"Dnes proběhla první schůzka, debata trvala dvě hodiny a byla věcná. Stanovili jsme si mantinely, " zmínil k dnešní schůzce koalice s ČSSD ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil úODS). Zástupci stran podle něj celou záležitost kolem volby předali legislativní radě vlády a dalším právním expertům, kteří nyní budou ke způsobům volby hledat legislativní klíč.
Podle Pospíšila ale schůzka pomohla zúžit sporné body na tři témata. Shoda panuje na odvolatelnosti prezidenta a zástupci tří stran se budou bavit i o omezení pravomocí hlavy státu.
Návrhem na přímou volbu prezidenta se již zabývala vláda před 14 dny. Návrh dostali ministři na stůl od ministerstva spravedlnosti. Byli to tři varianty - jednu jednokolovou a dvě dvoukolové volby. Legislativní rada vlády doporučila přijmout volbu ve dvou kolech srovnatelnou s principem výběru senátorů. Nakonec vláda ale normu stáhla s tím, že se zástupci stran sejdou u kulatého stolu a to proto, aby se nalezla shoda s ČSSD. Právě s nimi by se mělo vyloučit, že přijetí zákona neskončí pod nějakou libovolnou záminkou při schvalování ve sněmovně nebo v Senátu.
Sociální demokraté ale nejsou proti zákonu jako takovému. Požadují však, aby změny ve volebním systému doprovázely ústavní změny v postavení a pravomocích prezidenta. ČSSD by však ráda podporovala dvoukolovou volbu hlavy státu.
ČSSD ustoupila od možnosti odvolatelnosti referendem
Poslanec Jeroným Tejc (ČSSD) k tomu dnes řekl, že strana již nebude trvat na změně pravomocí prezidenta, o nichž poslanci z ČSSD hovořili v minulosti. Má jít jen o určitý výčet změn, které by se měly týkat jmenování členů bankovní rady, funkcionářů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, omezení imunity a udělování milostí. Jde o ujasnění, zda prezident bude k tomu potřebovat souhlas například premiéra či ministra.
Od možnosti všelidové hlasování o odvolatelnosti ale ČSSD ustoupila. "Pro nás je důležité, aby v ústavě byla zakotvena odvolatelnost a aby všechny další věci byly řešeny ústavou," uvedl Tejc. Právě jeho strana se již začátkem února sešla s Věcmi veřejnými a shodla se na tom, že je třeba zorganizovat širší diskuzi.
"My navrhujeme australský model, tedy jednokolový způsob volby, jak navrhovala ODS," uvedla za Věci veřejné (VV) dnes poslankyně Karolína Peake. Podle ní by byly VV rády, kdyby se dodržel návrh vlády a nezasahovalo se do pravomocí prezidenta. "Abychom se mohli posunout u přímé volby dál," vysvětlila.
Zástupci ODS, TOP 09, VV a ČSSD se ale možná shodnou na tom, že kvůli porušení ústavy, či kvůli spáchání závažného trestného činu bude parlament moci zahájit proces odvolání hlavy státu, o kterém by rozhodoval Ústavní soud
ODS, TOP 09 a VV mají přímou volbu v koaliční smlouvě
Přímá volba hlavy státu je zakotvena v koaliční smlouvě ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Zatím se počítá s realizací přímé volby prezidenta v roce 2013. A kdo by rád v postu vystřídal Václava Klause? Například bývalý předseda vlády Jan Fischer. Ten to jako prvnímu médiu potvrdil právě ParlamentnímListům.cz. "Ano, uvažoval bych o tom," řekl.
O Fischerově kandidatuře:
- Přímá volba: Zřejmě Fischer a Zeman. ODS může překvapit
- Fischer zpět na Úřadu vlády. Potvrdil, že chce být prezidentem
O čem Fischer ale pochybuje, je politická moc. "O přímé volbě prezidenta se totiž pořád mluví, ale ještě nikdy parlamentem neprošla. Politici se k té variantě hlásili několikrát, ale nikdy se z různých důvodů nepodařilo najít potřebnou většinu ani vůli se na tomto způsobu volby dohodnout. Teď je potřeba počkat, jak se situace vyvine, ještě máme hodně času před sebou," uvedl později Fischer v rozhovoru pro jiné médium.
SLEDUJEME téma Přímá volba prezidenta
Po nejvyšší státní funkci také pošilhává expremiér a předseda ČSSD a expředseda Strany práv občanů Miloš Zeman. Ani on ale nevěří, že k tomu dojde. "Kapři si rybník nevypustí," poznamenal pro server Týden.cz.
Zájem kandidovat už projevili i místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, ekonom Jan Švejnar a šéfka Suverenity Jana Bobošíková. Nevyloučila to ani předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová.
Současná pravidla volby prezidenta
Navrhovat kandidáta na prezidenta může nejméně deset poslanců nebo deset senátorů. Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který na společné schůzi obou komor parlamentu získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů.
Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a všech senátorů, koná se do čtrnácti dnů druhé kolo volby. V tom je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.
V případném třetím kole je zvolen ten z kandidátů druhého kola, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů dohromady. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby. Společné schůzi zákonodárců podle ústavy předsedá šéf Poslanecké sněmovny.
Čtěte také:
- Véčka rokovala s ČSSD. Kvůli přímé volbě prezidenta
- Prezident s pravomocí klást věnce. Takový může vzejít z přímé volby
- Zeman čeká, až ho nominujete na Hrad. Na zrádce nezapomněl
- Němcová prezidentkou? Uvidíme, jak budu při síle, říká
- Tejc k přímé volbě prezidenta: Ať vláda projednávání zákona přeruší
- Tady jde o kšefty. Přímá volba prezidenta nejspíš nebude, hlásá Pehe
- Analytik nechápe jízlivý útok na Karla Gotta v Partii na Primě
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
