Vím, že už je pokročilá hodina, dámy a pánové, nicméně projednáváme poměrně zásadní novelu a jednu z opravdu rozsáhlých novel zákoníku práce, které mají vliv na pracovní trh. A hned následující, na kterou se asi nedostane, novelu zákona o zaměstnanosti bychom k tomu mohli rovnou přiřadit, protože přináší zásadní změny.

Také jsem nebyla spokojena s předloženým komentářem, protože to, co obsahuje důvodová zpráva je v mnohých případech podle mého názoru trošku liché. A když se začtete do samotného návrhu zákona, tak zjistíte, že slova o flexibilitě, kterými se hodně důvodová zpráva hodně ohání, jsou vlastně tak trochu ke kontradikci toho, co zákon řeší. Chtěla bych tady především říci, že tento návrh přináší řadu věcných změn, ale i celé pasáže terminologicky přepracovaných paragrafů.

V řadě případů je to pak samozřejmě ke škodě, neboť důležitým prvkem právních jistot je i kontinuita práva a nová terminologie řazení a číslování paragrafů i hlav a přesouvání ustanovení z jedné části zákona do jiné. Znesnadňují orientaci v zákoně. Také mnoho nových odkazů na jiná ustanovení zákona formou číselného odkazu. Mám tady i konkrétní příklady, ale k těm se zřejmě dostaneme až na projednávání ve výboru. Výrazně komplikují efektivní používání zákona.

Důvodová zpráva tvrdí, že cílem je prohloubení flexibility pracovně právních vztahů. Nicméně vlastní zpracování novely jde spíše opačným směrem ke zbytečnému detailnímu precizování položek, které zákonem vůbec upraveny být nemusí nebo mohou být upraveny jen rámcově. Předesílám, že budu navrhovat zamítnutí zákona nikoliv proto, že bych si snad myslela, že úpravy v zákoníku práce nejsou potřebné, a že nepotřebujeme novelizovat tuto důležitou normu, ale proto, že tak, jak nám ji vláda, potažmo Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá, si myslím, že je opravdu možné ji považovat za paskvil.

Kdybych se měla vyjadřovat k jednotlivým věcným změnám, tak například zavedení nové kategorie vrcholových zaměstnanců je úplně zbytečné. Navíc je špatně pojaté, protože kritériem pro zařazení do této kategorie je výše příjmu.

To asi cítíme všichni, že je nesmysl. Stačilo by obecné ustanovení, že u řídících pracovníků může zaměstnavatel upustit od evidence odpracované doby. A v takovém případě nenáleží příplatky za práci přes čas. Bylo by to jednoduché, elegantní a bylo by to i používané. Takhle se z toho stane pouze další slepé střevo zákona, které se bude postupně upřesňovat, precizovat, takže s velkým úsilím nebude dosaženo ničeho, protože v praxi zaměstnavatelé nebudou tohoto ustanovení vůbec využívat.

Drobné zejména parametrické změny jsou navrženy u úpravy konta pracovní doby a pružné pracovní doby včetně převedení do jiné části zákona a hromadného propouštění, zpracovávání sociálního plánu.

Zásadní změna je v počítání dovolené, kdy dosavadní způsob počítání dovolené a odpracované doby pro výpočet jejího nároku na dny se mění na počítání na hodiny poskytnuté dovolené i odpracované doby. Odbourají se tím některé drobné nesrovnalosti zejména při směnném provozu s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, ale evidence a výpočet bude podle mého názoru mnohem složitější a pracnější než dosud.

Při neomluvené absenci zaměstnance již nebude možné krátit dovolenou o jeden až tři dny, ale pouze o zameškanou dobu. To je krok naprosto špatným směrem, protože preventivní účinky tohoto sankčního krácení dovolené byly velmi důležité pro potenciální absentéry. (Hluk v sále. Poslankyně se obrací k předsedajícímu.)