Velké nepokoje by podle profesorky Dvořákové, filosofa Cílka nebo otevřeně levicového politického komentátora Pehe, měly začít kvůli údajně kritické sociální situaci a nespokojenosti s politickou reprezentací.
Intelektuálové se uchylují k verbálnímu extremismu
„Hrozím se toho, až lidé vyjdou do ulic, protože není žádná jiná únosná alternativa toho, co by mělo následovat. Netroufám si odhadnout, co všechno se pak může stát a už teď si jen přeju, aby to, pokud je to vůbec možné, dopadlo dobře,“ vyjádřila před časem nejsilněji Dvořáková s tím, že prý je už jen otázkou času, kdy lidé do těch ulic vyjdou.
Později své výroky, z jara 2011 vyřčené pro ParlamentníListy.cz a pořad ČT Hyde Park, mírnila a vysvětlovala je.
"Tehdy se na mě mnozí lidé kvůli tomu opravdu hněvali. Že prý k té radikalizaci společnosti u nás těmi výroky napomáhám. Ale já jen popisovala souvislosti, a za pár dnů na to začaly nepokoje v Londýně a všechny ty věci a záležitosti, které s tím souvisí. Jsou přesně reakcí na to, že společnost už ventiluje to veškeré napětí, které v sobě má," řekla Dvořáková. A dodala, že příčinou nepokojů a protestů by nebyla samotná klesající životní úroveň, ale stav, kdy občané nabydou pocitu, že politickou elitu jejich všední problémy absolutně nezajímají.
Psali jsme:
Podle Alexandra Tomského, který studoval u slavného konzervativního myslitele Michaela Oakeshotta, za podobným strašením a komentáři stojí pouze snaha neztratit se z povědomí médií. Píše to v exkluzivním komentáři pro ParlamentníListy.cz, který nazval „Už panikáři jedou…“
Hrozí, že Češi a Moravané vyjdou do ulic?Anketa
Vše k profesorce Dvořákové ZDE
„Všiml jsem si, že intelektuálové, kteří se vyjadřují k událostem, jako mediální externisté, tj. přímo se tím neživí jako placení novináři, tíhnou poslední dobou k verbálnímu extremismu. Nevím, čím to je, jestli to má na svědomí pokleslá blogosféra, které se chtějí připodobnit, snaha za každou cenu zapůsobit alespoň přeháněním, když už ne myšlenkou a neztratit se tak z médií (to by byla tragédie!) nebo psychologický zkrat, způsobený tím, že myšlenkové ideologické schéma už evidentně neodpovídá realitě a je potřeba přidat pseudofaktům na emocionální síle?“ ptá se Tomský.
Celý komentář Alexandra Tomského psaný exkluzivně pro ParlamentníListy.cz ZDE
Ano, trochu zchudneme. Nic tragického to ale nebude
„A tak se teď dovídáme, že je ten nový rok prorok – zlom jak hrom, něco jako ten slavný annus mirabilis 1989, že se rozhoduje o budoucnosti světa (to by se Číňané a Indové divili), že půjdou u nás lidé do ulic a možná poteče i krev a eurozóna se nejspíš rozpadne. Ach, ta potřeba věčného katastrofického věštění!“ odsuzuje pro ParlamentníListy.cz pravicový filosof.
Pravdou podle něho alespoň je, že svět je na kraji stagnace, případně mírné recese. „Nuda. Světové HDP je proti roku 1900 zhruba padesátinásobné a to západní, do kterého patříme, je ještě vyšší. Evropa (spolu s Amerikou a Anglií) trochu zchudne (o tři nebo pět procent) a dokud se neroztočí kola inflace, tak se moc dít nebude,“ neobává se tolik.
Vše o Alexandru Tomském ZDE
Obavy, že europolitici budou za každou cenu zachraňovat ideologické euro a zvyšovat daně jsou přesto dle jeho slov nepochybně na místě. A pro jižní státy Evropy, kde je už teď téměř padesátiprocentní nezaměstnanost mladých lidí pod třicet let, je situace opravdu katastrofální, ale zhoršit se podle Tomského snad ani nemůže.
Jestli je tu velký problém, pak je to socialistická EU
„Ovšem představa, že eventuelní krach eurozóny, případně Unie, je katastrofa, je nesmysl. Vždyť to Unie vytváří permanentní podmínky k dlouhodobé recesi svými dotacemi, nákladnou a zbytečnou integrací. O tom už bylo napsáno tolik, že to snad už stačí,“ uvádí dále pro redakci ParlamentníchListů.cz politolog Tomský.
Obrovským problémem podle něho je fungování Evropské unie. „Socialistická ekonomika EU (50% veřejné rozpočty) je neúnosná, a buďto od ní nová generace politiků upustí nebo se rozpadne. A pro Španělsko či Itálii by byl krach rychlejším vysvobozením než dlouhodobá recese. Hospodářství nezatížené státním ekonomickým parazitismem se rychle vzpamatuje, jako pacient po úspěšné operaci,“ je přesvědčen konzervativec.
„Co bude, nikdo neví, možná nukleární válka s Iránem, možná návrat k tradici a solidním hodnotám civilizace. Každá krize i ta dnešní je totiž těhotná novou nadějí. A že by šli Češi a Moravané masivně do ulic, i když se tu na rozdíl od Sýrie nestřílí, může prohlásit jen člověk, kterému, jak říkali Voskovec a Werich, kape už trochu na maják,“ uzavřel pro ParlamentníListy.cz s chestertonovským úsměškem Alexander Tomský.
K tématu:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
