Kdo ví, kde by v neděli slavil Václav Klaus své sedmdesátiny, kdyby došlo na plán bývalého prezidenta Václava Havla. Ten ho chtěl odstranit z první polistopadové vlády a na Hradě to konzultoval s tehdejším ministrem práce Petrem Millerem. „Vašku, já myslím, že v tomhle nenarazíš. V tomhle jsme ve vládě zajedno. Nevím sice, jak Vláďa Dlouhý, ale jinak myslím, že se to dá hravě ustát a zdůvodnit," opakuje Miller v rozhovoru pro časopis Týden, co Havlovi tehdy řekl.
Na Havlův záměr šoupnout Klause do banky ale nedošlo, i když už tehdy Havla jeho budoucí nástupce pěkně štval. „Klaus se zrovna vrátil z Ameriky a byl na všech fotkách, všude strkal hlavu. Havel říkal: ´Člověče, podívej se na toho chlapa. Ať ho postavíš kamkoli, on tam tu hlavu vždycky strčí.´ Bylo už tehdy prostě jasné, že Klaus končí," říká Miller a o to víc byl překvapen, že k tomu nedošlo. „Vašek Havel něco chtěl, ale nikdy to nedotáhl do konce," dodává.
Mluvit o demografické křivce umí každý trouba
Na Klause jako ministra financí vzpomíná jeho bývalý kolega ve vládě i v souvislosti s důchodovými fondy. „Kam se poděly přebytky, které ty důchodové fondy měly? Vždycky se vytočím, když si vzpomenu, jak si třeba Klaus ty přebytky, které byly, přisvojoval. Proto on se tak šíleně bránil tomu, aby se peníze na důchody oddělily od státního rozpočtu. Nemohl by s nimi manipulovat," vysvětluje exministr práce.
Vůbec přitom nesouhlasí s tím, že je nutná důchodová reforma. „Jediné, co je tady jasné, je demografická křivka. To ano. Ale tohle my jsme říkali už v roce 1989. A umí to říct každý trouba. Podle mě jsou potřeba některé úpravy, ale žádné další pilíře nepotřebujeme. Možná by stačilo znovu oprášit penzijní fondy, které se nedotáhly," míní Miller.
Nynější ministr práce není mezi lidmi vůbec vidět
Zatímco on jako člen vlády neustále chodil mezi lidi a neustále s nimi mluvil, nynější politici se podle něj chovají nadřazeně. „Jen se podívejte na Drábka. Ten přijde do vlády a drží v ruce důchodovou reformu. To tedy musí být génius, protože to se nepovedlo ani profesoru Tomešovi, který se tím zabývá dvacet let," připomíná Miller své někdejšího náměstka Igora Tomeše, nyní profesora Katedry sociální práce FF UK.
Na ministru práce Jaromíru Drábkovi mu vadí, že není mezi lidmi vidět a že nekomunikuje s odbory a nechává to na premiéru Petru Nečasovi. „Ani si neumím představit, že by Drábek jel do nějaké fabriky, tam se postavil před lidi a řekl: ´Heleďte lidi, já jsem Drábek a jdu za vámi s touhle myšlenkou. Proti mně stojí takový a takový názor odborů, pojďme o tom mluvit," vidí Miller velký rozdíl mezi svým působením ve funkci a jeho nástupcem.
Nejde jen o většinu v parlamentu, ale i ve společnosti
„Není možné srovnávat začátek devadesátých let s dneškem, to je úplně jiný kontext, lidé byli ochotni změny přijmout. Ale tahle vláda opravdu selhala při komunikaci s lidmi. Nedokázala jim reformy vysvětlit, a to na všech úrovních. Ale to neplatí jen pro ministra Drábka, ale celou vládu," reaguje na Millerova vyjádření pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Karel Hvížďala.
Ten má navíc ze svého dvanáctiletého působení v německém exilu zcela jiné zkušenosti s komunikací politiků. „Čeští politici se vůbec nenaučili pravidla vyjednávání. V zahraničí si staví mantinely, kam až mohout jít. Existuje i mechanika dohadování. Tady se rozhoduje příliš autoritativně. V demokracii nejde o to získat jen většinu v parlamentě, ale i ve společnosti, jinak se to proti vládě obrátí," domnívá se Hvížďala.
Premiér se radí s Klausem a Kalousek byl věčně v Chemapolu
Ze současných politiků zklamal Millera i premiér Nečas, který podle něj, spíše než by byl nadán novými myšlenkami, jen přibírá kila. „Je to takový zvláštní premiér. Neumím si představit, že by tímto způsobem jednal Čalfa. To byl pan premiér! Ale ten Nečas ... Ten pořád tak nějak zezadu ... A furt se radí s Klausem, jestli teda jo, tatínku ... Je to podivný," upozorňuje Miller.
Na nynějšího ministra financí Miroslava Kalouska vzpomíná z devadesátých let jako častého návštěvníka Chemapolu tehdejšího šéfa Václava Junka. „Potom se na jednání Chemapolu, kterého jsem se jako ředitel řízení lidských zdrojů účastnil, některé věci ... upřesňovaly. Jak se postavit k některým důvodům návštěvy například pana Kalouska. Jestli Junek něco poslal, nevíme. Ale informace o kmotrovských darech, které se dnes objevují, to není samozřejmě nic nového," tvrdí Miller.
Šlo jen o sponzorský dar na Dny lidí dobré vůle na Velehradě
„Nevím, čemu pan Miller říká časté návštěvy, ale já byl v Chemapolu všehovšudy jednou, když jsem byl žádat o sponzorský dar na Dny lidí dobré vůle na Velehradě," reaguje pro ParlamentníListy.cz ministr financí Kalousek. „Hovoří-li o tom, že se na vedení museli stavět k důvodům mých návštěv, obávám se, že mluví pořádně z cesty," dodává Kalousek.
Že by lidé po zveřejnění takových vzpomínek změnili na nynější politiky názor si ale vůbec nemyslí mediální expert Karel Hvížďala. „Vytahování denunciačních zpráv je tolik, že jedná překrývá druhou. Lidé se od těch drbů odvracejí. Navíc když to je na verbální úrovni, tedy že někdo byl svědkem něčeho, co někdo řekl, ne udělal. Tak to nemá žádnou váhu," připomíná pro ParlamentníListy.cz Hvížďala.
Někdo už ten hlas pozvednout musel, chválí Miller odbory
První polistopadový ministr práce Miller si myslí, že něco už se v tomto státě stát musí. „A politické strany ničeho schopny nejsou, tak nezbývá, než aby se do toho pustily odbory. A protože já jsem revolucionář a rebel, tak je mi počínání odborářů samozřejmě sympatické. Někdo už ten hlas pozvednout musel," říká k protestním akcím odborů muž, který byl v listopadu 1989 jedním z hlavních organizátorů dělnických demonstrací proti režimu.
K věci:
Muž sametové revoluce Petr Miller: Volím komunisty
Kalousek se neměl stavět do čela odporu proti stávce, varuje Zbořil
Lhali jste voličům u voleb, rozzuřil se Sobotka na Nečase
Foto: Zbyněk Pecák
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
