Ze sociálnědemokratického tábora se začaly ozývat hlasy některých kandidátů, kteří neuspěli ve II. kole senátních voleb. Konkrétně dvě dámy, bývalé senátorky Sekaninová a Emmerová. Říkají v podstatě unisono, že o příští účast v Senátu je připravila participace ČSSD v Babišově vládě a že jejich osobní neúspěch je především odrazem politiky strany na úrovni centra. V tom druhém mají nesporně pravdu. Ale těžko vinit v tuto chvíli Jana Hamáčka nebo Jiřího Zimolu, kteří prosadili, prostřednictvím stranického referenda, účast ČSSD ve vládě. Neměli by zavírat ale oči nad tím, že už před dvěma lety ČSSD získala ve volbách do Senátu jen dva mandáty. Buďme otevření, strana, jejíž preference jsou v průměru na 6 – 7% nemůže počítat s velkým úspěchem v senátních volbách. Osobně hodnotím postup pěti kandidátů ČSSD do II. kola senátních voleb jako úspěch. Jejich podpora od „zbytku“ strany byla však mezi prvním a druhým kolem voleb ne nulová, ale dokonce záporná. Jen předseda strany Hamáček zachoval klid a Jiří Zimola vydal osm bodů směřujících k obnově pozic a síly sociální demokracie. To byl konstruktivní přístup.

Naopak jeden z místopředsedů ČSSD hned po komunálních volbách, ve kterých propadl, ohlásil rezignaci na svou funkci. Další místopředseda se nezmohl na nic jiného než v interview ČT útočit den před otevřením volebních místností na dva úspěšné někdejší předsedy ČSSD. Prostě tito dva lidé nemají formát. Ani na úroveň krajského funkcionáře a mají určovat budoucí směr vývoje strany. To, že se z mnoha úst linula po komunálních volbách nejrůznější negativní hodnocení, v nichž zazníval podtón zpupnosti, také pěti senátním kandidátům kandidujícím v druhém kole nepomohl. Pokud by tito všichni víceméně poraženečtí a sebelitující se funkcionáři alespoň mlčeli, mohla strana získat ve II. kole dva až tři mandáty. V tuto chvíli je potřeba skončit rychle se vzájemným vyřizováním účtů. V tuto chvíli totiž případné boje budou znamenat jen boje o prázdné pytle volebních preferencí a nic víc. A pokud budou pokračovat s intenzitou jako před I. a II. kolem, kdy se zvlášť vyznamenal Chovancův kamarád, hejtman Bernard, který najednou chce zachraňovat stranu, i když tak mohl činit už za Sobotky a Chovance a neudělal nic, tak je potřeba počítat s dalšími neúspěchy.

Obávám se, že v takovém případě se již na konci roku může v některých průzkumech ČSSD dostat pod úroveň 5%. A pokud se nezkoncentruje strana na reformu svého programu, který je archaický, na reformu svých stanov, které jsou obstarožní, reformu své organizace a svého odborného zázemí, můžou se funkcionáři na všech úrovních dívat, co je čeká za tři roky ve (anebo dříve v mimořádných) volbách do sněmovny. Na příkladu voleb do pražského magistrátu a městských částí. Prostě stranu už nebude nikdo v příští sněmovně postrádat…