V úterních Hospodářských novinách se objevily podobné „perly“ týkající se mé osoby a mé senátní volební kampaně probíhající v Ostravě. Redaktor či redaktoři, kteří článek psali, mě viděli v televizi zřejmě naposledy před osmi či deseti lety a nejsou schopni si připustit, že by někdo, po té, co nastoupí cestu zdravého životního stylu, cvičení a sportu a opustí stresy, mohl vypadat tak, aby nepotřeboval retuše fotografií, jak oni se zaujatostí sobě vlastní píší.

Dělat anketní "průzkumy" veřejného mínění v ulicích Ostravy a zeptat se přitom například prodavačky v centru, zda mě bude při volbě do Senátu volit (můj volební obvod ale není ve středu města od Ostravy, ale v jeho jižní části), není už jen neschopnost. Také „anketa“ prováděná zjišťováním názorů že vzorku dvaadvaceti studentů vysokých škol, když jich v Ostravě jsou desítky tisíc, je opravdu velká legranda. Ale bakalovské Hospodářské noviny se přeci jen překonaly. Jejich redaktor pochopitelně zapomněl inkorporovat do svého článku to, co jsem mu říkal já a co může prakticky denně – pokud by zvedl zadek ze své pražské židle – vidět v ostravských ulicích. Každý den totiž rozdám v ulicích Ostravy, tedy v její jižní části, šest set až osm set svých osobních materiálů se stručným programem toho, co bych chtěl, budu - li zvolen senátorem, v Senátu dělat. A nejde jen o předávání materiálů z ruky do ruky. Se zájemci debatuji anebo si s nimi alespoň podávám ruce. V závěru svého úterního článku se ovšem Hospodářské noviny překonaly. Daly prostor vyjádření známého politologa, který mě zařadil mezi vážné uchazeče o postup do druhého kola senátní volby, a to dokonce na prvé místo. Ale ta povinná bakalovská omáčka prostě asi nesměla v Hospodářských novinách chybět, aby se zkrachovalý uhlobaron u Ženevského jezera moc nezlobil.

Ale celkově musím říci, že HN byly neporovnatelně objektivnější nežli Soukup v TV Barrandov motivovaný zkazkami (a kdoví čím ještě) a mstivostí mé budoucí bývalé ženy.