Jak známo, naše strana byla se STAN delší dobu spojena, a oni si, snad právem, stěžovali, že jsme byli příliš tvrdí a neústupní. Tudíž se s námi rozešli a pokusili se najít novou cestu s KDU-ČSL. Zpětně můžeme konstatovat, že ano, je možné, že jsme vůči nim vystupovali příliš tvrdě, ale drželi jsme slovo, co jsme slíbili, jsme taky dodrželi. A i když to samozřejmě bylo někdy těžké, nikdy jsme neuvažovali o tom, že bychom nechali Starosty na holičkách.

Celkově je to ale smutný případ, neboť KDU-ČSL, tato k českým politickým dějinám tradičně patřící strana, se s prominutím podělala z průzkumů veřejného mínění. Ne z výsledku voleb, nýbrž z průzkumů. Nikdo z nás ale neví, do jaké míry jsou tyto průzkumy pravdivé. Je mnoho indicií, že jsou z různých důvodů a různými subjekty velmi ovlivněny. Tím ale tyto průzkumy mění politickou scénu těsně před volbami. Je na pováženou, že tyto instituce mají takový vliv, ačkoliv žádné důkazy pro jejich tvrzení neexistují. Dostáváme se v české politice do nebezpečné situace, kdy průzkum veřejného mínění platí více než dané slovo.