V rámci předvolební kampaně politických stran zazní spousta slibů s cílem získání hlasů této nejpočetnější voličské věkové skupiny, které se ovšem dnem 21. října stanou opět planými sliby.
Hroutí se skutečně Bismarckův třetinový solidární systém nebo je současný zákon o důchodovém pojištění pořád funkční? Částečnou odpovědí by mohlo být srovnání výdajů na důchody v % HDP jednotlivých států Evropské z roku 2014 vypadající následovně:
Řecko 17,5- Itálie 16,5 -Francie 15,3-Rakousko 15,0-Portugalsko 14,9 - Nizozemí 13,5-Finsko 12,8-Belgie 12,2-Německo 12,2-Španělsko 11,9-Slovinsko 11,6 -Lucembursko 9,8 - Česká republika 9,8 - Malta 9,5-Kypr 9,4-Slovensko 8,5-Litva 8,2 -Estonsko 7,9 -Lotyšsko 7,8 -Irsko 7,2. Průměr EU je 13,8 %.
Od mocenského převratu v roce 1989 je „důchodový fond“, který zdědily „postkomunistické „ vlády ve výši 670 miliard dávno „rozkraden“ a výše starobních penzí z původní výše 62% se snížila na současných asi 40% k průměrné mzdě.
Nezvítězila pravda a láska, ale zlodějna a gauneriáda. Žádná z polistopadových vlád nedokázala uhlídat miliardové úniky díky děravým zákonům a špatnému výběru daní. Navíc téměř všechny podniky, které přinášely státu zisk byly v podstatě za „hubičku darovány “ do soukromého vlastnictví většinou cizincům a tím i každoročně plynoucí zisk do zahraničí ve výši kolem 300 miliard Kč.
Nenechme se strašit poplašnými zprávami ministra financí Pilného, že peníze na důchody nejsou. Ani úsměvnými nápady Matěje Stropnického spočívající v odprodeji seniorských bytů státu, znamenající finanční si přilepšení na stáří.
Peníze k zabezpečení penzí pro seniory ve státním rozpočtu jsou. Obávám se ale, že pro vládu která vznikne po podzimních volbách bude větší prioritou navyšování armádního rozpočtu směřující k dalšímu společnému válečnému tažení pod křídly NATO na Rusko, nežli zabezpečení důstojného stáří našich občanů, alespoň částečně srovnatelné se sousedním Německem.
