Především mne zaujalo, že ministr kultury Daniel Herman se při hlasování zdržel. On osobně totiž na jednání Ústředního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu na dotaz z pléna, proč nepodpořil návrh na návrat tohoto pojmenování do kalendáře, prohlásil, že proto, že ho předkládala komunistická poslankyně (tehdy už europoslankyně) Kateřina Konečná.

Členka ÚV ČSBS se podivila, že o návrzích se nehlasuje z hlediska věcného, ale podle politické příslušnosti předkladatele, a současně podotknula, že předseda ÚV ČSBS se dopisem obrátil na všechny poslanecké kluby s žádostí, aby podpořili návrh vrátit zpět do českého kalendáře označení Mezinárodní den studentstva; jediní, kdo reagoval v souladu s touto výzvou, byl Poslanecký klub KSČM.

Pan ministr slíbil, že si to na klubu KDU-ČSL ověří a bude iniciovat případné předložení tohoto návrhu, o jehož podporu opakovaně předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička při vzpomínkovém aktu před Hlávkovou kolejí v Praze v den výročí 17. listopadu 1939 žádal přítomné ústavní činitele…

Ti podporu slibovali, protože "slibem nezarmoutíš". Pan ministr Herman by se však za svoje hlasování 2. března měl Českému svazu bojovníků za svobodu omluvit – návrh tentokrát nepředkládal Poslanecký klub KSČM.