Musí to být velký vnitřní boj, když ambiciózní politik prudce vyletí vzhůru a pak přijde nečekaný karambol, který ho postaví před rozhodování, zda se držet vydobyté pozice zuby nehty, nebo zda rezignovat a pak se snažit z podezření očistit. Před tímto dilematem se ocitl v posledních hodinách místopředseda ODS a ministr životního prostředí Pavel Drobil.

Kauzu podrobně sledujeme ZDE
PROFIL Pavla Drobila Hubil kůrovce i ekologisty. Ale jen chvíli
Dále: Jede v tom i Nečas, říká Pecina o kauze Drobil

Přitom se v kabinetu Petra Nečase ohřál jen půl roku, ale po čerstvě vypuknuté aféře s údajnou manipulací zakázek Státního fondu životního prostředí ohlásil, že na svou funkci rezignuje. „Mně vždy byla blízká politická kultura Francie a Velké Británie. V těchto zemích není v takové situaci jiná varianta než odstoupit," tvrdí pro ParlamentníListy.cz uznávaný lékař lidských duší Jan Cimický.

Ve Francii či Anglii to berou tak, že politik má čest a chce ji hájit

Znalec západní demokracie je navíc přesvědčen, že v politice by to tak mělo být vždy. „To je nejvhodnější řešení. Pokud se podaří z podezření očistit, do politiky se může vrátit," domnívá se milovník francouzské kultury. Je navíc přesvědčen, že rezignace nemusí být rovnou přiznáním viny. „Vždycky to tak část lidí bude vnímat, jiní to zase budou brát jako gentlemanské gesto," říká Cimický.

V pohledu veřejnosti na rezignaci politika vidí velký rozdíl mezi naší a vyspělou demokracií. „Ve Francii či Anglii o tom ten gentleman takhle neuvažuje. Lidé i média to berou tak, že má čest a že ji chce obhájit. Naopak pokud by ve funkci zůstával, tak by to bylo vnímáno, že se snaží ještě něco zakrýt," upozorňuje Cimický na rozdíly v uvažování u nás a v respektovaných demokraciích.