Půl na půl. Tak lidé hodnotí rozpad Československa

28.12.2012 13:41

Podíl lidí, kteří pokládají rozdělení Československa za dobré rozhodnutí, je stejný, jako podíl lidí, kteří rozdělení považují za krok špatným směrem. Hovoří tak výsledky průzkumu agentury STEM. Přibližně čtvrtina občanů se k rozpadu federace staví neutrálně či neví, jak ji hodnotit.

Půl na půl. Tak lidé hodnotí rozpad Československa
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pohled na Prahu

Rozdělení Československa vnímá 37 % respondentů kladně a 36 % naopak záporně, 27 % neví. Pozitivní hodnocení vyjadřují častěji lidé mladší, s vyšším vzděláním a příznivci pravicových stran. Podstatná část těch, kteří dnes rozdělení federace hodnotí negativně, patří mezi ty, kteří před 20 lety byli proti, ale dnes jsou s vytvořením samostatných států smířeni.

Celý průzkum ZDE

Podstatným kritériem diferenciace názorů na rozdělení Československa je nepochybně věk, který souvisí s osobním prožitkem události. Nejmladší sledovaná věková skupina, která existenci společného státu zažila nejvýše v mladším školním věku, téměř z poloviny není schopna na otázku odpovědět.  Ve starších věkových skupinách volí odpověď „nevím“ přibližně pětina až čtvrtina.

Roli hraje věk, vzdělání i politická orientace

Věk se však výrazně promítá i do vzájemného poměru pozitivních a negativních hodnocení. Zatímco ve skupinách do 29 let a mezi 30 a 44 lety je podíl kladných odpovědí jednoznačně vyšší než procento záporných, mezi 45 - 59letými se těžiště mírně přesouvá na stranu negativního hodnocení rozdělení a mezi 60letými a staršími je převaha záporného hodnocení jasná.

Pozitivní hodnocení rozdělení Československa narůstá se zvyšujícím se vzděláním, zároveň se rovněž mění poměr kladných a záporných odpovědí, od převahy záporných u lidí se základním vzděláním až po převahu kladných u lidí s vysokou školou. Jak věk, tak vzdělání se promítají i do rozdílů v hodnocení rozdělení Československa u stoupenců různých politických stran. Svou roli tu ale zřejmě hraje i podíl strany na tehdejších událostech (v případě ODS), nebo naopak distanc od nich (ČSSD a KSČM).

Z porovnání výsledků vyplývá, že názory na rozpad společného státu se v uplynulých letech výrazně proměnily. Zatímco v době štěpení federace většina obyvatel České republiky rozdělení státu odmítala, záhy se situace změnila a nyní ti, kteří podporují nebo akceptují samostatnost, jednoznačně převládají. 

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nem

Tomio Okamura byl položen dotaz

migranti

V rozhovoru pro PL jste řekl, že hnutí SPD tady nechce žádné africké a islámské migranty. Ty ale podle všeho k nám ani nechtějí. Jak se ale stavíte k přijímání uprchlíků z Ukrajiny? A vracel byste na Ukrajinu bojeschopné muže? A pokud ano, jak?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…