Kalousek je nejhorší ministr a muž dvou tváří, říká šéf konzervativců

„Současná vládní koalice měla štěstí, že mohla ustavit proreformní a protikorupční vládu, vládu rozpočtové odpovědnosti, protože vítězná ČSSD naštěstí, ani s podporou nereformovaných a nereformovatelných komunistů, nemohla sestavit vládu. Bohužel, brzy se ukázaly slabiny koaliční vlády: vnitřní situace ODS, kdy premiér Nečas nebyl schopen razantně čelit tlaku ´kmotrů´ a tedy zbavit svou stranu nálepky ´strana modrých strak´. Kdy se manažerský projekt - ´strana´ Věci veřejné ukázala jako nevypočitatelná, nedůvěryhodná strana jejího guru Víta Bárty a jeho přátel z ODS. A konečně, kdy se TOP 09 ukázala ne jako partner, ale nejnebezpečnější konkurent ODS, přesto, že její architekti, pánové Topolánek, Kalousek, Schwarzenberg, Bakala a pravděpodobně i pan prezident Havel ji zamýšleli jako vhodnou alternativu pro pravicového voliče, který by už ODS nevolil,“ řekl ParlamentnímListům.cz Rejman.

Ve srovnání s Evropou si vláda nevede špatně

„Navzdory výše uvedenému, navzdory tomu, že místopředseda TOP 09 pan Kalousek ze svého postavení ministra financí neopomene využít příležitost k vymezení se vůči premiérovi Nečasovi, že Věci veřejné vydírají své koaliční partnery a tak dále, myslím, že v kontextu s celoevropskou situací si vláda nevede špatně,“ dodal Rejman.

Podle něho je možné i není možné nazývat vládu pravicovou. Vláda sice podle něho připravuje naprosto nezbytné reformy - důchodovou, sociální a zdravotní, ale tyto reformy nejsou důsledné a tedy z dlouhodobého pohledu dostatečné.

Zvyšování daní

„No a co si myslet o zvyšování daní? To by pravicová vláda neměla udělat za žádných okolností, snad s výjimkou války nebo zdrcující živelné pohromy. A to, pokud vím, a Bohu díky, nenastalo. Na druhou stranu oceňuji, že se vláda dohodla na církevních restitucích, což by levicová vláda jistě neudělala. Také velmi oceňuji, že premiér Nečas měl odvahu veřejně prohlásit na pohřbu hrdiny III. odboje, člena odbojové skupiny bratří Mašínů, Milana Paumera, váženého člena Konzervativní strany, že ozbrojený odpor proti komunistické totalitě byl legitimní, legální a úctyhodný,“ říká šéf konzervativců.

Opatření z dílny Miroslava Kalouska, kdy vláda navrhla zvýšení DPH, zrušení daně z tak zvané superhrubé mzdy a daň z příjmu nad 100 tisíc korun ve výši sedm procent. To vše „dočasně“, prý na tři roky. Tato "opatření" z dílny pana ministra Kalouska nelze podle Rejmana hodnotit jinak než jako nesmyslná, která v žádném případě nepřinesou zamýšlené výnosy.

„Zvýší-li se DPH, lidé přejdou od dražšího zboží k levnějšímu, začnou kupovat méně, budou cestovat za levnějším a pohříchu většinou kvalitnějším zbožím k sousedům, budou žádat vyšší mzdy. Nižší spotřeba povede k útlumu výroby, například se to velmi nepříznivě dotkne stavebnictví, pohostinství a služeb vůbec. Dojde tedy k zvýšení nezaměstnanosti. Vyšší mzdy povedou k nižší konkurenceschopnosti. Poškození ekonomiky, sociální únosnosti a reputace vlády je snad očividné. Také vyšší zdanění ´bohatých´ nezvýší daňový výnos - lidé z vyššími příjmy mají mnoho způsobů, jak se vyššímu zdanění vyhnout. Také změna způsobu zvyšování důchodů bude mít na nezanedbatelnou část občanů větší dopad, než vláda připouští, protože důchodci mají jiný spotřební koš, tedy více nakupují potraviny a léky, a pro ně bude zvýšení DPH bolestnější,“ vysvětluje Rejman.

Některé ministry je možné chválit

Pokud se týká úspor, tak s těmi měla vláda podle Rejmana začít jako s prvním opatřením, a začít u sebe: zrušit řadu zbytečných ministerstev a k nim přidružených úřadu a institucí, razantně tím zredukovat počty státních byrokratů (s tím, že ti skutečně schopní a potřební budou dobře zaplaceni), zrušit předražené veřejné zakázky a vypsat nová výběrová řízení s transparentními, technicky zdůvodněnými a kontrolovatelnými parametry.

Podle něho lze i některé ministry pochválit. „Každý z nich šel do vlády s určitou vizí, a naprosto si nemyslím, že by většina z nich byla nepoctivá, nekompetentní. Vím, že na př. ministr obrany Vondra je pod ohromným tlakem, zejména ze strany svého vládního kolegy Kalouska, který mu na příklad s velkým gustem doporučil, aby vyšel snad s polovičním rozpočtem, když si v minulé vládě neuhlídal polovinu rozpočtu pro předsednictví EU. To se opravdu dobře poslouchá z úst pána, který byl náměstkem ministra obrany v období, kdy se na ministerstvu obrany nejvíc utrácelo za předraženou nebo nepotřebnou výzbroj. A mimo jiné další snížení rozpočtu obrany by znamenalo prohloubení neplnění našeho závazku k partnerům v NATO, kdy naše výdaje na obranu zdaleka nedosahují slíbená dvě procenta HDP. Také dobře hodnotím ministra zdravotnictví Hegera, který v zádech s farmaceutickou lobby, v odborech organizovanými lékaři a pojišťovnami nemá lehkou pozici, ale inteligentně a trpělivě prosazuje potřebné reformy,“ říká Rejman.

Nejhorší ministři: Kalousek, Schwarzenberg a Drábek. Nečas: OK

Abecedně považuje za nejhorší ministry Drábka a Schwarzenberga a fakticky Kalouska. „Pan ministr Kalousek v interview pro Lidové noviny 9. dubna řekl, že si dovede představit koalici ČSSD a TOP 09. Tedy vládnout s těmi, kteří nejvíce v uplynulých letech zadlužili tuto zemi. Po tom, co mu předseda ČSSD pan Sobotka vzkázal, že s TOP 09 určitě koalovat nebude, pan ministr Kalousek farizejsky prohlásil, že si oddychl. Co tedy vlastně tento muž dvou tváří chce? Určitě by si s ČSSD rozuměl ve velmi vstřícné politice k Evropské unii. Jak by si s ní však rozuměl v otázce důchodové, zdravotní a sociální reformy, když ani poměrně krotké reformní návrhy vládní koalice ČSSD neakceptuje?“ upozorňuje předseda Konzervativní strany.

Nečase ale hodnotí vcelku pozitivně: „Panu premiérovi není co závidět, ale vzhledem ke všem okolnostem, u nás i v zahraničí, se domnívám, že si nevede špatně. Nemyslím si, že faktickým premiérem je Miroslav Kalousek, byť by si to jistě přál. Tvrdí se, že si hledá cestu k ČSSD, a při jeho politických veletočích je to i možné předpokládat.“

Za nejhorší na této vládě považuje míru vzájemné nevraživosti, neloajality, nespolupráce, špatnou komunikaci s veřejností, neschopnost vysvětlit skutečně potřebné reformní kroky. Za špatné považuje i absenci hmatatelných výsledků boje proti korupci.

Vláda by měla přežít

Důchodová reforma je podle něj pouze nesmělý krok správným směrem. „Neučiníme-li rychle podstatně smělejší kroky, realita nás dožene dřív, než se nám bude líbit. Pak vše půjde samospádem: stát prostě přestane mít prostředky na to, aby své závazky plnil, a omezí, či rovnou zastaví výplaty důchodů. To není strašení, to je důsledek demografického vývoje. Takže nakonec nezbude nic jiného, než provést skutečnou reformu, ale zejména už teď přesvědčit občany, že za svůj důstojný život v penzi nesou vlastní odpovědnost,“ dodává Martin Rejman.

Tato vláda by podle něj ale měla přežít do řádných voleb, protože vláda levice by zemi jen dále zadlužovala. „Podaří-li se koaliční vládě prosadit nezbytné reformy důchodovou, zdravotní a sociální, bude to levice jen velmi těžko vracet,“ dodává Rejman.

Odmítnout levicovost EU

Co se týče vztahu k EU, tak si myslí, že naše vláda by měla slušně, nefuriantsky, ale inteligentně a zásadově hájit naše zájmy proti zájmům bruselských levicových elit. „Sebevyhraněnější rétorika totiž nikdy nic neřeší. Nerozhodují slova, ale činy. Je třeba převzít iniciativu a v rámci EU jednat a sbližovat se se státy na základě společných zájmů. Těch je jistě celá řada a nikoli jen se státy sousedními,“ míní Rejman.

„Co je nezbytné zcela odmítnout, je multikulturalistická politika, různé antidiskriminační normy, a tak podobně - odmítnout je bez zbytečných emocí a hysterie, které odvádí pozornost od věcného jádra, ale zato jednoznačně a činy. A pokud by snad měly následovat pokusy o nějaké sankce proti nám, opět jednat s obdobně orientovanými zeměmi a rázně je odmítnout - věřím, že třeba Polsko či Maďarsko by nás v takové situaci nenechaly o samotě. Tak lze využít struktur EU k dobrému a přitom minimalizovat negativní dopady na náš život, na naši svobodu a suverenitu,“ dodal Rejman.

Pokud jde o příspěvek na krachující státy, tak míní, že je nezbytné nejprve důrazně pracovat na tom, abychom sami nebyli zadlužení. „Pak teprve mají smysl úvahy o pomoci druhým - zatím k tomu, obávám se, nejsme způsobilí. Ale je i otázka, je-li finanční pomoc státům, které se zadlužily svým žitím nad poměry na úkor druhých, skutečnou pomocí."

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.