Dnes je světový humanitární den
Když jsem to četla, vybavilo se mi bombardování Kosova. Musím podotknout, že jsem v Kosovu nedávno byla a podle mě se z toho země dosud nevzpamatovala a život je zde i oproti nám tak o 15 let zpátky. Zajímalo, zda sám za sebe bombardování schvalujete a co vás k vašemu pohledu na věc vede? Druhá věc, která by mě zajímala se týká nákladů, které jako stát na různé humanitární účely poskytujeme a zda si myslíte, že lidé jsou dnes s potřebnými více solidární nebo to vnímáte spíš naopak? Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
nemusíte se omlouvat. Obecně nemám ráda nálepku „humanitární bombardování“ stejně jako černobílý pohled na svět. Geopolitická situace byla v té době značně složitá, a jak se říká: „po bitvě je každý generál“. Nemám ráda zjednodušující výroky a je třeba brát v potaz mnoho faktorů, které tehdejší dobu a rozhodnutí ovlivňovaly. Miloševičův režim byl bezesporu zločinecký. Stalo se mnoho chyb jak na straně NATO, ale i na straně OSN. Těžko hledat jen jednoho viníka a ukazovat prstem. Bohužel je pravdou, že životy civilistů by to již nezachránilo a ani žalu pozůstalých by to už nikterak nepomohlo.
Myslím si, že v poslední dvou dekádách našeho života v demokracii jsme obecně velice solidární a je tomu dobře. Jak ukazuje současná imigrační krize, státní výdaje na humanitární účely bude nutné do budoucna zvýšit tak, aby se situace v zemích původu uprchlíků stabilizovala a důvodů k útěku bylo co nejméně. Pokud jde o solidaritu našich občanů, pak se domnívám, že jako národ solidární jsme. Stačí se podívat na částky, které se soustředí v různých humanitárních sbírkách a kontech.
Jana Černochová
