Miloš Babiš

  • ANO 2011
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 1,78. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

Dotaz

16.05.2016 12:47:54 - Kočko-pes

Co uděláte pro němé tváře?

Česko jako třetí největší množírna psů v Evropě. Kdy nějaký politik problém uchopí a začne řešit? Proč se aspoň pro začátek nedefinuje v zákoně, co je to množírna a případně nějaké požadavky např. na velikost výběhů, stravování, povinné kontroly u veterináře....Kvůli nelegálnímu obchodu s drogami, zbraněmi a dětmi vznikají speciální útvary. Co uděláte pro němé tváře?

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

25.05.2016 11:42:33 - Miloš Babiš

Množírny nesplňují základní hygienické požadavky a v mnohých případech zde dochází k týrání zvířat. Ministerstvo zemědělství připravilo novelu veterinárního zákona, podle které budou mít všichni chovatelé s více než pěti fenami povinnost tento chov před zahájením nebo ukončením chovatelské činnosti oznámit krajské veterinární správě.

Podle stávající právní úpravy existuje oznamovací povinnost jen pro osoby, které mají k chovatelství živnostenské oprávnění. Osoby, které chovají psy bez živnostenského oprávnění a případně s nimi i obchodují, dnes takové povinnosti nepodléhají. Jedná se především o množírny, o kterých z tohoto důvodu krajská veterinární správa nemá žádný přehled. Oznamovací povinnost se ale nebude vztahovat například na chovatele služebních, vodicích nebo asistenčních psů.

Před několika týdny jsem psal v jednom ze svých článků o problematice kožešinových farem, která se u nás také velmi diskutuje. Právě v řešení problematiky kožešinových farem a množíren psů vidím zásadní paralelu. Prostý zákonný zákaz kožešinových farem či množíren nevyřeší situaci, ale naopak přispěje k vytvoření černých chovů a zhorší možnost kontrolovatelnosti těchto zařízení, respektive jejich kontrola bude vzhledem k jejich teoretické právní neexistenci zcela nemožná.

Proto se domnívám, že lepším řešením je důsledná kontrola podmínek, ve kterých zvířata žijí, ze strany státních orgánů – veterinární správy. V případě kožešinových farem tento systém funguje dle mého názoru velmi dobře, jak jsem se sám při návštěvě několika zařízení přesvědčil. Státní veterinární správa pravidelně kontroluje všechna zařízení na chov kožešinových zvířat a neshledává pochybení. Farmy, jejichž počet se v průběhu posledních let snížil až na současných devět, jsou většinou malá zařízení, často rodinného typu, která na základě předpisů Evropské unie investovala do svého vybavení miliony korun, aby zajistila pro zvířata odpovídající životní podmínky.

Vítám iniciativu ministerstva zemědělství, která má snahu potlačit množírny psů cestou rozšíření oznamovací povinnosti i na nepodnikatelské chovy. Návrh zákona, kterým se ruší fungující kožešinové farmy, jde dle mého názoru opačným směrem. Chov norků nebo lišek by se v důsledku jeho přijetí mohl přesunout do ilegálních množíren.