Senátor za ODS: Nečasi, skonči. Už to nemá cenu protahovat

Na kongresu nynější vedení ODS slibovalo pozitivní změny. Vy sice nejste členem ODS, ale kandidoval jste za ní do Senátu a jste členem jejího senátorského klubu. Pozorujete tedy nějaké zlepšení či pozitivní posun?

Nic takového nevidím. Říkal jsem, že vedení už mělo dávno odstoupit. Tohle udržování vlády je taková agónie, která nikam nevede a nic nepřináší. Nepřináší to body, ale naopak nám je ztrácí. Ta všeobecná naštvanost lidí je veliká. ODS se nevzchopila a situace je alarmující. Čekal jsem, že se to na kongresu změní a že přijde nová parta a někdo se chytne za nos. Je přece logické, že když nejsou výsledky, tak by z toho měl někdo vyvodit odpovědnost a říct: „Nic za mnou není, jsou tu spíš negativa, tak raději končím a dávám svou funkci k dispozici někomu jinému, kdo to bude dělat třeba lépe.“ To se nestalo.

Vedení teď říká: „Všechno je v pohodě, děláme to dobře. Jedeme dál.“ Prostě si o sobě myslí, že jsou výborní, skvělí, tak proč by něco měnili. Sice nejsem člen strany, ale tu jejich image a nálepku nesu a voliči mi to dávají často najevo, čili nemůžu říct, že s tím nemám nic společného. Samozřejmě mi vadí, že jsem nyní spojován s negativy, která ta strana přináší. Nejvíc mi vadí, že nevidím žádnou změnu. Ten vlak jede pořád ve stejných kolejích a nevidím světlo na konci tunelu. To je vidět i z reakcí veřejnosti. Někteří říkají: „Kdy už s tím něco uděláte?“. Ty drsnější říkají: „jděte už do háje. Kdy už konečně vypadnete? Už to zabalte, už se na to vykašlete.“ Lidi nedostali to, co se jim slibovalo. Ale nebudou čekat věčně.

Takže Petr Nečas funkci premiéra a předsedy ODS nezvládnul?

Neřekl bych to tak, že nezvládnul. Ale prostě neobhájil to, co obhájit měl. Nemá výsledek. Třeba se snaží to dělat dobře, ale výsledek nemá. A ten výsledek je to nejpodstatnější. To platí i v ostatních oborech. Můžete být fajn člověk, můžete být sebelepší osobnost, neposkvrněný, ale když vám to nejde a nemáte výsledky, tak tam prostě nemáte co dělat. To je můj obecný názor a nevztahuje se jen k Petru Nečasovi. Když ty výsledky Petr Nečas nemá, tak by tam neměl být.

V řadě průzkumů za sebou od různých agentur se umisťuje ODS až za TOP 09 a pohybuje se těsně nad nebo těsně pod deset procent…

Já průzkumy neberu moc vážně. Nakonec ten výsledek ve volbách může být úplně jiný. Je nutné přiznat že určité znamená ty průzkumy dávají a že se něco děje. Že ten stav je pro nás nepříznivý, měli bychom se nad tím zamyslet a měli bychom s tím něco dělat.

Ale že je ODS v krizi a že jí klesá podpora, s tím asi souhlasíte…

To slyším od lidí. Abych tohle věděl, na to nepotřebuji průzkumy. V reakcích, co má od svých známých a voličů, dle toho, co chodí v mailech, tak naštvanost na ODS je opravdu velká.

A kde vidíte tu hlavní chybu?

Největší chybou je, že neproběhla žádná sebereflexe. Nikdo nevyvodil důsledky z chyb, které se staly. Když tu bylo několik nedobrých výsledků voleb, tak se k tomu měl někdo postavit čelem, zanalyzovat příčiny a říct: „Ne, takhle to dál nejde. Ty jseš blbej, ty tady nemáš co dělat. Tys to zvoral a vyvoď odpovědnost.“ A pokud takový člověk neumí vyvodit odpovědnost sám, tak strana by měla sebeočistné mechanismy a vyvození odpovědnosti ho přimět. Strana měla říct: „Tyhle lidi tu nemají co dělat, tyhle lidi to udělali blbě, tyhle lidi na to nemaj a my tady máme lepší.“

Ta strana se rozpadá, vyprázdnila. Je vidět, že řada lidí z ODS odchází. Často starostové a komunální politici. To jsou ty základní kameny strany, ty jsou v přímém kontaktu s lidmi. Starostové s lidmi řeší konkrétní problémy, které je trápí. Ty základní kameny nám ale odchází a přechází k TOP 09 či k nezávislým. Asi nikdo nevnímá či nechce vnímat zpětnou vazbu zezdola.

Takže podle vás vázne komunikace?

Ano, mám problém občanům kroky ODS vysvětlit, protože občané mě bombardují a říkají: „Ty tam seš, udělej s tím něco. Jak je to možný?“ Takže pak to padá i na mou hlavu. Takže pak lidem odpovídám, že tomu sám přestávám rozumět. A podobně je to i u mých kolegů senátorů. Ti mají stejné pocity. Jsou třeba nějaké stranické akci. Tam jim předák strany, třeba ministr, něco řekne, a druhý den v novinách říká pravý opak. Anebo se něco člověk dočte druhý den v novinách a ptá se, proč to ten ministr na tom setkání neřekl nejprve členům strany. Kdyby nám to aspoň řekl a my bychom na ty noviny nekoukali jako puk a neříkali: „tyvole, co se to zas děje. Kdo to zas vymyslel?“ Prostě neexistuje komunikace s členskou základnou. Nahoře si tam něco kuchtí bez těch dole. Neposlouchají ty dole, ani je nechtějí poslouchat. Ani od nich nechtějí žádné nápady či informace, podněty.

Někteří členové ODS mi říkají, že problém spočívá v tom, že faktickým premiérem není Petr Nečas, ale Miroslav Kalousek, který prosadil zvýšení daní, církevní restituce, jde proti živnostníkům, prosadí penzijní reformu, S-karty ale odnese to pak ODS?

Ano, prosadí si všechno. Vidím tam dva problémy. Jedním je, že to, co ODS slíbila svým voličům a měla ve svém programu, tak se vůbec nerealizuje. Naopak to, co realizuje z kuchyně TOP 09, převažuje. Já už jsem říkal několikrát, že se měly porovnat programy všech koaličních stran a co se z toho opravdu zrealizovalo. Možná bychom došli k závěru, že ze slibů ODS nebylo splněno vůbec nic. A naopak, že to, co realizuje, je v přímém rozporu s tím, co ODS slibovala.

Když se bavím s podnikateli a s lidmi, kteří celá léta ODSku volili, tak oni jsou prostě naštvaní a říkají: „Vy jste pro mě prostě neudělali vůbec nic. A to co děláte, to je všechno proti nám. Tak teda nechtějte naše hlasy, my už vás volit nebudeme, my vás nechceme.“ Lidem se nic nenabízí, hází se jim klacky pod nohy, občas dostanou záhlavec. Na druhou stranu vidím, že se v médiích objevují jen negativa a málo toho dobrého, co se nám podařilo, se člověk nikde nedozví. Nabalují se pak na to i další lidi, kteří jdou s davem. A je teď moderní říkat, že ODS je ta nejhorší. A to je ten druhý problém.

Může se z toho ODS ještě vzpamatovat?

To lze podle mě vždy. Já zas nejsem takový pesimista. Vždy lze něco dělat, ale muselo by se něco naprosto zásadně změnit. Ukázat nové lidi, nové tváře a lidem nabídnout něco víc: ne jenom sliby, které se stále opakují, ale nikdy se nesplnily. Má se přijít s něčím jasným, co uděláme, prosadíme, a je nutné říkat lidem pravdu. A hlavně, aby to lidé vnímali jako pravdu, a ne lež. Aby si neřekli: „Jo, vy už nám zase kecáte.“ Většina lidí už nám ty sliby ani nevěří. A když se nyní nic nemění, tak ta důvěra lidí v nás je na bodu mrazu.

A jaké máte osobnosti na mysli?

Myslím si, že to chce mladé lidi a lidi, kteří za sebou nemají žádnou špínu. Lidi, kteří něco dokázali a mohou lidem něco ukázat. Takových je málo. Já vidím dvě jména. Jedno je europoslanec Eda Kožušník, mladý vzdělaný člověk. Pozitivní nová tvář je také kolega senátor Jaroslav Zeman. Nevím o tom, že by za sebou měli nějakou negativní pověst. Chce to pracovité lidi s energií.

Když mluvíte o těch nových tvářích, tak se hodně nadějí, aspoň mediálně, spojovalo s primátorem Bohuslavem Svobodou…

Já pana docenta znám léta. Byl to můj asistent na fakultě. Já jsem mu na začátku nějakou podporu či šanci dával s tím, že má potenciál ovlivnit voliče, což se potvrdilo. Teď nevím. Řekl bych, že ho to ubijí, že to nezvládá. Bojuje na všech frontách a tak to nejde. A to nejde o něj, každý by s tím měl velký problém. Další věc je, že nesplňuje to mé kritérium, že by to měl být někdo mladý, kdo osloví mladou generaci a dá lidem naději. To se jemu nepodařilo. Lidé se na něj dívají velmi kriticky. Už utekly dva roky, což je relativně dlouhá doba. Co se v Praze změnilo? Co se povedlo? Řada projektů byla zastavena. Zbytečný bylo i to, jak se pořád jen bojovalo s minulostí. Tím se člověk strašně oslabuje. Nikam jsme se moc neposunuli.

Můžete uvést něco konkrétního?

Třeba my jako záchranka potřebujeme barák a nemáme ho, a pak slyším, že prý město potřebuje operu. Tomu moc nerozumím. Pak tu byly nastartované projekty, které se možná ani nikdy nerozjedou. Vadí mi ta kritika, že všechno za bývalého vedení bylo špatné, všechno bylo černé. Já si myslím, že se udělalo i hodně dobrého a že se Praha někam posouvala. V poslední době mě trápí ten bordel, co je v Praze. Ať byl Bém, jakej byl, tak aspoň práskal bičem a ty lidi honil. A když má v rozpočtu záchranky mínus 19 milionů, což jsou tři týdny našeho provozu, a nikde nevidím, že by přišly a já neplýtvám a oknem peníze nevyhazuju, tak prostě nechápu, že se najednou dozvím, že deset let se mluvilo o tom, jak ty hadrové sedačky jsou úžasné.

To, že to je počůrané a špinavé od bezdomovců a plné blech prý nevadí, protože to čistí ty výborné americké stroje a že se nemáme obávat si v MHD sednout. Já tomu nevěřil. A teď zase někdo přijde, že je třeba tam dát dřevěné. Tak kurník do prkýnka, buďto toho, kdo tam ty hadrové dal, zavřu, a nebo tam nechám ty hadrové, protože na výměnu společnost nemá. Jestli nemá Praha na záchranku, jestli nemá na dostavbu tunelu a další projekty a jestli nemá na to, aby byly vysypané popelnice a uklízelo se, tak holt nebude na výměnu sedaček. Jako občan tomu přestávám rozumět. Na jedné straně se má šetřit, dobře. Ale pak se tu vyhazují peníze. Takže si říkám, že ten, kdo hospodaří to neumí nebo to dělá blbě.

Václav Klaus skončil ve funkce prezidenta. Jakou by podle vás měl nyní hrát roli?

Obecně si myslím a platí to i třeba ve zdravotnictví, že od určitého věku by člověk neměl být aktivní. Měl by být jen moudrým rádcem mladším kolegům, které by měl pustit ke kormidlu. I ve zdravotnictví říkám, že pan profesor by měl být od šedesáti emeritním profesorem na klinice, kam bude docházet třeba dvakrát týdně, ale už by to neřídil. Pouze by dával připomínky a bylo by na těch, kdo instituci řídí, zda si nechají poradit. To samé by mělo být i v politice i u prezidenta Klause, kterého považuji za vzdělaného a chytrého člověka, který dosáhl maxima, co v kariéře lze dosáhnout. Cokoli by teď dělal, tak by byl pád dolů, to by ho degradovalo. Nemyslím si, že byl měl do ničeho aktivně vstupovat a být předsedou strany – jakékoli. To není nic proti němu. Ale tohle by bylo pod jeho úroveň.