Ústavní soud (ÚS) zrušil balíček sociálních škrtů, ale dal vládě šanci k jeho novému přijetí správným způsobem. Zrušení začne platit s uplynutím posledního dne letošního roku, fakticky tedy od 1. ledna 2012. Do konce roku se na škrtech v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí nic nemění.
ÚS dal tak za pravdu návrhu ČSSD, podle kterého vládní většina prosadila v parlamentu škrty neústavním způsobem. Napodruhé musí být procedura v pořádku.
Ke zdůvodnění nálezu Ústavního soudu ZDE
- Peake (VV): Ústavní soud nám dal čas na nápravu, což je fér
- Hašek: Tým repetenta Nečase dostal nedostatečnou
Musí být jasné, jaké konkrétní nebezpečné důsledky hrozí
Podle ÚS jde o závažný zásah, který může poškodit práva opozice a relativizovat demokratické principy. Proto lze k vyhlášení stavu legislativní nouze sáhnout jen za výjimečných okolností.
Vyhlášení legislativního nouze musí být podle ÚS navíc podloženo skutkovými stavy, nikoliv jen předpoklady. "Za mimořádnou okolnost (posuzováno prizmatem ústavních principů) je možno považovat jen takovou okolnost, která se zjevně vymyká běžnému průběhu politických procesů vnitřních i vnějších, anebo může jít o okolnost, kterou představují přírodní katastrofy," uvedla Wagnerová.
Musí být přitom jasné, jaké konkrétní nebezpečné důsledky hrozí. ÚS nepřímo vyzval Poslaneckou sněmovnu, aby zvážila novelizaci svého jednacího řádu v ustanoveních, která upravují vyhlašování stavu legislativní nouze. Kvůli dnešnímu nálezu již zřejmě vyhlašování tohoto stavu tak proto nebude pro většinu v parlamentu tak snadné, jako dosud.
Ústavní soudci nebyli jednotní
Odloženou platnost zrušujícího nálezu Ústavní soud odůvodnil hrozbou "negativních důsledků", které by nastaly při okamžitém zrušení normy. Vláda hovořila především o možných velkých ekonomických škodách, jež by mohly vyústit až ke zhoršení ratingu Česka u nezávislých agentur. ÚS upozornil na to, že pokud vláda nestihne prosadit škrty znovu, obnoví se od začátku roku 2012 právní stav platný před sporným balíčkem škrtů.
Ústavní soudci nebyli při rozhodování jednotní. Odlišná stanoviska k nálezu zaujali Stanislav Balík, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecka, Jiří Mucha a Michaela Židlická, uvedl ÚS v tiskové zprávě. Zatím není zřejmé, zda jednotliví soudci nesouhlasili s celým nálezem, nebo například jen s částí argumentace.
Balíček škrtů v sociální oblasti podle vlády umožní úspory více než 23,5 miliardy korun a pomůže při snižování schodku státního rozpočtu. Zákon provádí řadu změn v oblasti nemocenského pojištění, státní sociální podpory a státní politiky zaměstnanosti. Jde například o nemocenskou, rodičovský příspěvek, sociální příspěvek, porodné a příspěvek na péči. Ústavní soud kvůli zákonu vyslechl jako svědky premiéra Petra Nečase a předsedkyni sněmovny Miroslavu Němcovou (oba ODS).
Kalouska rozhodnutí nerozhodilo
"Rozhodnutí Ústavního soudu se nám může stokrát nelíbit, ale musíme ho respektovat a my ho budeme respektovat," reagoval pro ParlamentníListy.cz bezprostředně pro vynesení „rozsudku" ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Podle něj nicméně dopady na státní rozpočet rozhodnutí soudu mít nebude.
Související:
„Vláda má dostatek sil a kapacit, aby rozhodnutí soudu naplnila do konce letošního roku, aníž by to mělo dopad na státní rozpočet," dodal Kalousek.
Přehled významných změn platných od začátku letošního roku obsažených ve vládním balíčku úspor v sociální oblasti:
| 1. Nemocenská se vyplácí po celou dobu nemoci ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu. Předtím se procento zvyšovalo po 30. dni nemoci na 66 procent, po 60. dni na 72 procent. |
| 2. Stát nemocenskou proplácí až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, namísto předchozího 15. dne. Zaměstnavatelé tak proplácejí o týden navíc. Opatření bude platit tři roky. |
| 3. Sazba pojistného na sociální zabezpečení je pro zaměstnavatele zachována na 25 procentech (nebyla snížena na 24,1 procenta). |
| 4. Zaměstnavatelé si nemohou odečíst polovinu náhrady mzdy poskytnuté za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény od pojistného na sociální zabezpečení, které má zaměstnavatel odvádět. |
| 5. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) si může určit vyšší měsíční základ pro odvod pojistného na nemocenské pojištění, než odpovídá jejím příjmům, jestliže si určí měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění minimálně ve stejné výši nebo vyšší. |
| 6. Zaměstnavatelé do 25 zaměstnanců se mohou přihlásit do zvláštního systému placení pojistného na nemocenské pojištění se sazbou pojistného o jeden procentní bod vyšší (z 2,3 procenta na 3,3 procenta). Díky tomu si mohou odečíst z pojistného polovinu z náhrady mzdy vyplácené za dočasné pracovní neschopnosti. |
| 7. Maximální vyměřovací základ pro placení pojistného na sociální zabezpečení zaměstnanci a OSVČ zůstává na úrovni roku 2010, což je 72násobek průměrné mzdy. |
| 8. Omezení výplaty sociálního příplatku pouze pro rodiny, kde jeden rodič pečuje o dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené či dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě. Dále náleží rodinám, kde alespoň jeden z rodičů pečující o dítě je dlouhodobě těžce zdravotně postiženým nebo je sám nezaopatřeným dítětem a je současně dlouhodobě zdravotně postiženým nebo dlouhodobě nemocným. |
| 9. Změny v pobírání rodičovského příspěvku ve čtyřleté variantě. Celková vyplacená částka se sjednotila s dvouletou variantou na 216.600 korun. Současně došlo ke zkrácení lhůty, ve které si rodič může zvolit tříletou variantu pobírání rodičovského příspěvku z 21 měsíců na 9 měsíců věku dítěte. U čtyřleté varianty tak byla zkrácena doba, po kterou rodič pobírá 7600 korun. Od desátého měsíce do čtyř let věku dítěte rodiči v případě čtyřleté varianty náleží 3800 korun. |
| 10. Porodné se vyplácí pouze za první narozené dítě výhradně těm rodinám, jejichž příjem nepřesáhne 2,4násobek životního minima. |
| 11. Přibylo důvodů, ze kterých je možné agentuře práce odejmout povolení ke zprostředkování zaměstnání. |
| 12. Lidé registrovaní na úřadu práce nemohou pobírat dávky a současně pracovat, jak tomu bylo v minulosti ve vybraných případech. |
| 13. Lidé, kteří odejdou ze zaměstnání po dohodě se zaměstnavatelem či na vlastní žádost, mají nárok pouze na nižší podporu v nezaměstnanosti, ve výši 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. |
| 14. OSVČ má nárok na překlenovací příspěvek, pokud není registrována jako uchazeč o zaměstnání. |
| 15. Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí až po uplynutí doby, která odpovídá vyplacenému odstupnému nebo odchodnému. |
| 16. Příspěvek na péči se v prvním stupni snížil z 2000 na 800 korun měsíčně. |
| 17. Vláda může nařízením stanovit okruh zaměstnanců, se kterými bude možné sjednat smluvní plat, a to mimo stanovené platové tarify pro platové třídy a platové stupně. |
Čtěte také:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
