_profil_top.jpg)
Katalánsko
přiznám se, že se zajímám spíše o domácí politiku a proto mi není jasné, proč se chce Katalánsko osamostatnit? Co mají proti Španělsku? Podle by osamostatněním jen ztratili - menší státy to mají obecně těžší. nevím, zda mi dokážete odpověď, a pokud ne, nebudu se za to na vás zlobit
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
02.10.2017 22:23:01 - Ing. Bohuslav Chalupa
nejsem Katalánec ani Španěl, něco jsem si přečetl o jejich historii a je evidentní, že vzájemný nesoulad existence v mnoha oblastech života ve společném státu (nevraživost) není otázkou pouze posledních dnů....Pokud Katalánci nechtějí z nějakých důvodů sdílet společný stát a centrální Španělská vláda nebyla dlouhodobě schopna nalézt řešení, které by tuto nespokojenost eliminovala, pak co mohli jiného dělat, než vyjádřit svou nespokojenost a odhodlání se osamostatnit a vzít . Když se budu chtít rozvést, tak přestože mne bude soud přesvědčovat že to není dobrý nápad a bude odkládat konečný verdikt, stejně se nakonec rozvedu - nebudu žít s někým, s kým žít nechci a stát se může na hlavu stavět (a vím oč jde, mám to také bohužel za sebou).Mimochodem to opět ukazuje na kompetenci Bruselských "elit" - ? proč se tuto situaci nepokusily moderovat diplomaticky tlumit, proč nepomohli s řešením ? - vypadá to, že nechtěly, protože jejich názor je s ohledem na dlouhodobou ambici "amorfního evropského občana" definitivní a emancipace národů se v žádném případě nehodí.Deklarace nezávislosti, právo národů na sebeurčení...?!?! A je v tomto okamžiku jedno, jestli s tím osobně souhlasím či nikoliv (protože osamostatnění Katalánska má svá rizika - zejména s ohledem na sílící tendenci politického islámu obnovit své středověké panství a Katalánsko bylo kdysi významnou součástí sultanátu...) - podstatné jsou základní principy svobody národů se rozhodovat o tom co chtějí a co nechtějí. A je jen věcí politických reprezentací, aby i po eventuálním osamostatnění mohli národy, země, spolu spolupracovat na principu "já pán, ty pán" eventuálně v duchu her s nenulovým součtem = "win win". Pro Evropu je, stále doufám, mnohem větší hodnotou dobrovolnost a spolupráce a nikoliv nátlak, arogance a vydírání.....jen pro připomenutí - M. Kubišová, Modlitba pro Martu (1968): "....když tvá ztracená vláda věcí tvýchzpět se k tobě navrátí, lide, navrátí"... PADNI KOMU PADNI!
