Rudá smrt z Olomouce. Víme, kdo a jak trpěl pod Igorem Střížem

7. 11. 2012 21:21

Skandál kolem komunistické minulosti současné dvojky státních žalobců, bývalého vojenského komunistického prokurátora Igora Stříže se rozrůstá. Jak naše redakce investigativním pátráním zjistila, dnešnímu náměstku Nejvyššího státního zástupce stačil jen rok na to, aby se z pouhého čekatele stal přes vyšetřovatele plnoprávným vojenským prokurátorem.

Rudá smrt z Olomouce. Víme, kdo a jak trpěl pod Igorem Střížem
Foto: ParlamentníListy.cz
Popisek: Dokumentace k rozsudkům bývalého vojenského prokurátora Igora Stříže

Podle čerstvých kuloárních zpráv ze sněmovny se mezi některými poslanci mluví o vytvoření komise, která by se zabývala komunistickou minulostí Igora Stříže, jakmile skončí tanečky kolem zvyšování daní. V úvahu nelze vyloučit aktivity mimo parlament, např. mezi vlivnými bývalými politickými vězni komunistického režimu, které však v důsledku mohou být pro křeslo ministra spravedlnosti Pavla Blažka z ODS více zničující, než činnost sněmovny.

Kariéra nade vše, i přes mrtvoly

Za svůj i na tehdejší dobu nezvykle rychlý služební a společenský postup vděčil Stříž své agresivitě a komunistické horlivosti, když za ním kvůli jeho kariérismu zůstaly zástupy sotva plnoletých mladíků, odsouzených na dlouhé měsíce do kriminálu jen za to, že z náboženských důvodů odmítli jít na vojnu. Dokumenty získané naší redakcí např. jasně ukazují, že ihned po svém nástupu na vojenskou okresní prokuraturu v Olomouci na konci října 1987 Stříž vyšetřoval případ odpírače vojny Jiřího Veselého z Děčína. Ten za to, že odmítl podepsat přísahu a vykonat slavnostní přehlídku po přísaze vyfasoval i díky Střížovi kapciózně vedených výsleších těžko uvěřitelné dva roky vězení natvrdo.

V jiném podobném případě dostal Stříž za mříže Zlíňana Miroslav Balcara. Ten měl ale štěstí, skončil v něm jen na 20 měsíců. Ovšem Střížova formulace „ jeho jednání dosáhlo značného stupně společenské nebezpečnosti“ jen o několik dní později stála Jaroslava Homorku z Olomouce celé dva a půl roku měsíců svobody ve II. nápravné skupině za to, že nechtěl nastoupit na vojnu. Dvacetiletého Radima Pěgřímka, který nechtěl nic jiného než odklad vojny, aby nemusel doma nechat svou nemocnou ženu a půlroční dítě, poslal Stříž do kriminálu mezi skutečné zločince na 16 měsíců. Ještě o čtyři měsíce déle skončil ve vězení Petr Kubatý z Ostravy, který se nevrátil z dovolené k útvaru ne proto, že by chtěl emigrovat, ale protože hledal svou manželku, která utekla z domu i s jejich dítětem. I toho stačil Stříž obvinit spolu s ostatními během necelých dvou měsíců mezi svým nástupem na vojenskou prokuraturu a koncem roku 1987. Kromě toho navíc v minimálně jednom případě spolupracoval spolu s obávanou Vojenskou kontrarozvědkou, jinak III. správou zločinecké StB, kterou bezpečnostní experti považují za vůbec nejtvrdší uskupení stalinistů, formalistů a prosovětských kolaborantů mezi státobezpečnostními represivními složkami. Šlo o případ vojáků, kteří byli na vojně mazáky tak šikanováni a fyzicky týrání, že se- když jim z důstojníků nechtěl nikdo pomoci- rozhodli pokusit se o emigraci. Dostali pochopitelně vysoké tresty, ale je zvláštní a pro kariéru komunisty Stříže typické, že ho potrestání šikanujících mazáků, v podstatě viníků všeho, vůbec nezajímalo.

Krotili ho i vlastní soudruzi

Odhalené dokumenty také jasně ukazují Střížovu horlivost při navrhování trestů pro odpírače nástupu na vojnu, kterou dokonce museli krotit i jeho spolustraníci v soudcovských talárech vojenského soudu a dokonce i celorepublikového odvolacího senátu v Táboře. V mnoha případech Stříž navrhoval tresty několikanásobně (až trojnásobně) vyšší, než kolik nakonec soud vyřkl.

Sám Stříž se pod tlakem důkazů své minulosti, kterou se snažil sice dlouhodobě, leč marně tajit, hájí, že dělal jen svou práci. „V takovém případě bych mu připomněl slova lidsky i profesně oblíbeného herce Josefa Kemra, že pokud je v zemi nepřítel- a tím nemyslel jen sovětská okupační vojska, ale i jejich české kolaboranty, tak čestný muž nedělá kariéru,“ připomíná Střížovi, který ještě v prosinci 1989, tedy už po sametové revoluci, žádal pro náboženské odpírače vojny měsíce a někdy i roky v kriminálu, historik Petr Úpický.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Petr Blahuš

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…