Sucho - důvodem je bruselský způsob hospodaření na půdě
Kolik vody dokáže zadržet veškerá půda v ČR?Pokud vypočteme potenciální celkovou retenci našich zemědělských půd, tak jsme u čísla 8,4 miliardy m3 vody. Jen pro představu, teď první nová plánovaná přehrada má mít objem vody v řádu asi 15 mil. m3 vody. Bohužel tím, že máme krajinu a hlavně půdu nemocnou, momentální potenciál zemědělských půd zadržovat vodu je výrazně nižší o více než 3,3 miliardy m3 vody, teď jsme na úrovni 5,04 miliardy m3 vody. Také pokud se bavíme o půdě a vodě, nesmíme zapomenout na další úžasné vlastnosti půdy, jednak infiltraci a filtraci. Infiltrace vody do půdy, neboli vsak, je proces, kdy se do půdy dostává voda, její část je pak v půdě zadržená – půda se chová jako houba, vodu nasaje a pak postupně uvolňuje– a zbývající voda se dále dostává níže a přes horninové prostředí např. dotuje podzemní kolektory vod. A druhým zmíněným aspektem je, že jak voda proudí skrze půdu, působí v podstatě jako přírodní filtr. Půda nám díky svým vlastnostem a biologickému oži
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Dobrý den,
vážený pane, Vaše vyjádření obsahuje informaci o poklesu objemu vody v půdě na základě výsledků
Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Jedním z hlavních důvodů je pokles organické hmoty v půdě následkem erozního vyplavení a nedostatečným doplněním statkových hnojiv anebo zbytků rostlinné vegetace („agro-odpadu“). To, spolu s utužením zemědělských půd těžkými stroji, opravdu vede k poklesu zadržení půdní vody a půdní vlhkost je tak za sucha a vysokých teplot vzduchu velmi brzo vyčerpána, což vede k rychlému nastolení „zemědělského sucha“. Množství organické hmoty v půdě však neurčuje „bruselský způsob hospodaření“, nýbrž náš problém nedostatku kejdy, statkových hnojiv a v neposlední řadě „nezemědělský“ způsob využívání zbytkové biomasy ze zemědělských plodin. To je zejména důsledek změny stylu hospodaření zavedeného v socialistické éře zemědělství, nyní ještě doprovázený současným trendem ekonomiky zemědělské produkce využíváním výnosů tzv. energetických plodin, což vede k odklonu od osvědčených osevních postupů, tedy od střídání více plodin.
Chci Vás ujistit, že současná orientace politiky ministerstva zemědělství, nasměrování podpor v Programu rozvoje venkova a domácích podpor na rozšíření ekologického zemědělství, zavedení „správné zemědělské praxe“ a omezení eroze směřuje k nápravě uvedeného stavu – což je ovšem záležitost dlouhodobá a vyžaduje komplexní řešení provázaných problémů. Pomocné prostředky pro hospodařící zemědělce ministerstvo připravuje – především tzv. „protierozní kalkulačku“, jejíž využívání v praxi vede k řešení zmíněných nepříznivých vlivů.
Vaše zmínka o objemu první nové přehradní nádrže ve vztahu k objemu půdní vody není zcela pochopitelná. Posílení objemu vody v půdě a v krajině je bezpochyby velmi významné pro zvýšení odolnosti proti následkům sucha – především ovšem zemědělského. K ochraně před nedostatkem vody, který se po delším období sucha a vysokých teplot projeví suchem hydrologickým (což je očekávaný trend budoucích let následkem změny klimatu) však zadržení vody v krajině a v půdním profilu nepostačí. Vodní nádrže jsou naprosto nezbytné pro zajištění jakékoliv potřeby získat vodní zdroje pro vodárenství, zemědělství (závlahy), energetiku a další hospodářské využití. Tedy, i kdyby byl dostatečný objem vody v půdě (odpovídající teoretickému množství zmíněnému v úvodu Vaší připomínky), stejně by zabezpečení vodních zdrojů vycházelo z akumulace ve vodních nádržích, neboť vodu z půdy „do trubek“ přímo nedostanete. Potvrzením potřebnosti nádrží je zejména historická zkušenost hospodaření s vodou na území „střechy Evropy“, jak se občas území České republiky označuje. Vodní zdroje jsou závislé prakticky zcela na atmosférických srážkách a všechna voda, nezadržená na území, odtéká do okolních států. Naprosto nezbytné je tedy její zadržení – ať v krajině, s podporou infiltrace k doplnění pozemních vod, tak v nádržích na povrchovou vodu k disponibilní potřebě a pro odvrácení výskytu socio-ekonomického sucha, který by výskyt nedostatku vody provázel. Tomu odpovídala a odpovídá strategie vodního hospodářství od vzniku Československa, kdy jedním z nejstarších ústavů pro vodohospodářský výzkum byl Výzkumný ústav hydrologický, založený T. G. Masarykem (osobně) v r. 1919, který je dokonce starší, než obdobný ústav v Nizozemí.
Závěrem děkuji za Váš podnět a zcela souhlasím, že zranitelnost našeho území suchem
a nedostatkem vody je třeba intenzivně řešit uplatněním přístupů k zadržení vody v půdě, v krajině,
a rovněž akumulací v nádržích, pokud jejich současná kapacita nebude dostatečná pro potřebný objem vodních zdrojů v budoucnosti.
Pěkný den, s pozdravem MJ
