Vážený pane řediteli, dámy a pánové,
protože když zahajuji školní rok u prvňáčků, tak pochopitelně říkám „milé děti", ale v tomto věku už jsou to dámy a pánové, a je třeba chovat se k nim s patřičnou úctou.
Já jsem už říkal panu řediteli a učitelskému sboru, že mě provází pověst člověka, který bojuje za priorizaci technického školství a to na všech úrovních, počínaje učňovskou, středoškolskou až vysokoškolskou. Takže právě proto jsem velmi rád přijal vaše pozvání, abych zde zahájil školní rok.
Nechci být příliš kritický, ale přesto bych vám uvedl jeden příklad, který jsem zažil už asi před patnácti lety, když jsem jako premiér dostal do ruky seznam profesí a mimo jiné tam byla profese, rakvář-manažer. Hluboce jsem se nad tím zamyslel, protože když někdo vyrábí rakve, tak zrovna nepotřebuje studovat manažerské příručky a naopak, když je někdo manažerem a neumí tu rakev udělat, tak je v této profesi víceméně zbytečný. Ale tehdy, před těmi patnácti lety, to byly dozvuky toho, že každý chtěl mít ze svého dítěte tu ekonoma, tu právníka, lékaře, to samozřejmě také, ale to už je poměrně těžký a náročný obor, a samozřejmě i toho manažera. A najednou se ukázalo, že platy těchto lidí začaly relativně klesat a platy lidí s technickým vzděláním vzrostly.
Takže, jak motivačně uváděl pan ředitel, máte šanci až na sedmdesát tisíc korun měsíčně. Hrubého, pane řediteli? Hrubého, takže to zase není tak úplně nejlepší, ale to pořád jde, alespoň do doby, než se opět zvýší daně.
Z toho vyplývá, že máte dvě jistoty. Zaprvé, že na trhu práce, vždycky seženete místo, a tuto jistotu mnohé jiné profese nemají. A zadruhé, že to místo bude docela dobře placené. Kdyby to opravdu bylo těch sedmdesát tisíc, tak je to plat poslance. Ale, a tím bych skončil, aby bylo více času na naši diskuzi, existuje také jiný žebříček, to je žebříček prestiže profesí a tam jsou řemeslníci na jednom s čestných míst, hned po učitelích, lékařích a vědcích a poslanci jsou předposlední. Poslední je uklízečka, ale jak tak pozoruji vývoj, není vyloučeno, že uklízečka se propracuje před ty poslance.
Takže, přeji vám ještě jednou, aby vás bavilo studium, přeji vám, aby následně vás bavila vaše práce, protože jsem se poučil, že když vás něco nebaví, tak to vždycky děláte špatně.
Hodně zdaru a hodně štěstí.
Miloš Zeman, prezident republiky, Akademii řemesel Praha, 4. září 2017
