Nařízení ustavuje Evropskou pohraniční a pobřežní stráž, definuje její pravomoc, posiluje ostrahu hranic pro případy nelegálního překračování, pašování či obchodování s lidmi. Díky novému nástroji může Evropská pohraniční a pobřežní stráž zakročit v případech, kdy ochrana hranic selhává a je vážně narušeno fungování Schengenského prostoru.
"V reakci na nekontrolovatelnou migrační vlnu Evropské unie se podařilo přijmout nová pravidla o společné ochraně hranic. Ustavení Evropské pohraniční a pobřežní stráže zajistí bezpečnost na vnějších hranicích. Jde o sdílenou odpovědnost všech zemí. V okamžiku, kdy členský stát EU nezvládá nepřiměřený tlak migrantů na své vnější hranici a bude ohroženo fungování schengenského prostoru, nastupuje jako posila tým pohraniční či námořní stráže“, říká Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který je členem výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní záležitosti.
„Evropskou pohraniční a pobřežní stráž považuji za klíčový nástroj EU pro kontrolu našich společných hranic, který nám dlouhodobě chyběl. Mohli jsme se přesvědčit, že bez této společné stráže nemůže Schengenský prostor fungovat a přinášet tak výhody evropským občanům. Přidanou hodnotu EU stráže však nevidím pouze v zajištění bezpečných hranic a účinném řízení migrace, ale také v efektivnějším boji proti terorismu či závažné přeshraniční kriminalitě,“ doplňuje Zdechovský, podle něhož jde o jasný signál, že Evropská unie umí řešit problémy, které se týkají bezpečnosti a ochrany hranic. „V situaci, kdy je třeba najít shodu 28 zemí, se mohlo zdát, že hledání řešení může trvat dlouho, nicméně jde o řešení efektivní, které pomůže vyřešit problémy při zachování našeho způsobu života.“
Evropská pohraniční a pobřežní stráž bude mít k dispozici minimální počet 1500 členů. Agentura bude posuzovat schopnost a připravenost členských států čelit hrozbám a tlakům na vnějších hranicích. Po vyhodnocení vypracuje nejdříve doporučení danému státu, a není-li naplněno i závazné rozhodnutí, které vymezuje nápravná opatření. V okamžiku, kdy bude ochrana vnější hranice neúčinnou do takové míry, že bude ohroženo fungování schengenského prostoru, potom může Rada vydat rozhodnutí aktivaci evropské pohraniční stráže. Dalším úkolem agentury je provádět, koordinovat a vést operace a zásahy související s navracením osob do třetích zemí.
„Jde o další díl mozaiky ochrany vnějších hranic. Jedním z předchozích kroků bylo uzavření dohody s Tureckem, které ulevilo migračnímu tlaku na jižní hranici. Evropská unie získala čas na organizační a personální posílení hranic a ten jsme dokázali využít“, uzavírá Tomáš Zdechovský.
Nařízení musí být schváleno členskými státy, očekává se, že se tak stane v řádu několika týdnů.
