Věci veřejné vznikly v roce 2001 jako iniciativa vystupující proti podivné privatizaci s obecními byty v městské části Praha 1. Byli v ní napřed aktivisté. V čele se Stanislavou Moravcovou například upozorňovaly na rušení nočního klidu a neoprávněné parkování aut v parkovacích zónách v centru města. Strana známá pouze na Malé Straně a v přilehlém okolí ale získala ve volbách v roce 2002 jedno křeslo v zastupitelstvu Prahy 1. Moravcová později ze strany odešla.
MfD připomíná, že Věcem veřejným se poté dařilo získávat stále více sympatizantů a nových členů. Po aktivistech přišli idealisté. Ti - jako například Karolína Peake - pak bojovaly i za práva matek.
Postupně do strany vstupovali podnikatelé
Jenže stranu začali nenápadně přebírat podnikatelé v čele s majitelem bezpečnostní agentury ABL a nynějším poslancem Vítem Bártou. "O Bártově roli se nesmělo mluvit, měl proto krycí jméno Filip. Stal se z toho podnikatelský projekt," prozradil později bývalý člen Bohumil Vejtasa. Deník připomíná, že Vejtasa musel podepsat závazek mlčenlivosti pod hrozbou milionové pokuty. Strana na něm peníze skutečně vymáhala, ale nakonec žalobu stáhla.
Vejtasa v nynější době o straně mlčí. "Bojím se mafie. Ještě před dvěma týdny bych si s vámi promluvil, ale teď po volbách už ne," řekl pro MfD.
Do VV kolem roku 2004 přicházejí první lidé spojení s Vítem Bártou. „Věci Veřejné jsou opravdu strana nejvíce napojená na byznys. Největší mecenáši jsou zároveň členy a nyní i poslanci. Ke sponzoringu se přiznávají, založili dokonce Klub angažovaných podnikatelů. Jejich cílem má být i přímé zapojení do politiky. Členy klubu jsou Vít Bárta, Lukáš Semerák, Michal Babák (nyní poslanec) a Kamil Jankovský," napsala v této souvislosti Mfd.
VV stála za odvoláním Petry Hejmy
V roce 2006 už mají véčkaři v zastupitelském sboru Prahy 1 čtvrtinu. Strana podle MfD stála i za loňským odvoláním starosty Prahy 1 Petra Hejmy z ODS. Pak paradoxně ve funkci podpořila Filipa Dvořáka - člověka, proti němuž kvůli bytům předtím bojovala.
Deník se dále věnuje postavě Víta Bárty. Ten je údajně hnacím motorem strany a je dokonce považován za nejmocnějšího muže strany, jíž podle svého odhadu věnoval celkem 10 milionů. Je navíc volebním manažerem strany.
Jeho firma hlídá ruzyňské letiště, spolupracuje na zátazích proti trhovcům, kteří prodávají napodobeniny drahých značek, a loni také vyhrála výnosný tendr pražského magistrátu na správu památek.
Bárta se oficiálně přihlásil k Věcem veřejným až před nynějšími volbami. Založil spolu s majitelem developerského holdingu SPI Lukášem Semerákem Klub angažovaných podnikatelů. MfD ale připomíná, že Semerák byl 12 let manažerem v realitní firmě Sekyra Group, jehož majitel Luděk Sekyra figuroval v policejním spisu Krakatice jako kontakt Františka Mrázka a exministra vnitra Ivana Langera. Semerák navíc prý straně věnoval 2,7 milionu korun.
Poslancem za Věci veřejné se stal i majitel poradenské firmy MXB z Blanska Michal Babák. Straně převedl na účet 3,5 milionu.
VV získaly osobnost typu Zieleniece
Věci veřejné jsou ale také stranou osobností. Například oslovily politika Josefa Zieleniece. Nejprve jej pozvaly na konferenci, pak na on-line diskusi. Nyní již vystupuje jako stínový ministr zahraničí. Véčkaři získali také uznávaného lékaře Martina J. Stránského či dopravního odborníka Stanislava Humla.
Bývalý novinář Radek John se stal předsedou strany loni. Jeho osoba údajně nahrává spekulacím o podnikateli a příteli pražského primátora Pavla Béma Romanu Jnaouškovi v pozadí strany. John totiž figuroval ve firmě Ora Print, kterou Janoušek založil. Firma je známá tím, že získala mnohamiliónové veřejné zakázky od VZP. Kromě jiného zajišťovala výrobu časopisu pro tuto pojišťovnu.
Čtěte také:
Možná koalice ODS, TOP a VV má 118 mandátů
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
