Existují mnozí lidé, kteří dlouho poctivě pracovali, ze dne na den byli bez zaměstnání a pro stát jsou de facto ve stejné kategorii jako ti, co se práci vehementně vyhýbají.
Najít viníky je ale podle Jaroslava Kubery vždycky složité, protože jde o celý soubor, systém, odvětví. „Někde to jsou nepovedené privatizace, někdy je to způsobené krizí, kdy není dané odvětví uplatnitelné na trhu. Jak teď nový soudruh hejtman říká v Karlových Varech, že obnoví domácí výrobu, tak to je sice prima, ale jak pro ni získá zákazníky?“ ptá se známý senátor.
- SLEDUJEME Volby 2012
„Vyrábět se dá cokoliv, ale musí se to i prodat, jinak to nemá význam. Není to tak jednoduché, jak to říká lidem. Konkrétní případy lidí znám samozřejmě z praxe. Problém je i v tom, že mnoha lidem se do různých povolání nechce. Typický příklad, kdo měl ještě před časem průmyslovou školu, na trhu si ani neškrtl a dnes firmy průmyslováky hodně hledají,“ mapuje proměny na pracovním trhu pro ParlamentníListy.cz.
Místo nadávek politikům spíš lidé chtějí poradit
Při setkáních s občany se však s nenávistí k vládě vůbec nesetkává. „Bavíme se o jiných věcech a na tahle témata se vůbec nedostane. Řeč je víceméně pořád stejná, taková bezplatná právní kancelář, kdy se lidé ptají na různé své problémy,“ svěřuje se.
Lidé navíc podle něho vůbec neznají zásady správného hospodaření. A nejde jen o lidi, podobně to končí i v Evropské unii. „Všichni populisticky rozdávali víc, než mohli. Teplice třeba vůbec zadlužené nejsou, ale bohužel to nejde aplikovat na Českou republiku jako stát, protože to by musel někdo ten víc než bilionový dluh odepsat a začít znova,“ konstatoval Kubera.
Psali jsme:
Oběšený pekař a zadlužená země
„Naše země je v situaci rodiny, která normálně pracuje, všechno je v pohodě, akorát má dluh tři miliony a není schopná do smrti smrťoucí zaplatit. Nebo příklad pekaře v Teplicích, který měl 30 tisíc dluh a tehdejší domovní správa ho nevyhodila, a nakonec udělal dluh milion osm set a pak se oběsil,“ dává tragický příklad.
Kubera se ale diví i těm, kteří půjčují bez jakéhokoliv ručení a je jim to jedno. „Chci zavést, že stát bude chránit věřitele jen do výše přiměřeného úroku a ne lichvy, aby to nebylo tak, že dá někdo půjčku s úrokem 150 procent, ne, dostane jistinu a ať si trhne nohou. Ty nebankovní půjčovatele za to nejde nijak trestat, ti si z toho dělají byznys,“ popisuje praktiky mnohých „podnikatelů“.
Jak řešit neutěšenou situaci spousty důchodců, kteří poctivě pracovali, ale neměli možnost si na stáří našetřit a dnes sotva vyžijí? „Nyní už je ta situace složitější, protože už nemáme jen skupinu těch seniorů, kteří dříve pracovali za nějakých tisíc dvě stě korun, ale začíná tu být už skupina, která má naspořeno. Pak jsou samozřejmě ti sociální senioři, a ti si pomoc zaslouží, protože oni skutečně nemají žádnou možnost, jak si vydělat. Naproti tomu zdravý dospělý člověk vždycky možnosti má,“ připomíná lidem.
Být premiérem, začnu rušit zbytečné úřady. Řeči to nevyřeší
Senátor Kubera často kritizuje nejen nešetrné hospodaření, jaké by proto byly jeho první kroky, kdyby se teoreticky stal premiérem?
„Především, kdykoliv jsem se ujal nějaké funkce, tak první den bych samozřejmě nedělal nic. Existují takoví šílenci, kteří do nějaké manažerské funkce nastoupí a první den dělají revoluci. Nejdříve je ale třeba pochopit, jak daný systém funguje a pak to lze měnit. To se často stává i při změnách ve vládě, kdy přijde ministr, myslí si, že změní svět a hned začíná dělat čistky v domnění, že pak to bude všechno krásný,“ uvádí pro server ParlamentníchListů.cz.
Protože ale díky svému působení v politice teoreticky zhruba ví, o co jde, tak by prý začal rušit zbytné věci. „Premiér by jako první věc měl prohlásit, že republika nemůže mít tolik ministerstev, kolik má. I když samozřejmě udělat něco takového v praxi není snadné, to jako legislativec vím. Problém je v tom, že se o tom jen občas mluví a pak se nedělá vůbec nic,“ nechápe mnohaletý teplický primátor, pověstný svým odporem k zadlužování.
„Typické také je, že když chcete zrušit nějaký úřad nebo instituci, tak oni křičí, že to nejde, že by se zbořil svět a přitom by se ve skutečnosti vůbec nic nestalo. Bobtnání je snadné vždycky, horší je to pak zeštíhlit. Třeba krajské úřady měly původně mít třicet zaměstnanců a dnes jich tam je osm set. Ti úředníci si vždycky vytvoří tak velkou agendu, aby měli jakoby co na práci. V tom je i obrovská komplikace s Evropskou unií,“ zmínil.
V obchodě jen kompot a chleba. Opravdu chcete komunisty?
Po velkém volebním úspěchu komunistů se rozpoutala mnohdy až hysterie, kterak nás brzy čeká návrat do totality. Je to na místě? „Hysterie na místě není, ale je třeba pamatovat, že svoboda se těžko nabývá a rychle ztrácí. Oni už teď ani to znárodňování netají. Samozřejmě tomu tak neříkají, bylo to označeno jako převzetí. Každopádně o tom už nenápadně mluví. Jde o plíživý proces a pak už není cesta zpátky,“ varuje Kubera.
„Pro mladé lidi to asi není až tak dramatické, protože oni to neznají, nebyli ani na světě. Ale ti, co prožili dvě třetiny života v totáči, jsou na to pochopitelně háklivější. Jestli někdo chce zpátky do doby, kdy v sámošce měli jen švestkový kompot a chleba, tak ať si tak žije dnes, ať nekupuje ty další věci, co jsou na trhu a určitě mu peníze budou stačit,“ poradil v závěru rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz Jaroslav Kubera.
Čtěte také:
Jaroslav Kubera
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
