odchod z EU
Dobrý den, je pravda, že VB na odchodu z EU bude ekonomicky tratit? Pokud se nepletu, stejné argumenty panují i u nás, tedy že je pro nás členství v EU výhodné. Je tedy pro někoho členství vůbec ekonomicky nevýhodné? Já nechápu ten systém financování států EU. Pokud je pro všechny členství výhoda, kde na to EU bere? Myslel jsem, že to funguje tak, že větší státy dotují ty menší, ale jestli Anglie na odchodu prodělá tak to asi tak nefunguje. Takže kde EU získává finance, které pak přerozděluje tak, aby na tom žádný stát ekonomicky netratil?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Velká Británie je oproti České republice čistým plátcem do evropského rozpočtu. To znamená, že její příspěvky jsou vyšší než dotace a granty, které do ní z evropského rozpočtu plynou. Pro ilustraci roce 2015 přispěla VB do rozpočtu €18.21 miliard a získala €7.46 miliard. Zmínit ale je třeba, že se jedná z hlediska fungování státu o malou sumu. Je to dáno tím, že samotný rozpočet EU je velmi malý - má velikost kolem 1 % HDP, což by činilo v podmínkách naší země cca. 40 miliard korun, zatímco nás národní rozpočet přerozděluje dnes více než 1000 miliard korun.
Příspěvky se počítají v závislosti na počtu obyvatel, GNI země a ekonomickém růstu. Může se tedy zdát, že Británie po svém odchodu z EU „ušetří“. Realita je ale jiná.
Hlavní výhody z členství v EU plynou každému členskému státu z přístupu na jednotný trh. Díky tomuto členství ekonomiky EU rostou a prospívají lépe, než pokud by mezi státy byly (obchodní) hranice. Umožní to zemím využít své konkurenční výhody, spotřebitelům pak lepší výběr. Členství na tomto trhu má tedy přínosy zásadně převyšující finance, které za EU stojí.
Pokud tedy bude chtít VB setrvat jako člen jednotného trhu, bude se muset určitým dílem na evropském rozpočtu nadále podílet či přispívat formou fondů, tak jako to činí například Norsko. Jako Norsko by však neměla rozhodovací pravomoc při vytváření pravidel jednotného trhu. Kolik bude Británii takové členství stát a jakou formu bude mít, zatím není známo. Vyjednávání nadále probíhají. Politicky však pro Brity "členství bez členství" není příliš lákavé, to jistě není tím, co si pod získanou suverenitou představovali.
Výhody plynoucí z členství v EU nejsou tedy pouze finanční v rámci přerozdělení rozpočtu EU. Ztráty, které Velká Británie pocítí, budou zejména z nedostatku přístupu na společný trh, pokud se jí nepodaří dohodnout na podmínkách členství v evropském hospodářském prostoru (což je opět v rozporu s požadavky UK). Podle výsledků studie zveřejněné Financial Times by při tvrdém Brexitu (tedy bez jakéhokoliv přístupu na společný trh) zpomalila britská ekonomika až o 8 procent v následujících 15 letech. Tato ztráta se promítne do reálné ekonomiky i do života lidí – dojde k relokaci firem a odlivu investorů do zemí jednotného trhu a některé sektory zásadní pro britskou ekonomiku (například finanční nebo automobilový) nebude možné udržet ve stávající velikosti a stavu. Dopad to bude mít na veřejné finance a ty, co jsou na nich závislí (sociální systém, ale i školství a některé investice).
Co se týče České republiky, ta je naopak čistým příjemcem peněz z rozpočtu EU. Pokud se podíváme pouze na příjmy a výdaje z a do evropského rozpočtu, ČR zaplatila do rozpočtu v roce 2015 €1.32 miliard a získala €7.08 miliard. Celkově jsme si tedy "pomohli" o 145 miliard korun, což je zhruba 14,5 tisíce na každého občana. Už z tohoto hlediska by ČR výstupem z EU značně utrpěla, nemluvě o dopadu na reálnou ekonomiku ČR, která je výrazně pro-exportně orientovaná a kde členské státy EU (zejména pak Německo) jsou našim hlavním obchodním partnerem.
Co se týče Vašeho dotazu ohledně velkých států dotujících ty malé, není to tak úplně pravda. Například Holandsko či Dánsko, tedy menší členské státy, jsou čistými přispěvateli do rozpočtu EU. Příspěvky do rozpočtu se vypočítávají na základně hrubého národního příjmu (GNI), počtu obyvatel i každoročního vývoje národní ekonomiky a rok od roku se tedy liší. Nedoplácí tedy větší země na menší, ale ty více rozvinuté na ty méně rozvinuté. Ale opět zdůrazňuji, že velikost unijního rozpočtu, a tím i výše příspěvků, je z hlediska rozpočtů národních velmi malá.
Tolik tedy ekonomický pohled na výhody členství v ČR. Nesmíme však zapomínat také na stabilitu, mír, spolupráci a sdílení hodnot, které EU svým členům umožňuje, a které nelze jen tak přepočítat na eura...
S pozdravema a přáním hezkého dne,
Luděk Niedermayer
