„Tuto konferenci bych spíše nazval ideově-programovou, protože řešila více otázku idejí, myšlenek, než abychom se zabývali nějakými –ismy a propagandou,“ vysvětlil hned v úvodu pro ParlamentníListy.cz poslanec a stínový ministr financí za KSČM Jiří Dolejš. Jednou z hlavních myšlenek konference bylo podle něj hledání způsobu, jak spojit dlouhodobé vize s konkrétními projekty a propojit strategii s taktikou.
Komunisté kritizovali média za „mediální ticho“ kolem KSČM
Tématem debaty se stala i stranická identita. „Až na výjimky bylo akceptováno i to, že naše identita, daná transformací z KSČ v roce 1990, se v zásadě osvědčila, ale že teď je naším úkolem adaptovat se na nové vize a zvýšit svůj akční potenciál,“ konstatoval Dolejš. Na dotaz redakce, co by si měl občan pod tím představit, poslanec vysvětlil, že to znamená mimo jiné omladit stranu, zvýšit početnost a kvalitu odborného zázemí a více se zapojit do struktur občanské společnosti. „Zkrátka, musíme být podstatně více viděni a slyšeni mezi lidmi, když už nám některá média nejsou zrovna nakloněna a je kolem nás spíše ‚mediální ticho‘,“ upřesnil poslanec.
Psali jsme:
Klíčové je nastartovat hospodářství země a dát lidem práci
Blížící se volby nemohly neovlivnit i komunistickou konferenci. Diskutovalo se prý samozřejmě i o prioritách volebního programu. „Ten by měl být sdělením, jak a v čem vidíme jádro změn, které by měly nastat po volbách, a které by bylo třeba po jaře příštího roku realizovat,“ říká Dolejš.
Klíčovou prioritou je podle stínového ministra financí i ostatních účastníků konference nastartovat hospodářský výkon země a dát lidem práci. „Je nezbytné uhájit parametry sociálního státu, nedopustit jeho privatizaci ani změkčení státem garantovaných standardů,“ říká poslanec.
Novinkou byl důraz na ekologii a volnější pravidla pro sdílení informací
Pokud jde o vzdálenější budoucnost, soustředila se pozornost konference na program do evropských voleb. KSČM chce podle Dolejše vytvářet alternativu pro evropskou budoucnost jako proevropská strana, „i když nejsme spokojeni se současným stavem Evropy,“ dodává.
Pro mladou generaci, aby mohla vůbec žít a pracovat, je podle Dolejše důležitý mírový stav a fungující bezpečnostní architektura Evropy bez nějakých agresivních válečnických doktrín. „Řekl bych, že mladé bude také zajímat náš důraz na udržitelný život, což znamená, že nám nejde o jakýkoliv hospodářský růst, ale o takový, který nebude v rozporu například s ekologickými požadavky,“ konstatoval. A pokud prý jde o informační společnost, zaznívaly podle něj na konferenci hodně radikální názory požadující svobodu v oblasti informačního sektoru – volnější pravidla pro sdílení informací, volnější přístup k informacím, zkrátka záležitosti, které se podle Dolejše týkají informační demokracie jako takové.
Musíme být silní, jinak nám spojenec uteče k pravici
Vzhledem k blížícím se volbám nemohli ani komunisté vynechat otázku povolebního spojenectví. „Vzhledem k tomu, že naše věci nedokážeme prosadit sami, budeme potřebovat spojence,“ připustil Dolejš. Pokud jde o politické strany, mohla by prý být nejpřirozenějším spojencem sociální demokracie.
„To nyní testujeme v krajích,“ upřesnil Jiří Dolejš, kde se prý spolupráce už stala standardem. „Jak byste to také chtěli nazvat jinak, než standard, když ta spolupráce probíhá v devíti ze čtrnácti krajů,“ připomněl Dolejš počet povolebních koalicí komunistů a sociálních demokratů v regionech. „Samozřejmě, když nebudeme silní, budou sociální demokraté v pokušení uzavírat aliance doprava,“ vysvětluje Dolejš.
Psali jsme:
Boj s antikomunismem začíná rozbíjením vlastních stereotypů
„Jedním z nástrojů, jak zabránit posílení levicového pólu, je antikomunismus,“ připomíná poslanec heslo, které se ve volbách podle něj s oblibou používá. Jak dodává, účelem tohoto hesla není ani tak zostouzet komunisty, jako spíše odrazovat voliče a poskytovat argumenty těm, kdo nepřejí levicové spolupráci. „Proto je třeba se umět vypořádat s antikomunismem tím způsobem, že dokážeme svou schopnost rozbíjet naše vlastní určité stereotypy,“ říká Dolejš. Na druhou stranu nebudou komunisté poskytovat soupeřům naprosto zbytečné argumenty. „Jako například náš podíl na vypořádání s minulostí, kdy si nebudeme zbytečně nabíhat a nebudeme ze sebe dělat terč,“ upozorňuje poslanec.
Hodně se podle něj diskutovalo na konferenci o spojení strategie a taktiky. „Strategie je vlastně vize. My máme dlouhodobou vizi společnosti, máme inovovanou myšlenku socialismu,“ vysvětluje Dolejš. Inovace podle něj spočívá především v tom, že se jedná o projekt naprosto otevřený občanům, a že je demokratický, protože není postaven na monopolu na pravdu. Dalším důležitým momentem je podle Dolejše i skutečnost, že se KSČM dokázala poučit ze selhání pokusu o inovační model KSČ před rokem 1989. „To je naše vize,“ konstatuje Dolejš.
Naplňme Ústavu včetně Listiny práv a svobod a máme sociálně spravedlivou společnost
Vzhledem k tomu, že je vize, tedy strategie, záležitostí dlouhodobou, musí se podle poslance opírat o existenci konkrétních kroků a o vytváření konkrétních reálných podmínek. Jednou z těch podmínek, jak říká, je posilování sociálního státu, a to nejen v českém rozměru, ale v rozměru nadnárodním. „A důležitou součástí těchto podmínek je například posilování lidských práv,“ dodává Dolejš.
„Kdybychom vzali Deklaraci lidských práv, která bude slavit letos 65. výročí, a podívali se na práva sociálně-hospodářská, tak kdyby měla být skutečně správně naplněna, pak i naše podmínka o naplňování sociálně spravedlivé společnosti by už byla splněna,“ vysvětluje Dolejš. Jsou to, jak dodává, například právo na práci, právo na dostupnou zdravotní péči, právo na důstojné stáří, právo na bydlení… „To jsou všechno věci, které v té deklaraci jsou, a které jsou dokonce promítnuté do našeho ústavního pořádku v Listině základních práv a svobod, ale které nejsou reálně naplňovány současnou společností a současnou vládou,“ připomíná stínový ministr financí.
Po roce 1989 se preferovala práva politická, sociálně-hospodářská zůstala Popelkou
Po roce 1989, jak připomíná, byly silně akcentovány svobody politické – svoboda slova, shromažďování, rovná pravidla pro soutěž politických stran… „Což je v pořádku. A KSČM vlastně vznikla i z toho, že jsme pochopili, že ony mocenské deformace, které byly do roku 1989, byly v této oblasti špatné,“ přiznává Dolejš.
Co však úplně vypadlo v tom revolučním kvasu roku 1989, byla podle Jiřího Dolejše oblast sociálně-hospodářských práv a skutečnost, že na lidská práva je třeba nahlížet komplexně. „A pokud nebudeme řešit sociálně-hospodářská práva, nemohou být politická práva a politické svobody reálně naplňovány,“ je přesvědčen poslanec. KSČM chce podle jeho slov převzít vlastně tu štafetu lidských práv, která zde byla před rokem 1989, jako například Helsinský proces. „Hodně se v roce 1989 mluvilo o politických právech, ale sociální a hospodářská práva zůstala dodnes Popelkou. A to chce KSČM změnit,“ říká na závěr poslanec Jiří Dolejš.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radmila Zemanová-Kopecká
