Předkládaný sněmovní tisk číslo 702 je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. Důvodem předložení novely předmětného zákona je, že stávající znění zákona není plně v souladu s aktuálně platnou a účinnou právní regulací soukromého práva v českém právním řádu po její rekodifikaci, jmenovitě se zákonem č. 89/2012 Sb., tedy občanským zákoníkem.
Novela dále reaguje na dosavadní praxi a zkušenosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a má za cíl zvýšit právní jistotu účastníků správních řízení a zvýšit vymahatelnost práva jako takového. Novela upravuje ustanovení zákona týkající se spojování podniků, doplňuje doposud chybějící ustanovení o mezinárodní spolupráci soutěžních úřadů, vymezuje režim dokumentů obsahující bankovní nebo obdobné tajemství, upravuje novým způsobem dozor nad orgány veřejné správy, zpřesňuje a doplňuje pojmy a definice a v neposlední řadě reaguje na aktuální soudní judikaturu v oblasti možnosti přezkumu zákonného postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při šetření na místě v obchodních prostorách soutěžitelů v soudním řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu.
Obecně lze shrnout, že novela by měla přinést spíše dílčí změny, převážně legislativně technického charakteru. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a neodporuje základním ustanovením Ústavy ČR. Zároveň je tato úprava v souladu i s ustanoveními Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR, neboť nedochází k narušení základních ustanovení vyjádřených v čl. 1 až 4, především vymezení čl. 2 odst. 2, kdy státní moc lze uplatňovat pouze v mezích a způsobem stanovených zákonem. Danou změnou nejsou narušena ani další základní lidská práva či svobody.
Navrhovaná právní úprava je podle současného stavu evropských právních předpisů a norem v souladu s Evropským právem a neodporuje ani stávající praxi Evropské komise či Soudního dvora Evropské unie a ani obecným právním zásadám práva EU. Návrh však není přímo implementační. Dále se na předmětnou oblast vztahuje judikatura soudů EU, mezi jinými např. rozsudek Soudního dvora EU C-360/09 ze 14. června 2011 ve věci Pfleiderer AG versus Bundeskartellamt. Předmětné oblasti se částečně dotýká i judikatura Evropského soudu pro lidská práva střežící ochranu práv vyplývajících z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Jedná se např. o právo na spravedlivý proces. Proti rozhodnutí Úřadu o správním deliktu nebo přestupku a uložení pokuty za jeho spáchání je přípustný řádný opravný prostředek - rozklad. V další fázi pak žaloba ve správním soudnictví, tj. věc bude rozhodovat soud v soudním řízení respektujícím záruky podle uvedeného ustanovení Úmluvy.
Navrhovaná novela splňuje kritéria přiměřenosti, nerozšiřuje okruh vztahů, na které se budoucí právní úprava vztahuje oproti současnému stavu, pouze jej zpřesňuje, stejně tak nerozšiřuje kompetence úřadu ani jiných orgánů veřejné správy. Novela sama o sobě nevyvolává potřebu navýšení pracovních míst na Úřadě pro hospodářskou soutěž.
Z hlediska efektivity lze k předložené úpravě poznamenat, že k ukládání i k vynucování splnění povinností při ochraně hospodářské soutěže je nadále věcně i místně příslušný Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jenž je tímto úkolem pověřen již od vzniku právní regulace.
Zvolená právní úprava nadále reflektuje požadavek čl. 79 odst. 1 Ústavy, podle něhož musí být působnost správního orgánu stanovena zákonem. Odpovědnou osobou na straně úřadu je ve správním řízení vždy úřední osoba. Určení konkrétní úřední osoby je prováděno na základě vnitřních předpisů, přičemž popis své organizační struktury úřad zveřejňuje na svých webových stránkách, což je jeho povinností. Úřední osoba je povinna se při výkonu působnosti správního orgánu prokazovat příslušným služebním průkazem. Správní řád stanoví, že rozhodnutí musí obsahovat jak označení úřadu, tak i podpis úřední osoby. Tím je vždy možno původce rozhodnutí jasně a osobně identifikovat.
Navrhovaná právní úprava vychází z dosavadní legislativy regulující ochranu hospodářské soutěže, navazuje na praxí ověřené instituty a zároveň řeší problematická ustanovení.
