Nejdřív bych chtěl uklidnit pana zpravodaje. Přestože má vysokoškolské vzdělání a plno dalších školení, tak má ten klíčový předpoklad, jak předvádí tato vláda, je dlouholetý člen sociální demokracie, takže až bude potřebovat, tak se určitě místo ve státní správě najde. Buďte v klidu!
Druhou poznámku (nesrozumitelné), tak chci konstatovat, že únava mezi sociálnědemokratickými ministry dostupuje vrcholu, protože ani jeden není přítomen projednávání. Asi jsou unaveni a někde sbírají nové síly.
Pak chci říct, že bohužel vládní koalice nevyhověla našemu návrhu, aby mohl předkládat tento návrh zákona skutečně ten, kdo ho navrhl: pan senátor Oberfalzer. Považuji to za schválnost a zbytečnost. Já jsem tady jasně vysvětlil, že obhájil mandát. A protože v této chvíli skončil starý mandát, navrhoval jsem, abychom se návrhem zákona zabývali na příští schůzi. Protože jak říkal pan zpravodaj, vláda ho měla k dispozici v květnu, pak jsme ho hned dostali my a jsme v listopadu. Takže tady žádné velké nebezpečí z prodlení nehrozilo.
Nicméně myslím, že je dobře, že Senát připravil tuto novelu, protože otevírá široké pole debaty a pozměňujících návrhů. Protože už máme nějaké praktické zkušenosti, jak nefunguje mnohými tolik očekávaný, mnou tedy ne, tolika chválený zákon o státní službě. Ano, máme čárku, v Bruselu už na nás nedělají: vy, vy, vy! Nemáte zákon! Vede to k zabetonování stávajících pozic. Podívejte se, kolik výběrových řízení je vlastně neúspěšných, protože díky většině v Poslanecké sněmovně jsme uzavřeli reálnou možnost pro vstup úspěšných lidí do státní služby.
To jsme reálně uzavřeli. Myslím si, že zkušenost ukazuje, že to problém je. A my jsme připraveni a v rámci druhého čtení podáme a zopakujeme naše pozměňující návrhy, které otevřou státní službu mnoha dalším, mnoha vhodným, kteří by oživili, doplnili a kvalitativně zlepšili výkon státní služby. Protože pokud někdy kritizujeme zbytečnou byrokracii, tak je to zjednodušeně chápáno jako boj s úředníky. Ale tak to vůbec není. Myslím, že zbytečné formuláře otravují ve skutečnosti i naše úředníky. Velmi často musejí vyplňovat zbytečná a další a další hlášení místo, aby se věnovali tomu, čemu se věnovat vlastně chtějí, tzn. službě veřejnosti.
Takže omezování byrokracie, rušení zbytečných předpisů, otevření veřejné služby není nic proti úřednictvu. Naopak. Myslím si, že oni sami vědí nejlépe, kolik zbytečných předpisů zejména směrem k centrálním orgánům musí vyplňovat. My, kteří máme zkušenost ze samosprávy, bychom mohli vypočítávat desítky zbytečných hlášení, která se musejí neustále někam posílat. Možná se ta data někde kumulují. Možná to někdo i sečte. Ale to je tak úplně všechno. Nic dál se z toho neděje.
Druhou otázku, kterou znovu otevřeme v průběhu projednávání tohoto návrhu zákona, a z toho je jasné, že podporujeme propuštění do dalšího jednání, je možnost smluvních platů. Velmi často slyšíme z úst některých nebo mnoha ministrů, že nemohou zaměstnat skutečné odborníky, protože jsou specializované profese, kde současný systém odměňování zabraňuje, aby úspěšní a kvalifikovaní sloužili státu. A v takové té horlivosti zejména kolegů z levice, že smluvní plat je něco špatného, jsme to šmahem odmítli. A pak vznikají opět praktické problémy.
Určitě se vrátíme i k tomu, že pokladník místní organizace z České strany sociálně demokratické nebo Občanské demokratické strany, říkám pokladník místní organizace, což je funkce nevděčná, velmi těžko se obsazuje, nemůže současně vykonávat ani vedoucí oddělení, protože v té až fundamentalistické interpretaci služebního zákona je politicky angažován a mohl by stranit některé z politických stran. A jsou další věci, ke kterým se určitě v debatě vrátíme.
Doporučuji, aby kromě ústavně právního výboru to projednal i výbor pro veřejnou správu, protože tam jsou i ty praktické zkušenosti. A poprosil bych a požádal bych kolegy z vládní koalice, aby to projednávání zkusili nebrat prestižně, ale prakticky, aby i případné podané pozměňovací návrhy neposuzovali, zda je to vládní poslanec, nebo opoziční, protože tu negativní zkušenost přece vidíme všichni.
Anebo je druhá možnost, že se tady budou defilovat vládní poslanci a ministři a budou říkat, je to skvělé, zákon skvěle funguje, nemusíme ho měnit. Já nevím, která je to novela, ale určitě to není první novela, kterou projednáváme. To, že to řeší jeden konkrétní problém, neznamená, že nemůžeme debatovat o jiných problémech, které jsme tam, ať už vědomě, nebo nevědomě, způsobili. Ale protože ty praktické zkušenosti jsou, tak za náš klub říkám, že podporujeme propuštění do druhého čtení. Je nám líto, že tady není pan senátor Oberfalzer, že mu vládní většina ubrala možnost to tady obhajovat. A současně říkáme, že předneseme pozměňovací návrhy a předneseme věcnou a racionální debatu, zejména v druhém čtení. A pak očekáváme i věcné posouzení těch návrhů, protože naší společnou snahou by mělo být ten zákon zlepšit a zlepšit fungování státní správy. Volby se blíží. A pro každého člena vlády je přece ideální, pokud jeho úřad je profesionální a dobře pracuje. To, že pak vykonává politická zadání a politickou vůli konkrétní vlády, je naprosto jasné a přirozené.
Takže neměl bych obavy z těch změn. Neměl bych vůbec obavy z otevření státní služby úspěšným lidem z jiných oborů, čemuž zatím úspěšně bráníme.
