Dokument Východiska pozice České republiky k budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2020 definuje zájmy ČR, které je třeba prosazovat v rámci probíhající debaty o podobě politiky soudržnosti v dalším programovém období.

„Evropské dotace, které k nám proudí díky zdrojům politiky soudržnosti, mají nepopiratelně pozitivní dopady na život obyvatel ČR i vývoj české ekonomiky. Více než třetina celkových vládních kapitálových investic byla uskutečněna z politiky soudržnosti, a podle odhadů díky evropským dotacím bylo např. v roce 2015 HDP zhruba o 7 % vyšší, než by bylo bez podpory z evropských fondů. Vytvořením více než 100 tisíc pracovních míst přispěly evropské fondy k nižší nezaměstnanosti o 3 %. Podařilo modernizovat 90 % základních a 75 % středních škol, díky rekonstrukci více než 3 000 km silnic máme kvalitnější dopravu v regionech celé země. Podpora směřovala k 8,5 tisícům malých a středních podniků nebo k 4,5 tisícům podnikových inovací, firmám se tak dařilo diverzifikovat produkci; zvýšily svou výrobní kapacitu a posílily kvalitu či efektivitu výroby a zlepšil se jejich přístup na trh. Mnohé z inovací se realizovaly v 8 podpořených centrech excelence nebo ve 40 regionálních vědecko-výzkumných centrech.  Výrazné přínosy politiky soudržnosti lze očekávat i v období 2014-2020. I proto je pro nás důležité, abychom i pro období po roce 2020 udělali maximum pro to, abychom ještě nějaké prostředky získali. Klíčové je, aby se podařilo ze strany členských států EU vyjednat s Evropskou komisi co nejjednodušší pravidla, pokud možno bez nových, nevyzkoušených prvků. Právě příprava na tento úkol je obsahem dokumentu, který dnes vláda schválila. Zhodnotili jsme veškeré nástroje a postupy, zda se osvědčily či nikoli. Toto zhodnocení bude sloužit jako základ, který použijeme pro vyjednávání návrhů, které v nadcházejících měsících Evropská komise členským státům EU předloží. Předkládaný dokument tedy pomáhá jasně definovat naše stanovisko a návrhy na to, jak bychom si EU fondy po roce 2020 představovali,“ upozorňuje ministryně Karla Šlechtová.
 
Na to jaký objem prostředků bude v dalších letech na politiku soudržnosti alokován, v jaké podobě bude existovat a jakým podmínkám bude podléhat, budou mít velký vliv politicko-bezpečnostní, ekonomické a institucionální faktory vývoje v EU, např. vystoupení Spojeného království z EU, migrace či volby v institucích EU. I proto Česká republika věnuje otázce budoucnosti politiky soudržnosti již od počátku roku 2015 maximální pozornost a iniciativně vstupuje do debat jak s partnery na evropské úrovni, tak i v rámci partnerského uskupení zemí V4 a již s předstihem připravuje pozici ČR i Národní koncepci pro nadcházející programové období.