VV: Véčkaři prý měli v rukou osud celé země. Nesmysl

Začátek tohoto týdne se nesl ve znamení schválení koaliční smlouvy. Strany vládní koalice po několika týdnech úspěšně dospěly ke konci jednání. Věci veřejné si však svůj souhlas podmínily schválením smlouvy registrovanými příznivci. Právě o tomto mechanismu se v souvislosti s Věcmi veřejnými v posledních dnech nejvíce hovoří. Pokusíme se zde nyní uvést důvody a motivy tohoto postupu.

Věci veřejné vstoupily do volebního klání s programem, který nabízí poměrně velké množství změn oproti současné situaci. Tento program počítá s reformami v mnoha oblastech, ať už je to nyní diskutovaná doprava, školství a oblast vnitra nebo zdravotnictví či obrana. Současně ale nabízí i nový pohled na fungování politiky - jako na proces hledání cesty, dialog mezi rovnými, kteří sami mohou rozhodovat o svých životech. V tomto smyslu pro nás bylo zásadní prosazovat klíčové prvky přímé demokracie, jako jsou právě referenda nebo přímá volby starostů, hejtmanů nebo prezidenta. V souladu s touto koncepcí jsme se rozhodli, že i naši voliči by měli mít možnost ovlivňovat program. Netvrdíme tím, že zásadní body našeho programu nevznikly na centrální úrovni. Škrty v platech státních zaměstnanců by prošly hlasováním se stejnou pravděpodobností, jako zvýšení daní. Nicméně v situacích, kdy nepanovala o daných věcech shoda anebo šlo o příliš inovativní záležitosti, jsme se rozhodli dát na hlas našich příznivců.

Projekt registrovaných příznivců, takzvaných Véčkařů, vznikl na jaře 2009. Internetové a telefonické hlasování o různých bodech programu mělo za cíl zvýšit aktivitu lidí ve veřejných záležitostech. Tato myšlenka souvisela s tím, že mnoho lidí, kteří byli znechuceni nejenom z minulé politické vlády, ale i z jejího pádu, mělo tendenci se participaci na politickém životě spíše vyhýbat. Protože to nepovažujeme za příliš šťastné řešení, chtěli jsme cestou interních referend a anket po dvaceti letech zájem lidí o politiku obnovit. To se do velké míry povedlo, necelých 17 tisíc registrovaných lidí před volbami není zanedbatelné číslo. Tito lidé se zapojovali do mnoha anket a referend, na základě nichž jsme vyhodnocovali, jak jsou pro občany které problémy palčivé a jakým způsobem si představují jejich řešení. Valnou většinu těchto bodů jsme pak zahrnuli do programu. Není bez zajímavosti, že Véčkaři v referendech souhlasili s výběrem krajských lídrů pro volby právě pomocí referend, teprve potom bylo k samotným volbám lídrů přistoupeno. To dokládá zájem registrovaných příznivců se rozhodování účastnit.

Nyní je nám vytýkáno, že 17 tisíc lidí má možnost ovlivňovat osud celé země. Jedná se ze strany lidí zastávajících tento názor o nepochopení. Věci veřejné vstoupily do rozhovorů o vládě s programem, z něhož pochopitelně hodlaly promítnout do koaličního programu maximum. Stejně tak jako ostatní strany. To předpokládá nutnost se v některých ohledech přizpůsobit nebo ustoupit výměnou za ústupek opačným směrem. Tento princip většina lidí chápe. Protože jsme ale chtěli znát názor lidí, kteří nás nejenom volili - navíc s námi spoluutvářeli program - rozhodli jsme se zeptat se přímo jich, zda považují námi vyjednanou dohodu za dostatečnou. Na základě toho jsme vždy po ukončení jednání o konkrétní kapitole předložili závěr dané komise a nechali proběhnout anketu. Své voliče jsme o vyjednaných věcech informovali průběžně, což jiné strany nečinily. Informování občanů rozhodně nepovažujeme za náš nedostatek. Bývá-li nám doporučováno, ať se seznámíme s fungováním přímé demokracie ve Švýcarsku, pak je nutné podotknout, že po vzoru Švýcarského systému se i my snažíme přinášet hlasujícím maximum informací k danému tématu. Byť není možné v krátké době shromáždit veškeré materiály k mnoha programovým bodům, jsme přesvědčeni, že v rámci možností jsme udělali v této věci maximum. V době, kdy naši příznivci hlasovali o programu jako o celku, znali tedy již jednotlivé kapitoly.

Jak vyplývá z předchozí věty, klíčovou věcí v hlasování byla koaliční smlouva. Otázka v referendu zněla: „Souhlasíte se vstupem Věcí veřejných do vlády na základě takto vyjednané smlouvy?". Otázka tedy nezněla, zda mají VV položit projekt koalice ODS-TOP 09-VV. V případě negativní odpovědi v referendu, která vzhledem ke kladně přijatým jednotlivým kapitolám v anketách byla značně nepravděpodobná, bylo možno předpokládat, že by jednací týmy opět zasedly a Věci veřejné se pokusily vyjednat ze svého programu více. Neznamenalo by to žádnou blokaci jednání nebo znemožnění vlády pravice, jak se mnoho lidí píšících do novin domnívá. Prostě by bylo nutno otevřít další jednání, která by byla úspěšná anebo neúspěšná.

Náš postup však považujeme za legitimní i s ohledem na to, že jsme byli po volbách nejednou tázáni na přítomnost osob ve vládě, které bývají označováni za dinosaury. Nechtěli jsme být stranou, která, pokud je jednou zvolená, řekne poté, že chce klid na práci, případně, že předvolební sliby nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce. S formou komunikace, kterou jsme si sami zvolili a naši příznivci ji přijali a statisíce dalších lidí nás kvůli tomu volilo, prostě nebylo možné najednou odstřihnout všechny ty, co nás dosud podporovali.

Jedním z nejčastějších argumentů proti internímu referendu o koaliční smlouvě bylo poukazování na počet účastníků tohoto referenda. Účastnilo se ho 22% registrovaných příznivců. Sluší se podotknout, že ani účast v jakýchkoliv volbách není podmíněna počtem voličů. I kdyby k volbám nakrásně přišel jen jeden volič, ostatní si nemohou na jeho volbu stěžovat, když sami se neobtěžovali k urně přijít. Rozhodnutí budou muset - chtě nechtě - respektovat. Stejně tak, když současný prezident je „volen" parlamentem, rozhoduje o něm 281 poslanců a senátorů. To znamená, že zhruba 0,0028% osob rozhoduje o tom, kdo bude hlavou státu pro dalších deset milionů lidí. Nakonec, o přijetí koaličního programu ze strany ODS a TOP 09 také nerozhodují voliči, ale lidé, kteří program utvářeli a vyjednávali o něm. To je maximálně pár desítek lidí.

Rovněž naše omezení, vymezené dobou registrace Véčkaře, považujeme za logické. Vzhledem k často využívaným„záškodnickým" aktivitám na internetu během kampaně, existovala obava z možnosti ovlivňování referenda zvenčí. Stanovením ultimáta registrace do dne voleb bylo toto riziko minimalizováno. Jsme přesvědčeni, že s tím jak poroste počet příznivců, kteří se zaregistrují, nebude v budoucnu tento postup již nutný. Míra uživatelů, kteří hodlají možnosti hlasování zneužít, se bude procentuálně zmenšovat.
Na závěr tohoto textu, dovolte ještě jednu poznámku. Jedná se o fakt, který dodnes nikde nezazněl. Článek 4, odstavec 8. e) stanov Věcí veřejných praví: „Rada má právo vetovat takové výsledky hlasování registrovaných příznivců, které by byly v rozporu se stanovami Strany, jejím etickým kodexem nebo zákony České republiky nebo které by poškozovaly dobré jméno Strany."

Ocitováním tohoto textu si Věci veřejné pravděpodobně vyslouží další kritiku ve stylu „ať už se rozhodnou jakkoliv, Věci veřejné si to udělají po svém." Vězte však, že tento bod stanov nebyl nikdy využit a ani v současném hlasování se s tím nepočítalo. Věci veřejné však disponují tímto mechanismem, který vylučuje, aby byla nucena přijímat rozhodnutí protizákonná nebo odporující stanovám či dobrým mravům. Nehodláme samozřejmě na tuto možnost spoléhat, a proto jsme v uplynulém týdnu připravili bezpečnostní mechanismy, které zajistí maximální důvěryhodnost našich hlasování.

Dále čtěte:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.