Ani jeden z ParlamentnímiListy.cz oslovených politiků nedokázal říct, kolik může být průměrná mzda těch, kteří v reálu nedosáhnou na průměrnou mzdu v České republice. Takových lidí je přitom téměř 62 procent. Problémem je, že taková statistika neexistuje. V praxi se tak realitě nejvíce blíží takzvaný medián mzdy, který dělí zaměstnance na dvě přesně poloviny podle platu uprostřed.
Jinými slovy mediánem je plat, který je přesně uprostřed řady platů od nejnižšího po nejvyšší. Takto stanovený střed činil podle tabulek OECD v roce 2010 částku 20 400 korun. V praxi tak byl medián proti oficiální průměrné mzdě (23 951 Kč) v ČR nižší o 3 544 korun a dosahoval tak úrovně 85,2 procenta průměrné mzdy.
Plat podprůměrného průměrného? Tak 17.000,-
V diskuzi pod článkem Kdyby vládli komunisté a ne Petr Nečas, máslo by stálo 60 korun se celá řada čtenářů rozhořčovala, že i medián je podvodem a málokdo ze zaměstnanců na něj dosáhne. Pravda je ovšem taková, že deset procent zaměstnanců s nejnižším příjmem bralo v roce 2010 měsíční hrubou mzdu pod úrovní 0,493násobku průměrné mzdy a nebere tedy více než 11 808 korun měsíčně. Naproti tomu mezi deset procent nejlépe placených zaměstnanců patřil každý, kdo bral vyšší mzdu než 1,531násobek průměrné mzdy, tedy více než 36 669 korun měsíčně.
Rostoucí náklady na bydlení? V pořádku
Na šestnáct až sedmnáct tisíc korun hrubého odhadl ministr financí Miroslav Kalousek průměrnou mzdu zmíněných dvaašedesáti procent zaměstnanců, kteří loni nedosáhli na statisticky průměrnou mzdu. Ministr nicméně potvrdil, že takzvaně tvrdá data neexistují.
„Kupní síla této skupiny je i tak nepochybně větší než u průměrných platů před rokem 1989. O tom, že si lze za ty peníze pořídit mnohem více než tehdy, nelze pochybovat," vrátil se ministr financí ke zmíněnému článku, kde ParlamentníListy.cz zkoumaly, kolik zboží si "reálný" Čech může dovolit nakoupit ve srovnání s předlistopadovou dobou.
Na nářky, že proti roku 1989 vzrostly životní náklady, ministr neslyší. „Že se ceny srovnávají s vyspělými ekonomikami, kde klasicky nejvyšším výdajem je výdaj na bydlení, to je taky pravda, ale rozhodně si nemyslím, že je na tom něco špatně," dodal Kalousek.
Dvacet procent lidí se má hůř než za socialismu
Na dotaz, na kolik tipuje průměrnou mzdu platově podprůměrných zaměstnanců, odpověděl neurčitě pro neexistenci takových údajů i ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš. „Například minimální mzdu bere asi osm procent zaměstnanců, ale obchází se to prací na černo," konstatoval poslanec.
Na otázku, zda se mají lidé s podprůměrnými platy i tak lépe, než za poslední rok socialismu, konstatoval komunistický odborník, že „minimálně dvacet procent lidí s nejnižší mzdou se má hůře."
„Nejde jen o reálný růst mezd, ale také o spotřební koš a sociální jistoty," dodal Dolejš.
Průměr? Tak patnáct tisíc
Podle šéfa poslaneckého klubu TOP 09 Petra Gazdík je hledání "průměrnosti podprůměru" spíše účelovou manipulaci s čísly. Přesto konstatoval, že si umí představit, že se takový průměr pohybuje kolem patnácti tisíc korun.
„Jako starosta jsem například zaměstnával lidi na veřejně prospěšných pracích. Byl jsem dnes a denně v kontaktu s lidmi na vesnici ve Zlínském kraji, kde jsou úplně jiné příjmy, než je průměrná mzda. Takže já si dovedu představit, že je průměrná mzda zhruba kolem patnácti tisíc korun a u žen je to číslo ještě nižší," míní Gazdík.
Kdo si chce stěžovat, bude si stěžovat
Podle něj ale nelze vytahovat jednotlivosti. „Ti lidé na veřejně prospěšných pracích berou dvanáct třináct tisíc hrubého. Chlap ve Zlínském kraji vydělává nějakých patnáct tisíc čistého. Ano, mzda uklízečky ze Suché Lozy a z Prahy je bohužel naprosto jiná. Samozřejmě, že každý by chtěl mít vyšší mzdu, ale to hospodářství na ni nejdříve musí mít," konstatoval Gazdík.
Podle něj to, jestli se máme lépe oproti socialismu, je otázka náhledu. "Kdo chce, bude tvrdit, že má poloprázdnou láhev, bude to tvrdit. Jiný bude tvrdit, že jí má z poloviny plnou. Když si budu chtít říkat, že se mám špatně, tak se budu mít špatně," konstatoval Gazdík s tím, že on sám byl zvyklý vyžít s učitelským platem.
Vyžil jsem z osmi tisíc a rodičovské
„Měl jsem rodinu, tehdy byl rodičovský příspěvek 2500 korun a k tomu jsem měl jako učitel osm tisíc čistého. Tak jsem vyžil před devíti lety," přiblížil Gazdík svou zkušenost. Přesto konstatoval, že statistiky toho, jak se máme, vycházejí lépe pro současnost.
„Když se bavíme třeba o zdravotnictví, pak průměrná česká domácnost vydává daleko více za alkohol a kouření, než na zdravotnictví. A přesto tady řešíme, jak není na zdravotnictví. Naše zdravotnictví je špičkové za minimální poplatky a peníze a přesto jsou lidé nespokojení," uzavřel Gazdík.
Dnes si můžeme koupit více chleba, ale nejenom to
Připomeňme, že ParlamentníListy.cz přinesly informaci o tom, že na stránkách Českého statistického úřadu je aplikace, která zadáním vlastního platu natvrdo přepočítá, co si za něj člověk může koupit dnes a co si mohl koupit za průměrnou socialistickou mzdu před rokem 1989.
Podle aplikace jsme pak například zjistili, že za celou socialistickou průměrnou mzdu 3 107 korun si mohl pan průměrný koupit něco málo přes 706 kilogramů chleba, zatímco při zadání výše uvedeného současného mediánu 20 400 korun jsme si loni mohli koupit téměř jeden tisíc sto deset kilo chleba.
To v praxi znamená, že by loni musel stát kilogram chleba 28,9 koruny, aby cena odpovídala roku 1989, kdy reálně kilo chleba stálo 4,5 koruny. Ovšem průměrná cena kilogramu chleba v loňském roce byla podle aplikace ČSÚ jen 18,9 korun. Ve prospěch kupní síly mediánu pak pro loňský rok hovořily prakticky všechny srovnávané nákupy.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Vaněk
