„Budeme mít silnější pozici. Tím, že získáme hlasovací právo, tak členská země v Radě na multilaterální úrovni, nebo-li úrovni OSN, ale všech dalších regionálních skupin, se bude moci snažit, buď úspěšně, nebo neúspěšně, ovlivňovat vývoj v lidskoprávní tématice, " vysvětlila k tomu pro Český rozhlas Janina Hřebíčková z ministerstva zahraničních věcí:
Důležité je ale během probíhající kampaně zaujmout projekty a plány. Právě ty nám totiž mohou pomoci zvítězit nad konkurenční Gruzií a Rumunskem. Podle Hřebíčkové ale Gruzií a Rumunsko nesmíme podceňovat.
„Myslíme, že v této fázi bychom k tomu měli mít víc co říct než třeba Gruzie, která ještě potřebuje získávat spoustu zkušeností. Ale třeba si to jiné státy z jiných regionálních skupin nemyslí, třeba bude naopak většina, která zvolí Gruzii nebo Rumunsko právě z těchto důvodů, abychom tam my nebyli moc slyšet a vidět," dodala Hřebíčková.
Jasno ale bude až v květnu
Rozhlas připomíná, že Česku může pomoci osobnost Karla Schwarzenberga. Má už totiž zkušenosti s vedením podobné instituce - v letech 1984 až 1989 totiž vedl Mezinárodní helsinský výbor pro lidská práva.
Sám Schwarzenberg je ale skeptický. „My v našich dějinách jsme byli vždycky schopní něco pokazit, v tuto naší schopnost jsem vždycky věřil. Ale my na tom budeme pracovat, aby se to podařilo," řekl kdysi Schwarzenberg.
Výsledek hlasování bude znám až v květnu - na zasedání Valného shromáždění, které se uskuteční v sídle OSN v New Yorku.
Čtěte také:
- Politici souhlasí s Klausem. Reforma Rady bezpečnosti je potřebná
- Prezident Klaus: Musí se reformovat Rada bezpečnosti, aby odrážela realitu počátku 21. století
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
