Autor manifestu Dva tisíce slov z roku 1968 novinář a spisovatel Ludvík Vaculík si váží poměrů, které u nás teď jsou, ale zároveň mu na nich všechno vadí. „Hlavně to, že je to neodstranitelné. Nedá se to vyřešit ani výměnou lidí, protože ti pokračují ve stejných šlépějích," uvádí Vaculík v rozhovoru pro časopis Týden.
Když je na besedách s mladými lidmi tázán, zda by nebylo znovu potřeba napsat nějakých Dva tisíce slov, odpovídá záporně. „To zlo, proti kterému jsme tehdy byli a které sídlilo na jednom místě a mělo svou adresu, se demokraticky rozprostřelo. Dnes může každý dělat pořádek akorát okolo sebe," vysvětluje pětaosmdesátiletý spisovatel svůj postoj.
Vláda to má těžké, když v ní jsou hajzlové z VV
Přesto netají, že nadržuje vládě před národem. „Ten národ má v povaze být nespokojený. Ale ono je tak těžké něco udělat. Prostě cítím za ty lidi, kteří to mají dělat a dělají to třeba i s nejlepšími úmysly. Role národa je prostá a jednoduchá. Nadávat. Stěžovat si. Mně se ale líbí, že ten Nečas drží a drží a drží. Nečas se vážně drží!" chválí Vaculík premiéra.
Ztotožňuje se s názorem své manželky Madly, že když jsou ve vládě Schwarzenberg, Vondra, tak to přece nemůžou být hajzlové. Ale mají to o to těžší, že tam mají skutečné hajzly, ty z Věcí veřejných. Proto by měli novináři pojmenovávat, kdo ve vládě dělá bordel, tedy Věci veřejné, a ne pořád psát o vládě jako celku.
Metály měli dostat nejdříve vojáci a vězňové
Pro prezidenta Václava Klause má nikoli politickou, ale morální kritiku. „On si určitými projevy své povahy kazí svůj politický profil. Ale já se vždycky snažím pochopit, proč co dělá a říká," uvádí Vaculík a předpokládá, že by jejich osobní setkání proběhlo beze slov. „Když by se on mě neptal, nic bych neříkal. Řídím se podle přísloví ´Jez, co ti dajú, a mluv, když sa ťa ptajú´," vysvětluje.
S jeho předchůdcem Václavem Havlem se znal dobře z disentu a také od něj na Pražském hradě převzal státní vyznamenání. „Dostal jsem ho pozdě, protože Havel vyznamenával lidi ze svého okruhu. Ale nebyla to jeho chyba. Za to mohli ti, co to navrhovali. Dobře, pak jsem to přece jen dostal. Ale vždy, když vyznamenali nějakého vojáka nebo vězně, říkal jsem si: ´Ježíšmarjá, ten to měl mít dřív než já!´" přiznává Vaculík.
K věci:
Havel se rychle uzdravuje. Může už kaviár i šampaňské
Umělci: ČT má tristní program. Není katastrofální, hájí Šticha
Nenávist chudých k bohatým poroste. Kvůli politikům, varují sociologové
Foto: Hans Štembera
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jih
