Komunisté ke skandalizovanému pomníku: Nedělejte z toho kauzu

Incident, při němž zemřel komunisty nyní oplakávaný Václav Horváth, se stal 6. listopadu 1959, kdy se jeden z nováčků u pohraniční stráže rozhodl zběhnout a překročit státní hranici. Horváth ho ale pronásledoval. Při pokusu o jeho zadržení však mladý voják svého nadřízeného zastřelil a uprchl do Německa a později se dostal do USA.

Nový pomníček na Březníku je přitom dílem členů Klubu českého pohraničí, kde se sdružují bývalí pohraničníci. Podle vládní zprávy o extremismu v ČR je ale tento klub ultralevicovým sdružením, které má blízko k někdejší KSČ a dokonce má představovat hrozbu pro náš stát.

Více zde:

Šumava má další skandál. Pomník pohraničníka opět stojí

Novodobí komunisté s tím ale nesouhlasí. „Lidi proti tomu, aby se pohraničníci nějak sdružovali, určitě nejsou. Zaznamenal jsem k jejich minulé činnosti naopak kladné ohlasy," podotkl k tomu pro ParlamentníListy.cz například místopředseda KSČM a poslanec Stanislav Grospič.

Další pomník vyrostl v Krásné u Aše

„O tomhle pomníčku ale nic konkrétního nevím. Je mi však známo, že byl nedávno postaven pomník všem strážcům hranic od vzniku Československa, tedy od roku 1918, a ten je na Cínovci. První víkend v červenci byl navíc odhalen další pomník všem pohraničníkům za celé to období a to v Krásné u Aše. Výstavba pomníčků je pro mne přirozená věc. Je to určité uznání a poděkování pohraničníkům," zmínil dále Grospič bez jakéhokoliv uzardění.

„Když nějaký člověk byl zabit, tak je vždycky na lidech v jeho okolí, jak tu památku chtějí uctít. Takových pomníčků máme hodně v zemi. Zbytečně se dělá kauza z tohoto jediného případu, takže pokud tam jsou pamětníci, kteří si toho člověka vážili, tak nevidím důvod, proč by to nemohli a neměli udělat," řekla k tomu ParlamentnímListům.cz komunistická poslankyně Kateřina Konečná.

Just překládal ze „stalinismu"

Jenže o pomníku v Březníku se nechápavě vyjadřují někteří publicisté. Trnem v oku je například znalci Šumavy, divadelnímu kritikovi a publicistovi Vladimíru Justovi. Ten spílá nad pomníkem hlavně proto, že je na něm nápis, že pohraničník položil svůj život při ochraně státní hranice v boji s nepřítelem. Just se pak v Lidových novinách táže, kdo byl tehdy tím nepřítelem?

„Překlad z jazyka stalinismu do češtiny zní: poručíkův spoluobčan, který chtěl naplnit základní občanské právo svobodně opustit zadrátovanou republiku. Proti němu, nikoli proti zlým Bavorákům, přece tu zadrátovanou hranici, obehnanou drátem s vysokým napětím, hlídal. Padlých pohraničníků při přestřelkách bylo přitom mnohonásobně méně než skutečných obětí šílené ostrahy s vysokým napětím, manipulací s granáty a minami," napsal Just.

„Tím, že tam postaví pomník, nebo cokoliv jiného, pro média to je jen umělé téma. Já ale nechápu, že je to takto mediálně vytahováno jako senzace. Pokud někdo zemřel, a když byl navíc někým zabit, tak je to osobní věc každého, pokud tam nechá postavit pomník. Ten člověk určitě měl přátele, a rodinu, kteří ho měli rádi," podotkla dále Konečná.

Grospič: Špatné povědomí o pohraničnících vytváří vláda

Grospič také nad mediální kampaní zvláště v Lidových novinách kroutí hlavou. „To je otázka toho, že v povědomí lidí existuje jiný obraz o ochraně státní hranice, než se snaží vytvářet současná vláda," vysvětlil Grospič.

„Já myslím, že když někdo zemře, tak si v každém případě zaslouží nějakou památku. A to už kvůli jeho rodině. A jestliže se někdo zasloužil o to, aby takový památník vznikl, tak asi není důvod to zakazovat, navíc když to ještě lidé anebo obec postavila za vlastní peníze. Tomu člověku jen vzdali úctu a na tom není nic divného," zmínil pro ParlamentníListy.cz předseda KSČM Vojtěch Filip. „Mne osobně ten pomníček na Šumavě vůbec nevadí," dodal.

Kupodivu ani starosta nedaleké obce Modrava Antonín Schubert (NEZ) proti pomníčku nijak nebrojí. Považuje jej za službu zemřelému. „Byli to prostě lidé, kteří tehdy chránili státní hranici na základě platného zákona," uvedl Schubert. Podle něj ale památníček není v okolí jediným. Do Klubu českého pohraničí - i když pod vlajkou KSČM - tak rozhodně nemíní kopat.

Nikdy prý zbraň netasil. Má ale kamarády, co zemřeli

Členové klubu českého pohraničí letos slavili 60. výročí přijetí zákona na ochranu státních hranic. I když již dvacet let tento zákon neplatí, bývalí pohraničníci i tak „výročí" oslavili. Setkali se totiž 25. června na již 5. celostátním setkání bývalých ochránců státních hranic.

„Já osobně jsem se nesetkal nikdy s tím, že bych musel použít zbraň proti narušiteli," řekl před časem ParlamentnímListům.cz v obsáhlé zpovědi bývalý pohraničník Jiří Pokorný z Berouna. Přiznal, že v blízkosti hranic je skutečně mnoho pomníčků jeho padlých kamarádů, příslušníků Sboru národní bezpečnosti anebo pohotovostního pluku.

Více zde:

Pohraničník vypráví: Nepůjdu střílet do lidí jako Mašíni

„Jsou tam ale pomníčky ještě i z období první republiky. Lidí, kteří zahynuli na hranicích při výkonu služby, je podle historických dokumentů tak kolem 500 až 600. A to se přitom dnes veřejně uvádí, že jich bylo z toho pouze 12, kteří zahynuli při střetu s agentem narušitelem. Podle mého názoru jich ale bylo tak kolem stovky," zmínil dále Pokorný.

„V té poválečné době se ale na hranicích odehrávaly všelijaké věci, které se týkaly i předchozího odsunu Němců. Docházelo k různým střetům, a to zvláště mezi mladými přeběhlíky. My jsme je dělili do třech kategorií. Ti, kteří chtěli ven z důvodů ekonomických, pak to byli lidé, kteří utíkali před výkonem trestu, no a ti třetí nesouhlasili se stávajícím režimem, neboť k moci se dostala komunistická strana," podotkl dále Pokorný.

Podle něj úplně nejvíc střetů bylo ale prý v letech 1946 až 1952.

Báli se snad rudí odpovídat?

Klub českého pohraničí na své webové stránce uvádí, že pod záštitou okresního výboru KSČM Chomutov pořádá 13. srpna v 15.00 hodin u pomníčku padlého pohraničníka Jaroslava Soukupa vzpomínkové shromáždění v obci České Hamry.

O měsíc později, tedy 3. září, pak klub pořádá na Šumavě k výročí přijetí zákona o ochraně státních hranic setkání nazvané Klápa 2011. Jsou údajně zváni všichni ti, kteří tomuto koutu Šumavy zasvětili část svých životů. „Zveme proto pohraničníky, rodinné příslušníky, ale i sympatizanty," píše se na pozvánce.

O týden později, tady 10. září, pak klub pořádá ve Volarech další setkání. Zúčastní se jej - ale i předchozích setkání - poslankyně za KSČM Marta Semelová? Právě ona totiž horkokrevně hájila spolu s expředsedou KSČM Miroslavem Grebeníčkem ve sněmovně bývalé příslušníky Pohraniční stráže.

Více:

„Byli to příslušníci pohraniční stráže, kdo zabezpečovali klid pro pokojný život a práci lidí nejen v pohraničí. A že neměli jednoduchou službu, o tom svědčí i historické prameny z 50. let, kdy u narušitelů státní hranice byly nalezeny zbraně, samopaly, ruční granáty a tak dále...," vyjmenovávala tehdy komunistická poslankyně, načež její projev začali rušit pravicoví poslanci divokým bušením do lavic.

Nyní ale Semelová mlčí. Nebere telefony a na sms zprávy neodpovídá. „Nechci se k tomuto tématu jakkoliv vyjadřovat pro média," vysvětlila Semelová ParlamentnímíListům.cz letos v květnu.

Grebeníček, který je jinak k ParlamentnímListům.cz sdílný, však nyní také odmítl cokoliv říci. „Nebudu k tomu hovořit," sdělil pouze naši redakci.

Mlčel i poslanec a ekonomický expert strany Jiří Dolejš. Telefony ani on nebral a sms zprávy naprosto ignoroval. Stejně jako řada jeho kolegů.

Místopředseda rudé partaje Stanislav Grospič pak pouze zmínil, že zatím neví, jestli někam pojede. „Kdyby mne ti pořadatelé oslovili, tak není důvod, abych tam nejel. Ale zatím mne nikam nepozvali," řekl.

Poslankyně Kateřina Konečná pak k tomu také odmítla cokoliv říci. „K pohraničníkům, všeobecně, se vyjadřovat nebudu, omluvám se," zmínila.

Filip jim prý náhubek u úst nedrží

Mají snad komunisté strach k mužům na hranicích cokoliv říci? Jejich šéf Vojtěch Filip se ale tomu směje.

„Tak takto to určitě není, že by se báli, anebo měli ode mne zákaz k tomu cokoliv říkat. Že telefony neberou, anebo nechtějí k tomu cokoliv říci, je většinou proto, že nic o tom neví, nebo na to nemají názor, anebo to také může být kvůli osobě tazatele. Já také neodpovídám na vše anebo ke všemu. Na to mám právo," zmínil předseda KSČM.

Sledujeme téma KSČM a její zákaz

Více:

Snaha o zrušení KSČM? Plýtvání penězi, rozčiluje se Filip

Rozhodně popřel i to, že by tomu tak mělo být kvůli novému rozhodnutí vlády požádat ministra vnitra o vypracování nového stanoviska na pozastavení KSČM. „Vláda tak ale postupuje v rozporu s návrhem expertů," zopakoval k tomu předseda rudých a téma pak uzavřel.

Čtěte také: