Celý text:
- Klaus: Malá česká hilsneriáda aneb další případ diktatury politické korektnosti
- Revue Fragmenty: Rozhovor s L. Bátorou, který měl, ale nesměl vyjít v MF DNES
Naopak prezident se zřejmě proti Nečasovi vymezil, když napsal: „V posledním týdnu několik českých novinářů, a spolu s nimi i někteří politici, k šoku mnoha z nás dokonce i z pravé strany politického spektra, vyvolali kauzu Bátora, která mne hluboce zneklidňuje".
Nečas míní, že prezident má právo na názor
Klaus Nečase přímo nezmínil, ale premiér je nejvýznamnější osobností pravice, která se proti Bátorovi postavila, čili je dost pravděpodobné, že Klaus takto kritizuje Nečase. Serveru ParlamentníListy.cz to potvrdili i lidé blízcí prezidentovi.
"Jde o osobní názor pana prezidenta Klause, na který má právo a předseda vlády ho nebude nijak komentovat," reagoval Nečasův mluvčí Jan Osúch na dotaz redakce pro premiéra, zda v prezidentově vyjádření nespatřuje kritiku své osoby a zda jeho odpor ke jmenování Bátory nejhorší vztahy mezi ním a prezidentem.
- TÉMA Bátora
Lži a manipulace
Prezidentův vicekancléř Petr Hájek je ještě o poznání ostřejší než prezident. "Případ Bátora", neboli "malá česká hilsneriáda", jak ji popsal prezident ve svém vyjádření, je podle něho zvláště odporným příspěvkem mediálního a politického mainstreamu na zbytky autentické české pravice.
"Lži, mystifikace, manipulace veřejnosti. Skandalizace mimořádně vzdělaného člověka pevných světonázorových, mravních a politických zásad. Ladislav Batora nejenže samozřejmě nedostal šanci se bránit nařčením vycucaným z prstu. Byl onálepkován, společensky a profesionálně lynčován, protože se málem stalo, že by mezi havlistické legie všech odstínů pronikl do státní správy český vlastenec a pravicový 'exot'. Husákovská normalizace se vším všudy. Včetně požadavku na odvolání ministra, který nositele 'pravicové úchylky' chtěl odvážně zaměstnat," uvedl exkluzivně pro ParlamentníListy.cz Hájek.
Reakce politiků:
Liška (SZ): Klausův coming out
Marksová-Tominová (ČSSD): Klausova politická korektnost
Nečas si zbaběle přisadil, míní Hájek
"Že ten hon organizuje Bakalův Respekt, nebo jeho takzvaná Česká televize, respektive v mimořádně odpudivém kádrováckém výslechu ministra Dobeše moderátor zvaný Železný - to je v rámci standardu havlistické školy. Že se k tomu přidají svazáci z Mladé fronty - Ondřej Šťastný vyláká z pana Ladislava Bátory rozhovor, který neotiskne, ale použije z něj, co se hodí pro obraz třídního nepřítele - to je v rámci téhož paradigmatu také standard. Ale že premiér Petr Nečas - šéf strany, která se po Topolánkově deratizaci začínala opět sem tam tvářit pravicově - spěchá a v politicky korektní hilsneriádě si přisadí a zbaběle zapěje s novinářským davem Zabte ho!, to je mimořádně poučná novinka, kterou tato kauza odhalila v pravý čas," dodal Hájek.
"Po kanonizaci pana Michálka a jeho příkladných fízlovských metod a po vzorném lynči pana Bátory za jeho odpor k renesanci bolševismu v rámci (jak to, že ještě nezakázaného?) sdružení D.O.S.T. směle k dalším vítězstvím socialismu!" uzavřel Hájek.
Klausovy teologické posudky nebudu komentovat, říká Halík
Klausovci v ODS hájí Bátoru
Podobné stanovisko jako prezident Klaus má i europoslanec Ivo Strejček, který mu v minulosti dělal mluvčího. Strejček je však současně ideově i politicky velice blízký Petru Nečasovi.
„Jsem otřesen mediálním útokem na pana Bátoru - za názory, které obhajuje. Protestuji proti mediální popravě pana Bátory za jeho smýšlení a ideje. Jde například o zprávy na Primě, kde byl nepřímo označen za neonacistu. To, že má vybudované a vyhraněné názory na současnou evropskou integraci či politicky nekorektní pohled na vývojové tendence ve společnosti, je pro mainstreamovou skupinu českých médií záminkou pro jeho označení jako člověka s "fašistickými" sklony," řekl ParlamentnímListům.cz europoslanec Ivo Strejček.
„Tak tedy i já říkám: i já jsem protestoval proti Lisabonské smlouvě, považuji ji za krok k omezení evropské prosperity a ohrožení tradičního evropského liberálního řádu a nejsem proto fašista! Pro obhajobu svobody člověka nesmí být nikomu odepíráno právo výkonu zaměstnání či účasti na politickém životě země. Proti tomu potestuji," dodal Strejček, který několikrát podpořil odpor Bátorovy Akce D.O.S.T. proti Lisabonské smlouvě.
Drobil: I já vím, co to je mediální poprava
Své negativní zkušenosti s médii má i exministr a místopředseda ODS Pavel Drobil. „Souhlasím naprosto s prezidentem Klausem v tom, že média mají obrovskou moc ukázat na někoho prstem a takového člověka v uvozovkách popravit. V naší společnosti - i díky historické zkušenosti - bychom měli být opatrní na jakékoliv projevy autocenzury pod pláštíkem vyjadřování takzvaných politicky korektních názorů," řekl ParlamentnímListům.cz Drobil.
„Pokud se v této souvislosti pana Bátory týče, osobně jej neznám a proto se jen těžko mohu vyjádřit k jeho nominaci na post náměstka ministra školství. Kandidatura za Národní stranu mně osobně vadí. Bál bych se ale jedné věci - a teď odhlížím od pana Bátory - aby člověk, který například vysloví kritické názory tu k Evropské unii, tu k teorii globálního oteplování, byl automaticky kýmkoliv stigmatizován a nálepkován. Jsem i z vlastní zkušenosti obezřetný ke všem kampaním s černobílou optikou," dodal Drobil.
„Jedná se o mediální hon na člověka s názory, které jsou nepohodlné některým novinářům. Není to věc, kterou bych podporoval," řekl redakci europoslanec ODS Hynek Fajmon, který ale nechtěl komentovat postoj Petra Nečase k celé věci.
ODS byla v kontaktu s Národní stranou
Věc je ještě o něco pikantnější, neboť sama ODS s Národní stranou v minulosti v kontaktu byla. Tehdejší předseda ODS Mirek Topolánek se sešel s tehdejší předsedkyní nyní již zaniklé Národní strany Petrou Edelmannovou 11. srpna 2005.
„Po volbách bude Národní strana jedním z mála možných partnerů ODS a jediným, který to dnes přiznává. Vážíme si přijetí u předsedy ODS a věříme, že výsledky parlamentních voleb a následující dny povolební odpoví lépe než my, na otázky otevřené i skryté," pochvalovala si tehdy Národní strana po schůzce. Tehdejší místopředseda ODS Nečas ale před lety Topolánka k rezignaci nevyzval.
Podle Jocha se média nechovala fér
Premiérův poradce pro zahraniční politiku a lidská práva Roman Joch do určité míry souhlasí s tím, že podobně jako v jeho případě i u Bátory se jednalo o mediální kampaň. Vidí však jisté rozdíly.
„Je to podobné. Rozdíl je v tom, že program Národní strany, když za ní kandidoval Ladislav Bátora, byl objektivně problematický. Byl to program, který stavěl záměrně občany proti občanům. Je z toho důvodu pochopitelné, že někteří lidé na pana Bátoru reagovali hyperalergicky. Celkově byl ale ten postoj proti němu nefér, protože se to nakonec netýkalo jeho osoby a jeho názorů, ale byla to takzvaná vina na základě sdružování, „guilty by association" se tomu říká v angličtině. Tedy je obviňován za to, že kandidoval za nějakou stranu, aniž by mu někdo vytkl nějaký skutek. V tomto smyslu se k němu většina českých médií zachovala nefér," řekl redakci Joch.
Toho poněkud zarazilo, že si ministr Dobeš nepředjednal nominaci Bátory s koaličními partnery, neboť se podle něho jedná o politickou funkci. Podle Jocha jde možná o určitý symptom nováčkovství či nezkušenosti.
Politicky korektní fanoušek Orlíku
Postoj k Bátorovi vyvoval pnutí také u lidovců. Mladí křesťanští demokraté ho nejprve podpořili, pak ale své prohlášení stáhli. Sám předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek z MKD vystoupil. "Podpora Bátorovi byla poslední kapka. Organizace je příliš radikalizovaná a spolupracuje s lidmi z krajní pravice," řekl Týdnu.cz Bělobrádek. Sám se však dříve přiznal, že poslouchal skinheadskou nacionalistickou skupinu Orlík.
„Pro ČSSD je nepřijatelné, aby ve vysoké státní funkci působil člověk, který nemá pro výkon této funkce žádné odborné předpoklady a jediným kritériem pro jeho obsazení jsou zřejmě osobní vazby s ministrem Dobešem. Je nepřijatelné, aby takto extremisticky vyprofilovaný politik měl mít na starosti vedení rozpočtu školství nebo například čerpání peněz z evropských fondů," uvedla stínová ministryně školství ČSSD Vlasta Bohdalová.
Odborník na pravicový extremismus Miroslav Mareš charakterizoval Národní stranu, za níž Bátora kandidoval, ale nebyl jejím členem, takto: „Subjektem, jehož zařazení mezi ultrapravicové subjekty je sporné (přinejmenším na základě jeho programových tezí), je však Národní strana, která takto někdy bývá označována v médiích...Je ji tedy možné charakterizovat jako euroskeptickou radikálně pravicovou stranu, která ovšem není extremistická."
Související:
Foto: Jan J. Vorka
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
