Hartl: Sáhli jsme do vlastní kapsy, čísla jsou zajímavá
„Samotný volební výsledek mnoho opravdu neukazuje. Zrcadlí se v něm vůle pouze 2/3 lidí, které k urnám přišly. Povolební výzkum ale ukáže vůli všech, proto je hrozně důležitý," řekl ParlamentnímListům.cz sociolog Jan Hartl z agentury STEM.
Jeho tým proto musí pro pořádání takového průzkumu sáhnout do vlastní kapsy. „Nikdo to nechce, docela se tomu ale divím," říká sociolog s tím, že STEM v současnosti data, sebraná v druhé půli června, tedy během povolebního vyjednávání trojkoalice, teprve zpracovává a skutečně prý jde o zajímavá čísla.
Ukazuje se například, že ČSSD Bohuslava Sobotky není ani zdaleka tak slabá, jak se podle výsledku voleb zdálo. „Skutečně, tam se mnoho jejich voličů na poslední chvíli rozhodlo pro volbu typu SPOZ Miloše Zemana nebo Suverenitu Jany Bobošíkové, nebo prostě nepřišli volit, teď se ale k ČSSD opět hlásí," prozradil ParlamentnímListům.cz Hartl.
Někteří bývalí socialisté zůstávají u Véček
Ve srovnání s posledními předvolebními průzkumy by pak mírně posílila nejen Schwarzenbergova TOP 09, ale i Věci veřejné, jejichž elektorát též přešel částečně od ČSSD, což důrazně několikrát zmínil i odcházející lídr socialistů Jiří Paroubek. Bývalí socialisté tak podle všeho nějakou chvíli zůstanou přesvědčenými příznivci Véček.
Průzkumy jako poukázka na hlasy voličů
STEM nemá dokonce ani zakázky na neveřejné průzkumy. „Odebírají se k odpočinku, přitom ten čas mohli využít k testování nápadů, se kterými přijdou na podzim, až prázdninová politická ospalost skončí. Takto „expertně" ale české politické subjekty nepracují," podotýká Hartl. Má podezření, že politici spíše berou průzkumy jako jakousi „poukázku na hlasy," která pro ně po volbách ztrácí na atraktivitě. Na rozdíl například od Slovenska, kde průzkumy po volbách probíhají kontinuálně.
Cestování za sluncem způsobí méně kvalitní vzorek
Známý sociolog přiznává, že faktický problém se sběrem dat nastává v druhé polovině července a počátkem srpna. Přitom toto období by letos bylo sociologicky velmi zajímavé i proto, že koaliční vláda Petra Nečase konečně zveřejní své programové prohlášení. „Tady ale nastává odliv ekonomicky silnějšího obyvatelstva, které cestuje. Reflektovali bychom tak názor zejména usedlejšího obyvatelstva, které zůstává doma. Chyběli by nám tam také důchodci, z nichž mnoho tráví letní vedra na chatkách, tam se k nim bohužel nedostaneme," vysvětluje Jan Hartl.
Ze stejného důvodu jako nestátní STEM si dává prázdninovou přestávku v průzkumech stranických preferencí i tým sociologů Akademie věd ČR, známý jako CVVM. „Jedinou výjimku jsme udělali loni v srpnu, tehdy jsme se účastnili mezinárodního vědeckého projektu," řekl ParlamentnímListům.cz vedoucí CVVM Jiří Vinopal. Jeho organizace provedla jediný čistě povolební průzkum počátkem června.
CVVM by zkoumalo, chybí však peníze
CVVM by podle něj i tak prázdninové stranické preference zajímaly, jejich provedení ale brání i mnohem prozaičtější důvod, než je méně kvalitní a přesný vzorek české populace. Jako státní organizace žije CVVM z rozpočtu, a peníze dostává Akademie věd pouze na deset průzkumů ročně.
Zakázky politiků CVVM nebere, přesto to někteří zkouší
Jiří Vinopal na rozdíl od svého kolegy Jana Hartla osobně tipuje, že stranické týmy se o vývoj sympatií veřejnosti vůči své partaji přeci jen přes léto zajímají. U CVVM by ale v případě zájmu narazily. „My z principu nebereme zakázky od politických subjektů. Jejich lidé to vědí, a zkouší to různě. Například před volbami na to šli přes různé PR agentury," popisuje Vinopal. Snaha politiků o získání vlastních čísel od CVVM je prý pochopitelná. „Přeci jen jsme součást Akademie, takže CVVM je hodně dobrá značka," dodává s úsměvem.
Mezi více či méně přesnými průzkumy voličských preferencí letos zazářil ten, který mezi občany, oodcházejícími z volebních místností, provedla agentura SC&C. Ani u pomyslného vítěze, kterému ovšem prospělo to, že mohl použít vzorek lidí, kteří skutečně volili, politici žádné průzkumy přes léto nezadávají. "Ne, neděláme ani na něčí objednávku, ani pro sebe," sdělila ParlamentnímListům.cz autorka letošní „trefy do černého," socioložka Jana Hamanová.
O prázdninách tak vycházejí spíše průzkumy, které s politikou souvisí, citlivými stranickými preferencemi se ale přímo nezabývají. jako například ten, který publikoval Hartlův STEM. Voliči v něm odpovídali na otázku, zda bylo od předsedů čtyř politických stran správné odejít z vedení své partaje. Zatímco u Miloše Zemana (SPOZ) a Ondřeje Lišky (SZ) jsou občané na pochybách, v případě Jiřího Paroubka (ČSSD) a Cyrila Svobody (KDU-ČSL) to chápou spíše jako správný krok.
STEM se ptal respondentů také na to, zda odchod Jiřího Paroubka z čela ČSSD straně prospěje. celá třetina dotazovaných si myslí, že rozhodně ano, pokud ale jde o voliče ČSSD, Paroubkův odchod bude pro socdem prospěšný jen podle 17 procent z nich.
Čtěte také:
Sobotka (ČSSD): Nová vláda jde v Topolánkových stopách
Přední analytik prorokuje ČSSD pád do propasti
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Mašek
