„Z těchto mezinárodních závazků však detailně nevyplývá, jak by měly být v podobné migrační krizi, jako je dnes, uplatňovány. Azyl a pojmy v definici uprchlíka nejsou v dokumentu jasně vymezené a chybí jednoznačný výklad,“ říká Helena Langšádlová.

Podle místopředsedkyně TOP 09 Heleny Langšádlové je zásadní, že chybí vyhrazená soudní instituce, která by konkrétní situace posuzovala. Mezinárodní závazky jsou doplněny právem Evropské unie a jednotlivých národních států. A to vše jsme včetně Dublinských dohod, ale i např. Schengenské úmluvy, nedodržovali, nevyužívali, a někdy i chybně aplikovali.

Poslankyně a členka Výboru pro evropské záležitosti sněmovny dnes zaštítila diskusi na téma „Uplatňování Ženevské konvence v kontextu migrační krize“ Vystoupil na něm Harald Christian Scheu z Právnické fakulty UK, vedoucí mise IOM Lucie Sládková, vedoucí oddělení azylové legislativy z Ministerstva vnitra Nataša Chmelíčková a ředitel think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský.

Ačkoliv se zdá, že v tuto chvíli je především na Evropu činěn velký tlak, tak až 86 procent uprchlíků zůstává v rozvojových zemích. Důležitá je proto pomoc v místě konfliktu a vytváření bezpečných zón v sousedních zemích konfliktu. Aktuálně však Evropa čelí problému, že mezi těmi, kteří do Evropy přichází je velké množství migrantů, kteří nemají nárok na statut uprchlíka, a jsou „nelegálními ekonomickými migranty“.

„Nelze hovořit o solidaritě a humanitě, které vyplývají z Ženevské úmluvy, aniž bychom otázku migrace vnímali v širším politickém kontextu. Nesmíme zavírat oči nad tím, že migrace a její nezodpovědné řešení může mít velmi negativní politické dopady na evropské země a jejich další demokratický vývoj. Není možné státům vnucovat řešení, která by byla v rozporu s vůlí většiny obyvatel, což by mohlo vést k ohrožení liberální demokracie jako takové,“ dodala Helena Langšádlová.