvodem sestřelení ruského letadla bylo, že Rusové napadli řadu konvojů s ropou do Turecka a společnost, která byla příjemcem této ropy, je společnost patřící Erdoganovu synovi.

Experti zatím spočetli, že omezení ekonomických styků mezi Ruskem a Tureckem bude mít skromnější rozměr, než předpokládali, že přímé dopady ekonomických omezení budou ve vztahu k Turecké republice 2,26 mld. USD. Ty nepřímé budou samozřejmě mnohem vyšší.

20. 11. Donald Tusk prohlásil, že se EU bude zabývat rusko-tureckými spory a bude to také významnou otázkou na summitu EU-Turecko o imigraci. Turecký půlměsíc se začíná obracet. 

30.11. 2015