26.01.2017 20:27:46
Na hrůzy koncentračních táborů nelze zapomenout
V pátek 27. ledna 1945 se zbytky vězňů v koncentračním táboře Osvětim dočkaly osvobození.
Rudá armáda prorazila obranu nacistů a její první sled mohl
vstoupit do brány, nad níž bylo německy napsáno Práce osvobozuje. To, co rudoarmějci uviděli, je zaskočilo. A přitom
Osvětim nebyla jediným vyhlazovacím koncentračním táborem. Byl tu i
Bergen-Belsen, Buchenwald, Dora, Gross-Rose, Neuengamme, Plaszkow, Sachsenhausen,
Stutthiof-Danzig, Ravensbrück, Dachau, Mauthausen, Flossenbürg,
Riga-Keiserwald… Byla i Treblinka, byla i Malá pevnost Terezín, Svatava,
Rabštejn, Rychnov n. Kn., Hradišťko, Ostrov n. O., Vrchotovy Janovice … Bylo
mnoho táborů, kde se nadlidi pokoušeli vyhubit ty, kteří byli rasově méněcenní
– Židy, Poláky, Čechy, Rusy, Ukrajince, Bělorusy, ty, kteří se jim postavili na
odpor, ať již to byli antifašističtí Němci, Francouzi, Belgičané, Nizozemci,
Rakušané, nebo ti, kteří jen se ocitli v nesprávnou dobu na nesprávném
místě. V táborech zahynulo na jedenáct milionů lidí, z toho dva miliony
dětí, a prošly jimi desetimiliony. Na 350 000 občanů Československa tu
prožilo kus okupace, na 235 000 z nich se nevrátilo do svých domovů.
Připomínka
osvobození Osvětimi, tábora, jenž byl nad jiné krutý, a to pro všechny způsoby,
jimiž lidi zde vraždili, patří mezi ty, které si nelze nepřipomínat. Už proto musí
být varováním pro všechny ty, kteří by něco podobného chtěli zopakovat, a pro
nás ostatní, abychom to nikdy nedovolili připustit a odmítli všechny pokusy,
které toto osvobození i utrpení těch, kteří tu prožili kus svého života, se
pokoušely znevážit.
Proto se
k tématu, jako je toto, budeme vracet a ukazovat, jak se i dnes některé
síly mu pokoušejí dát výklad, který neodpovídá skutečnosti.
_profil_top.jpg)
 (kopie)_clanek.jpg)
