Výsledek referenda dává vládě možnost provést zásadní obrat politického systému a změnit jej z parlamentního na prezidentský. Současný prezident Recep Tayyip Erdogan by mohl být u moci až do roku 2029.

Žel musíme konstatovat, že prezident Erdogan zcela záměrně pošlapává základní kameny modernizace Turecké republiky Mustafa Kemala Atatürka. Toto je pro Evropu velmi nebezpečný jev. V Turecku čím dál tím více sílí snahy zejména islámských fundamentalistů po návratu země do doby, kdy jediným zákonem byl Korán. Toto skýtá pro Evropu další nebezpečí.

Turecko, pod vedením prezidenta Erdogana si přeje, aby mělo velký vliv na regionální události. A to, jak na Blízkem východě tak i tam, kde žije turecká menšina. Turecko chce být silnou zemí. Lidé, kteří podpořili změnu ústavy chtějí mít v čele Turecka silnou osobnost, kterou podle nich představuje právě Erdogan. Na druhou stranu se můžeme domnívat, že sekulární část obyvatelstva hlasovala proti změně ústavy, ale i tak zřejmě i tato část voličů chce, aby Turecko bylo dominantní.

Například Turci žijící v Německu hlasovali pro změnu ústavy. Konkrétně 63,1% bylo pro změnu ústavy, zatímco 36,9% bylo proti.
V Nizozemsku hlasovalo pro změnu ústavy 70,9%, a proti bylo 29,1%. V České republice se pozitivně vyslovilo pro změnu ústavy 12,5% a proti bylo 87,5%.

Uvidíme, jak se situace v Turecku bude dál vyvíjet. Ovšem jedno je jasné. Evropa bude zužována neustálými požadavky tureckého prezidenta Erdogana, který má jeden velký trumf v rukávu. A to uprchlíky, kterými může i nadále vyhrožovat a vydírat evropské státy, aby dosáhl svých požadavků.