Programové granáty mladých lidovců. Konec měkké KDU?

Stejně tak kritizuje celostátní MKD i jejich moravskoslezská sekce. „Přestože bychom dokázali s mnoha body tohoto usnesení souhlasit, jsou napsány formou, která silně připomíná rétoriku sládkovců nebo Dělnické strany. Takový způsob považujeme za nešťastný a do vyspělé demokracie se nehodící," píší Severomoravané ve svém prohlášení. Strana by měla jít naopak cestou spolupráce se Zelenými a jinými středovými stranami, což je ovšem cesta značně liberální.

Šojdrová nechce dát text na stranický web

Styl, jakým celostátní MKD definovali cestu, kterou by se lidovci podle nich mohli dostat zpět na výsluní, zarazil i úřadující předsedkyni strany Michaelu Šojdrovou. Ač je konzervativnější pojetí lidovecké politiky blízké právě moravským lidovcům, z jejichž řad Šojdrová pochází, odmítla předsedkyně vyvěsit pětibodovou výzvu na stranický web. „Nevím, jestli to tam vůbec dáme, čekáme na rozhodnutí předsednictva," naznačuje poněkud radikální pojetí dokumentu Šojdrová.

Mezi pěti body, požadujícími konzervativnější přístup, než strana před totálně prohranými volbami zastávala, jsou podle Šojdrové některé body hodné zamyšlení. I tak ale dokument vnímá jen jako názor určité skupiny v rámci MKD. „To není pravda, to může říci někdo, kdo nezná principy schvalování dokumentů v MKD. Ano, Moravskoslezská skupina byla proti, ale většina to schválila," reagoval pro ParlamentníListy.cz šéf MKD Petr Jurčík.

Jurčík: Neříkáme nic nového

Podle Jurčíka lze navíc vše nalézt i ve volebním programu KDU-ČSL. „Je to tam však beznadějně schované, přitom právě vyzdvižení těchto bodů by naám přivedlo voliče zpět," míní šéf MKD. Lidovci by se podle něj neměli dávat cestou německé CDU, která se nyní otevírá směrem ven. „Pak, bez lpění na tradičně křesťanských hodnotách, to bude obecný program, který zapadne mezi ostatními neparlamentními stranami," varuje Jurčík.

Šojdrová: Důležité je vše správně formulovat

Šojdrová však varuje před přílišným vymezováním proti konkrétním skupinám a jevům. „Jsme politická strana a našim cílem je oslovit širší veřejnost. Pokud někdo chápe současnou politiku KDU-ČSL jako vzdalování se původním principům, hrubě se mýlí. Jako křesťan se s MKD ztotožňuji, ale jako politik musím více přemýšlet o formulaci těchto priorit," říká Šojdrová.

Dává za příklad svou petici proti adopci dětí homosexuálními páry. „Jako moderní křesťan jsem to pojala z hlediska ochrany dětí. Není ale možné vystupovat proti registrovanému partnerství jako takovému," varuje MKD Šojdrová. Reaguje tak na požadavek MKD opustit tu část voličů, pro kterou je odpor proti registrovanému partnerství nepřijatelný, čímž se prý přilákají lidé, sdílející stejné hodnoty a požadující od svých politiků jasné vymezení se vůči sňatkům homosexuálů.

Levicově konzervativní lidovci

Politolog Jan Bureš dává za pravdu předsedkyni Šojdrové. Tradiční lidovecký konzervatizmus je prý třeba nyní nasměrovat zcela jinam. A vzhledem k plánovaným vládním škrtům v sociální oblasti lze nyní býti konzervativní a levicový zároveň. „Oni mají prostor pro kritiku vlády jako asociálního ultraliberálního společenství. Podnikatelé, kteří zasedli ve Strakově akademii totiž chápou stát jako nutné zlo, které je třeba omezovat kam až to jde. KDU-ČSL může naopak propagovat svou vizi státu, který se o lidi pečlivě stará, tím se proti liberálům konzervativně vymezí," říká Bureš.

Liberální mládí prý lidovcům uteklo na Orlík

Právě tímto postupem by mohli lidovci podle Bureše přilákat zpět zejména tradičně orientované voličena Jižní Moravě, tradiční základně KDU-ČSL. Na zdejší obyvatelstvo totiž Nečasovsko-Kalouskovské reformy dopadnou velmi citlivě. Sklouznutí k otázce křesťanské morálky, jak to nyní požadují MKD, je prý naopak může spolehlivě odehnat.

Podobná diskuse se prý už mezi dvěma tábory MKD odehrála za dob Cyrila Svobody. „Svobodu podpořili tehdy hlavně pražští „junioři," Jižní Morava byla samozřejmě proti. Jenže právě ti junioři, kteří by zbrzdili nástup ultrakonzervativních katolíků, jsou nyní fanoušky Karla Schwarzenberga," dodal Bureš.

Politolog také vítá volání části KDU-ČSL po novém názvu strany. „Dobrý by byl název Křesťansko-sociální, pokud tedy budou levým středem. Všeobecně se ale v ateistickém Česku dá říci, že slovo křesťanský voliče odradí. Proč by se ta strana nemohla jmenovat jen „lidová," klade si otázku Bureš.

Celé znění prohlášení MKD

5 PROGRAMOVCÝH BODŮ, JAK VRÁTIT KDU-ČSL DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY Nedávné volby znamenaly pro KDU-ČSL katastrofální porážku - poprvé v polistopadovém období se nedostala do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Poučením z tohoto výsledku by nemělo být sebeuspokojující ujišťování, že jsme přece všechno dělali dobře, jen se to „nějak" nepovedlo. Chce- li se KDU-ČSL do sněmovny vrátit, musí jasně pojmenovat chyby a nabídnout řešení. Rozkračování KDU-ČSL na všechny strany, ztráta její vlastní identity a spojování se zcela protichůdnými politickými subjekty (Evropská demokratická strana) a osobnostmi KDU-ČSL zjevně nepomohlo. KDU-ČSL se nemůže a nesmí uzavřít do „katolického ghetta". Musí však důsledně hájit přirozené tradiční hodnoty, které jsou blízké značné části obyvatel České republiky. Rodina, bezpečnost, kvalitní školství a fungující služby - to jsou hodnoty, které zajímají každého slušného člověka. KDU-CSL by tu měla být pro to, aby hájila zájmy ne lobbistů, ne nátlakových skupin, ale největší skupiny obyvatel ČR, která má nejmenší zastání - obyčejných lidí, kteří poctivě pracují, platí daně a vychovávají děti. Takový člověk je dnešním systémem v řadě oblastí bit (daně, celková společenská atmosféra ve vztahu k rodinám s dětmi atd.) Co tedy může KDU-ČSL konkrétně udělat? KDU-ČSL není stranou všelidového typu. Není tu pro všechny voliče. Nemusí nabízet řešení na všechny existující problémy v politické sféře. Měla by se soustředit na několik klíčových témat důležitých pro její elektorát (tj. skupinu jí dlouhodobě nakloněných či potenciálních voličů) a nabízet zde profesionální řešení co do odborného zpracování zdařilejší a propracovanější než klasické všelidové strany (tj. ČSSD a ODS). Pouze zde tkví její šance pro udržení a posílení voličské základny. Je třeba najít témata, dostatečně nereprezentovaná velkými stranami. Proto Celostátní výbor Mladých křesťanských demokratů přijal 5 bodů, které považuje za natolik důležité a zároveň kontroverzní, že přitáhnou pozornost nejen médií, ale i hledajících voličů, kterých bude dost na to, abychom se do vrcholné politiky mohli znovu vrátit. Nevylučujeme, že se některý z uvedených bodů neobjevil ve stávajícím volebním programu KDU-ČSL. Bohužel však ani jedno z těchto témat nebylo ve volební kampani náležitě akcentováno, případně z úst představitelů KDU-ČSL zaznívalo jen velmi okrajově. Body, které nabízíme, jsou potřebné pro celou společnost, ale většinu z nich žádný politický subjekt nenabízí.

Podpora tradičního školství zaměřeného na kvalitu (včetně církevního a domácího školství)

Jde nutno bojovat proti stoupající dětské agresivitě umožňované celkovým poklesem důvěry v autority (k čemuž stát přispívá omezením autority učitelů, nápady na zákaz fyzického trestání, odklonem od tradičních forem výuky k tzv. získávání kompetencí, směřováním výuky k nejrůznějším genderově korektním vyučováním atd.). Škola má vychovávat k odpovědnosti, znalostem a disciplíně a nemá dětem již odmalička vnucovat módní ideologie multikulturalismu a tzv. genderové rovnosti. Společenské důsledky rozvratu výchovy a morálky, které plynou z naprostého podkopání autority při výchově a vzdělávání dětí jsme zatím ušetřeni, zkušenosti např. z Velké Británie se stoupající dětskou agresivitou a faktickou funkční negramotností jsou však varující. S tím související alternativou je také požadavek na zavedení povinné etické výchovy dětem základních škol.

Jednoznačný a zřetelný boj proti euthanasii, potratům, registrovanému partnerství a adopcím dětí homosexuálními páry

Toto téma je pro část veřejnosti zcela nepřijatelné, nicméně je důležité přitáhnout právě tu část voličů, pro které toto téma důležité je. Přešlapovat na místě v tématu, se kterým si veřejnost tak jako tak KDU-ČSL spojuje, nemá smysl. Je nutno téma otevřít citlivě, tj. poukazovat na negativní dopady potratu na psychiku žen a třeba na zkušenosti těhotných žen, které jsou nuceny ke genetickým testům a potom k potratu v případě byť jen trochu nepříznivých výsledků testů. Je také vhodné nabídnout jednoznačnou pozitivní alternativu v hospicové péči, proto je potřebná podpora hospicové péče (stacionární a mobilní), která zatím nemá zajištěno financování z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Koneckonců každý chce umřít slušně, je o téma, které se mnoha lidí (starších) velmi osobně dotýká.

Tvrdý boj proti kriminalitě a drogám včetně marihuany

Exploze drobné kriminality po roce 1989 má zdrcující účinek na společenské vztahy. Drobné krádeže, vykrádání aut, vloupání do bytů, přináší nejen hospodářské škody, ale také značný pokles důvěry mezi lidmi. Navíc u části veřejnosti to vyvolává nostalgii po časech tvrdé ruky před listopadem 1989. Převážná část drobné kriminality je páchána drogově závislými. Je zjevné, že dosavadní drogová politika se do značné míry míjí účinkem. Kriminalita (zvláště tzv. drobná kriminalita) občany tíží. Situace, kdy policie odmítá řešit škodu do 50 000 Kč, má velmi špatný vliv na důvěru občanů ve stát. Rovněž existuje řada mladých lidí, kteří všudypřítomné vnucování marihuany jako životního stylu odsuzují a ti nemají nikde zastání.

Boj proti masové imigraci a radikálnímu islámu

Demografickou krizi nelze řešit masovou imigrací, zvláště ne osob z odlišných kulturně - civilizačních okruhů. Bez ohledu na možné nařčení z rasismu je třeba jasně varovat před důsledky imigrace (které vidíme v zemích západní Evropy) a upozorňovat na limitovanou absorpční možnost České republiky a na nutnost integrace zde žijících cizinců. Je nutno odvážně, leč korektně, upozorňovat na nebezpečí radikálního islámu. Toto zatím okrajové téma zákonitě získá na důležitosti se stoupající imigrací muslimů do ČR. Pokud nechceme, aby i v ČR jednou hořela auta na předměstí našich měst, je třeba začít jednat hned.

Podpora tradiční rodiny

Je vhodné zvýšit důraz na to, že nechceme podporovat sociálně nepřizpůsobivé rodiny, ale pouze ty, které děti řádně vychovávají. Podpora rodinné péče o děti jako alternativa školek a jeslí. Zdůraznit zachování evropsky nadstandardní mateřské a rodičovské dovolené. Podpořit další daňové úlevy pro rodinu s dětmi (tj. nedělat nové dávky, ale podpořit ty rodiny, jejichž živitelé pracují). Lze se tak zaměřit na prosazování větší přístupnosti MHD, veřejné osobní dopravy či veřejných budov pro kočárky. Dále je vhodné zdůraznit, že jsou pro nás naprosto nepřípustné jakékoliv formy rodinného uspořádání, ve kterém by figurovali dvě matky, dva otcové apod. Je třeba omezit praktiky, diskriminující rodinu (např. fakt, že nesezdané páry mohou získat dvě hypotéky, rodina jen jednu). Je třeba se zaměřit na nespravedlivý daňový systém, kdy nepřímé daně dopadají zcela disproporčně na rodiny s dětmi.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.