spousta věcí už tady byla řečena, tak se omezím jenom na vysvětlení, co podle mého vlastně je podstatou tohoto problému, který dnes řešíme. Když jsem 17. ledna 2017 poprvé interpeloval premiéra Bohuslava Sobotku ve věci těžby lithia, netušil jsem, že už je fakticky rozhodnuto. Chtěl jsem tehdy vědět, jak chce stát zajistit to, aby se lithium vytěžené soukromými firmami zpracovávalo v České republice, a tázal jsem se, zda by jej nemohl těžit státní podnik Diamo, který by byl garantem toho, že surovina bude těžena nejen tady, ale že se bude i zpracovávat také u nás. Premiér mi odpověděl, že je to ke zvážení a vše prověří Ministerstvo průmyslu a obchodu. Již tehdy ale bylo z dnes již známých důvodů jasné, že Diamo těžit nebude a právo samostatně se zapojit je možná až po roce 2025.
Ve své druhé interpelaci 7. září mne zajímalo, jak stát zajistí, aby se lithium a další prvky nejen těžily, ale i zpracovávaly tady u nás. Dozvěděl jsem se, že není dokončena studie proveditelnosti, Diamo připravuje materiál pro vládu, jehož obsahem je i posílení role státu v oblasti využívání ložisek.
Naskýtá se tedy otázka: Proč takto důležitý dokument a příslušný právní rámec náš stát už dávno nemá? Vždyť už v roce 2010 bylo vydáno povolení firmě Geomet, povolení ke geologickému průzkumu. A to musím poznamenat jednu věc, že v roce 2007 už bylo také známo to, že význam lithia stoupá, neboť v tomto roce Spojené státy americké začaly produkovat lithiové baterie, čili bylo jasné, že lithium jako takové bude čím dál tím víc důležité pro rozvoj této oblasti. Bohužel došlo k tomu, že právě po tomto zjištění firma Diamo nechává zpracovat posudek a prodává odkaliště na Cínovci soukromé firmě Karla Janečka, který se netají tím, že toto zakoupil a bude s tím chtít obchodovat.
Nechce se tedy věřit, že by naši odborníci nevěděli, jakou hodnotu by mohly pozemky za několik let mít. A tady se tedy naskýtá otázka, co vedlo právě státní podnik Diamo, aby takto postupoval. Řeknu, že to nebyla ovšem jenom oblast Cínovce, ale podobný scénář se stal i na Karlovarsku v Horním Slavkově, kde také byly prodány vytěžené nerosty resp. haldy po těžbě Cínovce (?) soukromé firmě SANAKA, kterou taktéž má pod palcem Karel Janeček.
V Karlovarském a Ústeckém kraji by navíc těžba pomohla v restrukturalizace hospodářství po útlumu těžby uhlí. To znamená, vláda, která schválila tento program, by tím mohla vlastně získat finanční prostředky, místa pro nezaměstnané a další výhody, které jsou s tím spojeny. Nechápu, proč se stát s mnohaletou historickou tradicí nedopracoval k propracované surovinové politice, která by reagovala na aktuální vývoj a z níž by profitovali občané.
Chtěl bych ještě upozornit, než přejdu k takovému shrnutí, že nejde bohužel jenom o lithium. V ložisku se nacházejí ještě další kovy, například cín, wolfram, niob a tantal. Zajímavé je ale také rubidium, o němž se nikde příliš nehovoří. Nebyl důvod, samozřejmě, v minulosti jsme jej neuměli příliš využít. V současnosti praktický význam rubidia ale stoupá. Kovové rubidium se používá při výrobě fotočlánků, termoiontové konvektory a k odstraňování zbytků plynů z vakuových trubic. Důležité využití nachází rubidium jako součást přesných atomových hodin, v satelitech GPS a také oxid rubidný se používá jako sklářská přísada pro zvýšení tvrdosti skla.
Nemyslím si, že dnešní hádka na téma, jestli je vino Ministerstvo životního prostředí nebo Ministerstvo průmyslu, by byla tou nejpodstatnější. Já myslím, že tato věc začala daleko dříve, když vlády, které přišly po roce 1989, nedocenily nebo nechtěly docenit význam tohoto prvku a lehkomyslně prodávaly soukromým subjektům tak, že vlastně stát na to v současné době jen velmi těžko dosáhne.
A teď bych se chtěl vyjádřit ještě k jedné věci. Pan ministr Havlíček a další nám tady řekli, že Komunistická strana Čech a Moravy chtěla společně s ANO nasměrovat tuto záležitost k volbám. Já bych chtěl jenom říci, že s tím nemohu souhlasit. Jak už jsem říkal, 19. ledna jsem interpeloval první interpelaci. 30. března jsme poslali dopis nejvyššímu státnímu zastupiteli Pavlu Zemanovi, aby posoudil, zda povolení těžby na Cínovci je v pořádku, a apelovali jsme na to, že bohužel se tam hovoří jenom o lithiu, ale další prvky, které se tam nacházejí, nejsou v tomto povolení zmiňované. 15. června jsme uspořádali seminář s tím výsledkem, že jsme zase upozorňovali na to, aby byla přijata konkrétní opatření, aby se změnil systém resp. závěry, které byly učiněny už před mnoha a mnoha lety. Byla také tisková konference. V září jsem interpeloval podruhé a odpovědi jsem se opět nedočkal. V červnu potom následovala petice. A tady bych chtěl říct jednu věc. Například expert na těžbu z Vysoké školy báňské prof. Slivka hodnotí pozici politiků kriticky, že jsme nedostatečně reagovali při tvorbě surovinové politiky státu, a další věci. Na druhé straně je třeba říct, že právě Vysoká škola báňská má institut čistých technologií, centrum kompetence. To znamená, tam se provádějí analýzy nedostatkových surovin, což samozřejmě lithium tehdy ještě nebylo. Přesto se k tomu tato škola nedostala, protože už existovala smlouva s Geometem, což tedy nevím, jestli mě tato odpověď může uspokojit. A říkám na rovinu, nevím také, co dělali akademici resp. odborná veřejnost v České geologické službě, Český báňský úřad, Vysoká škola báňská, Geologický ústav Akademie věd. To jsou všechno organizace, které měly daleko důrazněji upozorňovat na to, že lithium stoupá na významu a je třeba s tím něco provést.
Chtěl bych na závěr říci, že rozhodně si myslím, že toto jednání nebylo účelové v tom smyslu, že bychom tady chtěli hrát divadlo před občany. Ale aspoň jedno bychom si tady odsud měli odnést - úkol vyřešit podíl soukromé firmy a podíl státní firmy Diamo nebo některé jiné firmy, která by zajišťovala, že skutečně lithium bude zpracováno tady v České republice a že z toho bude mít profit jak stát, tak i ty oblasti, kterých se to zejména týká, tzn. Karlovarský a Ústecký kraj.
Děkuji
