U nás, ve Zlínském kraji jsme problém eliminace nákazy africkým morem prasat řešili a jak se zdá, podařilo se nám to ve spolupráci kraje, města, státní veterinární správy, zemědělců i policie dořešit. Dokonce se k tomuto tématu sešla i mezinárodní konference v Luhačovicích, kde jsme mohli o svém postupu referovat. Jestliže ovšem Dánové přistoupili ke stavbě plotu, nejspíš už přestali věřit, že Německo to s eliminací nákazy myslí vážně. Plot zamezí pronikání německých prasat na dánské území, ale nákaza v Německu zůstává. Avšak není-li nákaza řešena, šíří se velmi rychle a existuje reálné nebezpečí, že v dohledné době může ohrožovat i populaci divokých prasat v českém pohraničí a ohrozit i naše velkochovy prasat. Budeme muset i my postavit na hranicích plot?
A jak budeme postupovat proti šíření nákazy, jejíž jádro je v široké oblasti Polska, Běloruska, Ukrajiny? Kde všude bude třeba postavit plot, nejsou-li vlády okolních zemí ochotny přistoupit k radikálnímu řešení a systematicky nákazu likvidovat?
Stavění plotů je tak trochu proti mysli nám, kteří po roce 1989 ploty na svých hranicích bourali s vírou, že už je nebudeme potřebovat.
Nicméně, jak ukazuje vývoj ve světě, plot je stále využívaný nástroj a to nejen proti šíření nákazy mezi zvířaty, ale využívá se i jako zábrana proti pohybu lidí (viz Izrael, USA). Bude naše budoucnost spojena znovu se stavěním plotů? Plotů proti nezodpovědnosti?
Margita Balaštíkovám poslankyně
členka Rady Zlínského kraje
pro životní prostředí a zemědělství
