To, že nerovnost mezi lidmi není ničím novým, není třeba rozebírat - lidstvo provází od samých počátků.
"Od pádu komunismu si i u nás opět začali lidé intenzívně uvědomovat sociální nerovnosti, o kterých se v těch předcházejích letech nehovořilo. Ovšem nyní si to uvědomují jinak a v jiných kontextech," řekl pro ParlamentníListy.cz sociolog Jan Hartl. A kontexty přilížil.
Čtěte také:
Matka dětí na vozíku: Vezmou mi 12 tisíc měsíčně, budeme živořit
Optimista Kalousek: Šťastná to země. Nikdo nemá hlad
"Propast se prohlubuje kvůli tomu, že lidé vnímají to, jak vláda dokáže či nedokáže obhájit své kroky - třeba i úsporné. Jak dokáže vysvětlit vztah mezi efektivitou a rovností. Když se to ale nedaří, a to je případ Česka, lidé přestávají věřit v budoucnost a začínají volat po větší rovnosti," uvedl dále možné důvody trendu Hartl. Podle něj má na všem vliv nešikovnost, se kterou se snaží současná vládní koalice argumentovat v případě reforem - zdravotní i důchodové.
Čtěte také:
Kalouskovi hrozí velké potíže. To bude průšvih, varuje ekonomka
"Lidé prostě nevěří v budoucnost, a tím se jejich frustrace prohlubuje. Navíc chybou současných politiků je, že si zřejmě myslí o lidech, co chodí po ulicích, že jsou hloupí, protože nechtějí vsázet na budoucnost. To ale není pravda. Jen však ti lidé ztrácejí důvěru v to, že ta jejich sázka na budoucnost bude mít nějaký efekt, pokud vnímají situaci a všechny ty velké finanční průšvihy ve státu," doplnil dále Hartl.
To, že se pak lidé dozvídají z médií, že zatímco oni jsou vyzývání k úsporám, i když žijí z několika tisícovek a ve státní sféře jsou vypláceny statisícové odměny, hrozící nenávist mezi jednotlivými příjmovými skupinami, ještě prohlubuje.
Čtěte také:
Bují tu šlendrián, proto lidé nechtějí utahovat opasky
"Problém se stává o to palčivější, že lidé vidí, jak na sebe útočí mezi sebou politické bloky, jak na sebe neustále vytahují z politických skříní kostlivce v podobě různých kauz, z kterých je patrné, jak se plýtvá na různých místech penězi a že bují ve státní sféře šlendrián. Není tedy divu, že se pak lidé ptají, proč oni si mají utahovat opasky, když ta vůle není se zhora. To, že lidé cítí, jak tato společnost není fér, je vinou státní sféry," dodal dále sociolog Hartl pro ParlamentníListy.cz.
Stát by měl používat regulátory pro udržení alespoň základní stability
Druhá z oslovených socioložek, Jiřina Šiklová, připomněla, že rozdíly mezi chudými a bohatými odjakživa vedly k nenávisti a později i třídnímu boji.
"Aby to nenarůstalo, měl by však tyto trendy sledovat stát a udržovat alespoň určitou rovnováhu nějakými regulátory, které by pomáhaly alespoň těm nejslabším sociálním vrstvám," řekla pro ParlamentníListy.cz Šiklová.
Jako příklad toho, kdy se jasně projevila mezi Čechy negativita těchto vztahů, uvedla protesty lékařů z počátku roku. "Tehdy se ukázalo v plné míře to, jak málo jsou lidé u nás ochotní připustit, že si někdo může dobře vydělávat zaslouženě. A obejvovaly se názory, že všichni máme stejné žaludky, tak proč má mít jeden osmdesát tisíc a druhý jen deset tisíc korun," shrnula Šiklová.
Neúplné rodiny na tom budou zle -a šance těmto dětem se snižují
Lucie Asenová, předsedkyně Asociace neúplných rodin, vnímá z pohledu své činnosti, tento problém také velmi intenzivně.
"Tento stát, zdá se, nechce vůbec pomáhat těm slabším. Vždyť co je to, když se nakonec ukáže, že v rámci reforem a jejich kompenzací, kterými se ohání vláda, budou slevy na dani dostávat jen ti rodiče, kteří žijí v úplné rodině a nikoli samoživitelé, kterých je v zemi velká skupina? To je jeden příklad za všechny ... Pozoruji na lidech, kteří tvoří tyto neúplné rodiny a je jedno zda s otcem či matkou, rezignaci i paniku z budoucnosti zároveň. Obávají se toho, co bude," uvedla pro ParlamentníListy.cz Asenová, která se snaží vytvořit politickou debatu i tlak na to, aby nedocházelo k další devastaci této sociální skupiny obyvatelstva.
Čtěte také:
Svinstvo! Styďte se, zbabělci, křičela u Jílkové samoživitelka na ministra
"Vždyť stát těmto lidem snižuje životní úroveň, tím, že jim očesává finanční dávky. V důsledku toho dojde k tomu, že děti z těchto rodin nebudou moci dále studovat a zamezí se tím tak v nejbližší době tomu, aby se lidé ze slabších sociálních poměrů podíleli na chodu tohoto státu - což bude katastrofické, poněvadž pohled lidí pocházejícíh z bohatých vrstev bude zkreslený," varuje dále Lucie Astenová.
Lidé necítí, že mají stejné podmínky, v tom je háček
Podle Tomia Okamury, viceprezidenta Asociace cestovních kanceláří a úspěšného podnikatele, je třeba mít na paměti vždy, když k debatě o propasti mezi chudými a bohatými dojde, to, že v tržní ekonomice si nemohou být nikdy všichni lidé rovni.
"Ale pokud lidé cítí, že jim stát za daně, které odvádějí, zaručují služby a bezpečí, většinou nenávist mezi jednotlivými vrstvami obyvatelstva nenarůstá. Ale když vidí, jak se stát rozkrádá a není na důchody ani na základní lékařské ošetření, i když si všichni jsou povinni platit nemalé částky do zdravotního pojištění, pak je rostoucí nenávist, bohužel, pochopitelná," uvedl Okamura ParlamentnímListům.cz. Podle něj je problém v tom, že lidé necítí ani to, že mají všichni rovné podmínky a příležitosti, a to frustraci ve společnosti také prohlubuje.
Závist zdržuje
"Jak se mají lidé smiřovat s tím, že vidí, jak někdo tuneluje, rozkrádá miliony, či dokonce miliardy a zůstane nepotrestán, zatímco oni, když dluží pár set či tisíc korun, přijde na ně exekutor a je schopný jim sebrat byt? Pokud by měli lidé důvěru ve stát, že jim zajistí spravedlivé podmínky, změnily by se tu nálady, o tom jsem přesvědčen," doplnil dále Tomio Okamura pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
Modré poslankyně to neplatičům spočítají. Na hotovost zapomeňte
Na otázku, zda i jemu, jako úspěšnému podnikateli, lidé často závidí, však odpověděl poměrně překvapivě. "Víte, lidé znají můj příběh, nepodezírají mě z toho, že jsem někde něco nakradl, proto se skutečně se závistí nesetkávám. I když vím, že je v Česku hodně rozšířená. Pokud mi někdo závidí, asi mi to neřeknou," svěřil se Okamura. A uzavřel: "Závist zdržuje. Pokud si i tady lidé přestanou závidět a budou se dívat dál, bude to cesta k pokroku."
Dvě třetiny Čechů poukazují na rostoucí napětí
Průzkum agentury STEM v minulém týdnu přinesl informace o tom, že dvě třetiny občanů se domnívají, že u nás panuje silné napětí mezi bohatými a chudými. Stejně velká část Čechů vnímá silné napětí mezi vedením podniků a organizací a jejich zaměstnanci. Napětí mezi bohatými a chudými i napětí mezi vedením a zaměstnanci označuje v současné době jako velmi nebo poměrně silné 68 procent procent občanů.
Čtěte také:
Odbory: Jen bohatí budou zdraví. Vy, chudí, asi zemřete
Průzkum: Nenávist roste. Mezi pravicí a levicí, firmami a zaměstnanci
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
