Sociální demokraté označili postoj koalice za pokrytectví. Návrh ČSSD byl totiž v podstatě totožný s již dříve vypracovanými předlohami, vůči nimž měly výhrady především pravicové strany. Navrhovaná pravidla by podle nich umožňovala opozici permanentně vyvolávat referenda, vládě pak opakovaně předkládat v plebiscitu zákony, s nimiž neuspěla v parlamentu.
"Musím vyjádřit lítost, že vládní většina zamítla zákon na celostátní referendum. Musím zdůraznit, že pro zamítnutí hlasovaly především vládní strany. ČSSD je ale připravena usilovat o to, aby takovýto návrh byl prosazen. Musím se ale zeptat vlády zde přítomné, kdy bude předložen vládní návrh o referendu? Kdy vláda svůj návrh, o němž několikrát hovořila, dodá?," přihlásil se okamžitě po hlasování o slovo předseda poslaneckého klubu ČSSD Bohuslav Sobotka.
Vládní strany se totiž v koaliční smlouvě zavázaly předložit vlastní úpravu.
Kalousek: Bylo to tady jen rétorické cvičení
Z vládních lavic se zvedl kvůli odpovědi pro Sobotku jen ministr financí Miroslav Kalousek. "Zákon byl nekvalitní a tak byl zamítnut. Toť vše. Všechno ostatní tady bylo jen rétorické cvičení," podotkl k Kalousek.
Vládní výhrady vůči návrhu ČSSD ale bylo možné podle Sobotky odstranit při dalším projednávání sněmovnou. Předseda výboru pro veřejnou správu Stanislav Polčák (STAN) ovšem uvedl, že předloha by musela být komplexně přepsána s ohledem na podobu plebiscitu, který předjímá vládní programové prohlášení.
S obdobnou předlohou socialisté ztroskotali ve sněmovně naposledy před třemi lety, nezískali pro ni potřebnou ústavní většinu 120 hlasů. Stejný problém budou mít i nyní. Vyřešit by jim ho nepomohla ani podpora vládních Věcí veřejných, které o uzákonění referenda také usilují. I s komunisty mají totiž tyto strany ve sněmovně jen 106 poslanců.
Vládní strany podle koaliční smlouvy budou navrhovat, aby se předmětem referenda nemohly stát otázky lidských práv a svobod, otázky národní bezpečnosti, státního rozpočtu, finanční a daňové zákony, volby, personální otázky nebo případy rozhodované v soudním řízení. O referendum by muselo požádat nejméně čtvrt milionu občanů. Každý plebiscit by poté schvaloval parlament speciálním ústavním zákonem, který by mu předložila vláda. Podle návrhu koaliční smlouvy se má zákon o referendu vypracovat do dvou let. Sobotka již dříve uvedl, že vládní podmínky plebiscitu by prakticky znamenaly, že by se v Česku nikdy žádné referendum neuskutečnilo.
Čtěte také:
- Poslanci odhlasovali: Platy ústavních činitelů klesnou o pět procent
- Sněmovna schválila novelu o chovu starokladrubského koně
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
