Možnost vykázat pachatele domácího násilí z bytu využívá policie poměrně hojně. Za čtyři roky, po které může toto opatření používat, jej použila už ve 3377 případech. Klíče přitom podle informací Bílého kruhu bezpečí agresorům odebrala v 1058 případech.
Domácí násilí patří v Česku mezi trestné činy od června 2004. Vykázat na deset dní z domova lidi, kteří ubližují svým blízkým, smí přitom policie od ledna 2007. Chrání tak ohrožené osoby před případnými dalšími útoky. Obětem pak pomáhá 15 intervenčních center.
Vykázaných je čím dál víc
Počet lidí, kteří byli z domova vykázáni, se rok od roku zvyšuje. Nejméně jich podle databáze Bílého kruhu bezpečí bylo v roce 2008. Tehdy bylo z bytu za účasti policie vyprovozeno jen 679 osob.
Podle odborníků za tím není ani tak to, že by Češi a Češky v loňském roce byli agresivnější a víc své blízké týrali a deptali. Za vyššími počty může být i to, že policisté mají s vykázáním větší zkušenosti a dokážou nebezpečí přesněji vyhodnotit.
Policie může násilnické lidi vykázat na deset dní z domova i bez souhlasu těch, které ohrožují. Dodržování opatření musí také na místě několikrát zkontrolovat. Soud může desetidenní dobu "viníkovi" prodloužit a zakázat mu i přibližovat se k obětem. Ty o to ale musejí požádat.
Odchod z bytu jako prevence
Zástupci organizací na pomoc obětem a autoři zákona opakovaně uvedli, že vykázání není trest pro násilníky. Má působit preventivně a chránit ohrožené osoby před dalším útokem.
Pracovníci intervenčních center ale připomínají, že domácí násilí nemusí být jen fyzické. Může být i psychické, sexuální či ekonomické. Neodehrává se také jen mezi partnery, ale i mezi rodiči a dětmi či mezi prarodiči a vnoučaty.
"Nejde o vzájemné napadání, ale o opakované, dlouhodobé a stupňující se násilí jednoho člena rodiny vůči druhému," tvrdí třeba Asociace pracovníků intervenčních center. Podle ní se domácí násilí dotýká každé páté rodiny v Česku.
Více čtěte:
Paroubek: Politici problémy domácího násilí přehlížejí
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jas
