Dobrý den, pane Seďa - svou odpovědí na dotaz, týkající se TTIP jste
mne mile překvapil (jinak s vámi nesouhlasím téměř s ničím, ale o tom je demokracie, že). Zajímalo by mne, co říkáte na požadovaná arbitrážní řízení v TTIP- těmi by se de facto odebrala vládám pravomoc vydávat zákony, prospěšné pro daný stát - neboť soukromá nadnárodní společnosti by mohla poté daný stát zažalovat např. zmaření vložených investic - např. v jednoduchém případě by se to mohlo týkat zvýšení minimální mzdy, ale jsou jistě i mnohem složitější možnosti. A tímto způsobem by skutečně tyto soukromé společnosti měly národní vlády v hrsti - bud by vlády poslouchaly podnikatelské požadavka daných společností, nebo by je tyto společnosti v arbitrážních řízeních zničily ekonomicky - a rozhodce v arbitrážních řízeních by si vybíraly právě tyto společnosti - takže výsledek by byl stejný jako např. při arbitrážních doložkách bank u nás jako součástech úvěrových smluv -rozhodnutí vždy ve prospěch toho, kdo arbitrážníky platí - tedy bank. Hezký den.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
20.07.2016 15:30:12 - Ing. Antonín Seďa
Děkuji za dotaz, i když si myslím, že bychom se shodli v ledačems. Ano, souhlasím, že arbitráže jsou jedním z nejvíce špatných bodů smlouvy TTIP. Prostě je to snaha, jak obejít zákony té dané země a vše řešit přes arbitráže, kde za delší provaz budou tahat především nadnárodní koncerny. Ale nechoďme daleko a počkejme si, jak konečná podoba smlouvy bude vypadat. Můžeme si uvést někoik příkladů, které již dnes ukazují, kdo a za jakým účelem řídí politiku. Připomenu finanční a bankovní krizi v Řecku, kterou řešila EU půjčkou a sanací dluhů řeckých (německých) bank. Zaplatili to dańoví poplatníci a banky zůstaly svým majitelům. namísto toho, aby se "znárodnily" přes tu půjčku a pak se opět prodaly zájemcům, třeba i bývalým majitelům. Další případ je A.Babiš se svým Agrofertem a I.Valenta s holdingem Synot. Ti vstoupili do politiky, aby ovlivňovali jednotlivá rozhodnutí Parlamentu ČR tak, aby jim více teklo v jejich podnikání. V rámci pana ministra financí to jsou zejména dotace do zemědělství či státní hmotné rezervy, v případě pana senátora to je zdanění hazardu, daň z nemovitostí a podpora cestovnímu ruchu. Problém tohoto střetu zájmu není pouze ve spojení byzbysu a politiky, ale zejména ve spojení s valstnictvím médií a sdělovacích prostředků. To se pak vykládá pouze "jejich" pravda, bez ohledu na to, zda jde o pravdu, lež či politicky motivované dezinformace. A já se obávám, že TTIP bude něco podobného, ovšem v globálním měřítku.
